Vrácení zboží v kamenné provozovně

Jeden z nejčastějších dotazů v naší poradně se týká toho, zda lze vrátit zakoupené zboží zpátky prodávajícímu, či nikoli.

Aby bylo kupujícím jasno, tato možnost je zákonem upravena pouze u prodeje prostřednictvím prostředku komunikace na dálku. Při uzavření smlouvy touto formou má spotřebitel zákonem zaručené právo vrátit zboží ve lhůtě do 14 dnů od jeho zakoupení.

V kamenných provozovnách, tzn. při klasickém prodeji takové právo není zakotveno v legislativě, může být ovšem sjednáno dohodou. V takovém případě doporučujeme sjednání písemné, jelikož "zvyklost" či "cedule na provozovně" nemusí zaručovat, že bude existovat po celou dobu a zpětně se důkazy velmi těžko shání. Buď se osvědčuje mít při nákupu svědka, ale není nad zlaté pravidlo: co je psáno, to je dáno.

Pověra typu "kdysi bývalo pravidlo, že prodejce musel vzít zboží zpět po určitou dobu" nebylo zakotveno v právní úpravě ani historicky (tzn. od roku 1964) a podobná praxe byla upravena jen interními předpisy každého prodejce, shodně jako v současnosti, tzn. dobrovolně.

Označování cenou u ovoce a zeleniny

V současné době probíhá sezónní prodej ovoce a zeleniny, který je často realizován tak, že cena je vztažena k tzv. "vaničce" nebo ke "koši" (jahody), popřípadě jinému balení. Je takový postup v souladu s platnou legislativou? Jedná se například o jahody, borůvky a jiné ovoce, popřípadě svazek mrkve, atd.

K Vašemu dotazu, který se týká uvádění hmotnosti u ovoce a zeleniny citujeme z informace Ministerstva zemědělství ČR:

Při prodeji ovoce a zeleniny lze postupovat v souladu s bodem 1 písm. c) Přílohy IX nařízení č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, podle kterého „Uvedení údaje o čistém množství není povinné u potravin běžně prodávaných po kusech, za předpokladu, že počet kusů je zvnějšku jasně viditelný a snadno spočitatelný, nebo není-li tomu tak, že je uveden jako součást označení“. Takto se běžně prodávají např. kokosy, kiwi, limetky, paprika „trikolora“ (3 ks různé barvy), svazky mrkve, jarní cibulka a další druhy ovoce a zeleniny. V ostatních případech je nutno uvést údaj o hmotnosti výrobku.

Poskytování plastových odnosných tašek za úhradu

Můžete mi poradit, jak je to s povinností účtovat odnosné tašky?

Novela zákona č. 477/2001 Sb., o obalech, upravila problematiku v souladu s předpisy EU, neboť byla implementována Směrnice EU 2015/720. Zákon problematiku upravuje v ust. § 3 takto:

(1) Osoba, která uvádí na trh obal, je povinna zajistit, aby hmotnost a objem obalu byly co nejmenší při dodržení požadavků kladených na balený výrobek a při zachování jeho přijatelnosti pro spotřebitele nebo jiného konečného uživatele, s cílem snížit množství odpadu z obalů, který je nutno odstranit.
(2) Je-li obal pro určitý výrobek zhotoven v souladu s harmonizovanými českými technickými normami, považují se požadavky podle odstavce 1 za splněné.
(3) Plastová odnosná taška smí být v místě prodeje výrobků poskytnuta spotřebiteli minimálně za náhradu nákladů, které odpovídají nákladům na její pořízení. To neplatí, jde-li o velmi lehkou plastovou odnosnou tašku.

Pro upřesnění – zákaz poskytnutí tašek se vztahuje na všechny obaly o tloušťce 15 mikronů, tedy pro představu, zdarma může být poskytnut obal odpovídající tenkým sáčkům poskytujícím prodejci běžně na ovoce či zeleninu.

Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že poskytne v místě prodeje výrobků spotřebiteli plastovou odnosnou tašku jinak než způsobem uvedeným v § 3 odst. 3. Porušení je pod sankcí až 500 000 Kč.

Vrácení zboží

Jaká je lhůta pro vrácení zakoupeného zboží?

Občanský zákoník upravuje právo na odstoupení spotřebitele od kupní smlouvy uzavřené distančním způsobem takto:

§ 1829 odst. 1

Spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě čtrnácti dnů. Lhůta podle věty první běží ode dne uzavření smlouvy a jde-li o

a) kupní smlouvu, ode dne převzetí zboží,

b) smlouvu, jejímž předmětem je několik druhů zboží nebo dodání několika částí, ode dne převzetí poslední dodávky zboží, nebo

c) smlouvu, jejímž předmětem je pravidelná opakovaná dodávka zboží, ode dne převzetí první dodávky zboží.

Lhůty pro odstoupení od koupi zboží na tzv. „kamenné provozovně“ upraveny nejsou. Záleží na dohodě či vůli prodávajícího, zda takovou možnost spotřebiteli poskytne, či nikoli. Pokud je taková možnost sjednaná, je vhodné nechat si toto právo potvrdit.

Jednoduchý tahák do paměti: na nákup s možností výběru (přímo na provozovně) není žádná lhůta pro odstoupení, nákup sjednaný na dálku (přes internet, přes telefon, přes inzerát) lze vrátit do 14 dnů.

Prodávající odmítá přijmout reklamaci

Chtěl jsem reklamovat zboží, ale prodávající ho odmítl přijmout a nevím, co mám dělat dál.

Prodávající má povinnost přijmout reklamaci v kterékoli provozovně, v níž je přijetí reklamace možné s ohledem na sortiment prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb, případně i v sídle nebo místě podnikání. Bohužel se stává, že spotřebitele odbyde a odmítá komunikovat. V takovém případě sice porušuje povinnost podle § 19 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění, který upravuje, jak by mělo probíhat reklamační řízení, ale je třeba situaci nějak vyřešit.

Doporučujeme uplatnit reklamaci písemnou formou, tedy doporučeným dopisem s potvrzením o převzetí písemnosti z důvodu zajištění důkazu, zda prodávající písemnost převzal, či nikoli. Pokud by ji nepřevzal, pak je možné obrátit se na příslušný živnostenský úřad, podle sídla firmy. Pokud písemnost převezme, pak běží 30 denní lhůta pro vyřízení reklamace a s tím souvisí i práva spotřebitele – viz níže:

§ 19 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění

(1) S výjimkou případů, kdy je k provedení opravy určena jiná osoba, je prodávající povinen přijmout reklamaci v kterékoli provozovně, v níž je přijetí reklamace možné s ohledem na sortiment prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb, případně i v sídle nebo místě podnikání. Prodávající je povinen spotřebiteli vydat písemné potvrzení o tom, kdy spotřebitel právo uplatnil, co je obsahem reklamace a jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel požaduje; a dále potvrzení o datu a způsobu vyřízení reklamace, včetně potvrzení o provedení opravy a době jejího trvání, případně písemné odůvodnění zamítnutí reklamace. Tato povinnost se vztahuje i na jiné osoby určené k provedení opravy.

(2) V provozovně musí být po celou provozní dobu přítomen pracovník pověřený vyřizovat reklamace.

(3) Prodávající nebo jím pověřený pracovník rozhodne o reklamaci ihned, ve složitých případech do tří pracovních dnů. Do této lhůty se nezapočítává doba přiměřená podle druhu výrobku či služby potřebná k odbornému posouzení vady. Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě. Marné uplynutí této lhůty se považuje za podstatné porušení smlouvy.

Reklamace zlevněného zboží

Koupila jsem si ve slevě zboží, které se ukázalo jako vadné. Prodávající mi sdělil, že na toto zboží se reklamace nevztahuje.

Sleva sama o sobě není důvodem, aby zboží nebylo možné reklamovat. Prodávající má povinnost vyznačit případnou vadu na dokladu o zakoupení výrobku. Na tuto vadu pak nelze uplatnit práva z vadného plnění. Je však možné reklamovat další vady, které se na výrobku vyskytnou. Pokud chce mít spotřebitel jistotu, může požádat o vyznačení rozsahu práva na příslušném dokladu (tzv. potvrzení nebo na prodejním dokladu.

Citace z občanského zákoníku:

§ 2164

Má-li věc vadu, která nebrání užívat věc k určenému účelu, lze ji prodat jen za nižší cenu, než je obvyklá cena bezvadné věci. Prodávající kupujícího upozorní, že věc má vadu a o jakou vadu se jedná, není-li to zřejmé již z povahy prodeje.

§ 2165

(1) Kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí.

(2) Je-li na prodávané věci, na jejím obalu, v návodu připojenému k věci nebo v reklamě v souladu s jinými právními předpisy uvedena doba, po kterou lze věc použít, použijí se ustanovení o záruce za jakost.

Prodloužení záruky

Dotaz: O jakou dobu se prodlužuje záruka po opravě v servisu. Jen o dobu, kdy je vadný výrobek fakticky v servisu což je většinou jeden až dva dny, nebo o dobu, kdy jsem přinesl vadný výrobek prodejci až do doby, kdy je prodejci zpět doručen opravený výrobek což bude doba delší jak dva dny, tzv. dopravné?

Odpověď. Doba, od uplatnění práva z odpovědnosti za vady až do doby, kdy kupující po skončení opravy byl povinen věc převzít, se do záruční doby nepočítá. Prodávající je povinen spotřebiteli vydat písemné potvrzení o tom, kdy spotřebitel právo uplatnil, co je obsahem reklamace a jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel požaduje; a dále potvrzení o datu a způsobu vyřízení reklamace, včetně potvrzení o provedení opravy a době jejího trvání, případně písemné odůvodnění zamítnutí reklamace. Tato povinnost se vztahuje i na jiné osoby určené k provedení opravy.

Doklad, účtenka či faktura, kdo se v tom má vyznat?

Zavedením povinnosti vydávat účtenky z pokladny EET vznikl trochu chaos. Kdo se v tom má vyznat? Jak opravdu vypadá ta správná účtenka či doklad? Zkusili jsme pro vás zapátrat.

Záleží na tom, komu a za jakým účelem je vydána, protože je rozdíl, jestli se vydává spotřebiteli nebo podnikateli. Spotřebitel potřebuje doklad za účelem prokázání nákupu při uplatnění práva (například odstoupení od smlouvy nebo uplatnění reklamace), podnikatel musí doklad účtovat.

Druhy pokladen EET trochu zamíchaly kartami, protože všechny neuvádí veškeré údaje, které mají na dokladech být a tak jsme se rozhodli to zrekapitulovat, aby bylo jasno. Čerpali jsme z legislativy a z odborných stránek, jako například zde.

Spotřebitel musí dostat doklad o zakoupení, který splňuje ust. § 16 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele a podnikatel doklad podle § 11 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění.

§ 16 (634/1992 Sb.)

(1) Na žádost spotřebitele je prodávající povinen vydat doklad o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby s uvedením data prodeje výrobku nebo poskytnutí služby, o jaký výrobek nebo o jakou službu se jedná a za jakou cenu byl výrobek prodán nebo služba poskytnuta, spolu s identifikačními údaji prodávajícího obsahujícími jméno a příjmení nebo název nebo obchodní firmu, případně název prodávajícího, jeho identifikační číslo osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

(2) Při prodeji výrobků s následnou dodávkou musí doklad obsahovat také místo určení a datum dodávky.

(3) Při prodeji použitých nebo upravovaných výrobků, výrobků s vadou nebo výrobků, jejichž užitné vlastnosti jsou jinak omezeny, musí být tyto skutečnosti v dokladu zřetelně vyznačeny.

§ 11 (563/1991 Sb.)

Účetní doklady

(1) Účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat

a) označení účetního dokladu,

b) obsah účetního případu a jeho účastníky,

c) peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství,

d) okamžik vyhotovení účetního dokladu,

e) okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem podle písmene d),

f) podpisový záznam podle § 33a odst. 4 osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování.

Skutečnosti podle písmen a) až f), které se týkají jednoho účetního dokladu, mohou být obsaženy na více účetních záznamech. Skutečnosti podle písmen b) a c) se mohou týkat více účetních případů. Podpisový záznam podle písmene f) může být společný pro více účetních dokladů. V těchto případech musí účetní záznam i účetní doklad obsahovat identifikátor, kterým lze nezaměnitelně určit vzájemnou vazbu mezi účetním záznamem a účetním dokladem, včetně souvisejících skutečností.

(2) Účetní jednotky jsou povinny vyhotovovat účetní doklady bez zbytečného odkladu po zjištění skutečností, které se jimi zachycují, a to tak, aby bylo možno určit obsah každého jednotlivého účetního případu způsobem podle § 8 odst. 5.

Informace pro spotřebitele

Jak jsme avizovali v průběhu léta, pro spotřebitele z okolí Slaného, Rakovníka, Kladna a kohokoli dalšího máme novou poradnu.

Můžete se osobně dostavit na adresu Masarykovo náměstí 111, 274 01 Slaný a to každý čtvrtek od 14 do 16 hodin.

Poradna je zpřístupněna v prostorách firmy AD HOC CZ s. r. o. Poradíme vám se vším, co se týká spotřebitelských práv, financování, internetového obchodování a ochrany spotřebitele obecně. Přijďte, rádi vás uvidíme. Poradna je zdarma.

Vrácení peněz ve 14 denní lhůtě

Častým dotazem našich spotřebitelů je otázka, zda jsou prodávající povinni vrátit peníze za nevhodné zboží zakoupené v tzv. "kamenné prodejně".

Jedním slovem NEJSOU.

Podmínka pro vznik práva na vrácení peněz za zboží ve 14 denní lhůtě je nákup tohoto zboží distančním způsobem (tzn. z internetu, z katalogu, tzv. na dálku - například i v prostorách mimo obvyklého místa k podnikání).

Jiná situace by byla, kdyby se prodávající před sjednáním koupi zavázal, že zboží ve sjednané lhůtě vrátit lze, tato informace by však musela být sdělena nejlépe na dokladu o zakoupení, popřípadě jiným způsobem tak, aby se nedala zpochybnit (některé řetězce to umožňují). Je však třeba se informovat raději dopředu.

Povinnost informovat spotřebitele o mimosoudním řešení sporů

Předkládáme jasnou a srozumitelnou informaci o povinnosti, která platí pro všechny subjekty, které prodávají zboží nebo poskytují služby podle zákona 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele

§ 14

Informační povinnost o mimosoudním řešení spotřebitelských sporů

(1) Prodávající informuje spotřebitele jasným, srozumitelným a snadno dostupným způsobem o subjektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, který je pro daný typ nabízeného, prodávaného, poskytovaného nebo zprostředkovaného výrobku nebo služby věcně příslušný. Informace musí zahrnovat též internetovou adresu tohoto subjektu. Jestliže prodávající provozuje internetové stránky, uvede tyto informace i na těchto internetových stránkách. Pokud smlouva uzavřená mezi prodávajícím a spotřebitelem odkazuje na obchodní podmínky, uvede informace podle věty první a druhé rovněž v těchto obchodních podmínkách.

(2) V případě sporu mezi spotřebitelem a prodávajícím, který se nepodařilo mezi stranami urovnat přímo, poskytne prodávající spotřebiteli informace uvedené v odstavci 1 v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat.

Subjekty mimosoudního řešení spotřebitelských sporů

Subjektem mimosoudního řešení spotřebitelských sporů ve smyslu tohoto zákona je

a) v oblasti finančních služeb finanční arbitr v rozsahu působnosti stanoveném právním předpisem upravujícím finančního arbitra,

b) v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb Český telekomunikační úřad v rozsahu působnosti stanovené právním předpisem upravujícím elektronické komunikace a poštovní služby,

c) v oblasti elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství Energetický regulační úřad v rozsahu působnosti stanovené právním předpisem upravujícím elektroenergetiku, plynárenství a teplárenství,

d) v případech, kdy není dána působnost orgánů uvedených v písmenech a) až c), Česká obchodní inspekce nebo jiný subjekt pověřený Ministerstvem průmyslu a obchodu; je-li pověřeným subjektem profesní komora s povinným členstvím, vykonává působnost v oblasti stanovené jiným zákonem.

Správní delikty (v případě nesplnění povinnosti)

§ 24

(1)   Výrobce, dovozce, vývozce, dodavatel, prodávající nebo jiný podnikatel se dopustí správního deliktu tím, že …

m) neposkytne spotřebiteli informace podle § 14 nebo čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013.

Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 1000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 7 písm. b), e), m) …

Podmínky pro e-shopy

Dotaz: Vztahuje se povinnost mít podmínky pro e-shopy na každý obchod, i když si prodávám jenom svoje výrobky?

Pokud prezentujete výrobky za účelem nabídky a je možné si ze stránek nakoupit, tzn. udělat objednávku na jakékoli zboží, pak se na vás vztahují povinnosti vyplývající ze zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění a za porušení povinností můžete dostat sankci.

Údaje, které by měl spotřebitel v podmínkách najít jsou upraveny v ust. § 1811, 1820 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění a informace o rozsahu, způsobu, podmínkách uplatnění práva z odpovědnosti za vadná plnění, informaci, kde lze toto právo uplatnit a informace o subjektu pro mimosoudní řešení sporů (ADR i ODR).

Jak začít s e-shopem

Přišel mi hezký dotaz od neznámého pisatele, že si chce udělat internetový obchod a tam dovážet nějaký sortiment zboží, blíže neurčený a co prý má všechno dodržovat, aby neměl problém s kontrolou. 
               

Jo, milej zlatej, i kdybych chtěla, na takovou otázku si odpověď z prstu prostě nevycucám. Nevím totiž, o jaké zboží se jedná a tak aspoň takovým podobným, co by měli stejný záměr, poradím, kde se inspirovat.

Elektronický obchod jako takový je stejný, jako prodejna. Prodejna musí splňovat spoustu věcí, které v takové základní verzi obsahuje zákon o ochraně spotřebitele. Každý podnikatel, samozřejmě, musí hledat v začátku inspiraci hlavně v zákoně živnostenském, ale to předpokládám, že už ví.

Co se týká e-shopu, tak musí:

Zboží označit, napsat o něm všechny údaje, rozměry, přidat foto, popsat vlastnosti a cenu, a když to chce mít perfektní, tak třeba návod k použití nebo jiné údaje. Samozřejmě to musí mít v českém jazyce, a aby na nic nezapomněl, tak si to může podle výše uvedeného zákona zkontrolovat. Pozor, některé druhy se přes e-shop nesmí volně prodávat (kupříkladu alkohol), je dobré si zjistit, jestli existuje nějaké omezení. Svůj obchod musí řádně označit a rozsah takového označení, jakož i další povinnosti jsou upraveny hlavně v občanském zákoníku a to hodně podrobně. U e-shopu musí být třeba adresa, telefon, název provozovatele, další údaje, včetně možností zboží reklamovat nebo vrátit, pokud se zákazníkům nelíbí. A taky musí pro zákazníky vystavit obchodní podmínky a poslat jim je na základě objednávky v textové podobě. 

Až sem to bylo celkem jednoduché, všechno se dá dohledat, jenomže kdo chce i dovážet a zároveň uvádět na trh, měl by zvážit, kde bude zboží nakupovat. Doveze-li z Unie, tak by to neměl být problém, hlavně si pořádně schovat nabývací doklady. Ze třetích zemí už to tak jednoduché být úplně nemusí. Záleží na tom, jestli je to výrobek ze sféry neregulované (všelijaké drobné cetky, třeba dekorace) nebo nějak regulované (kosmetika, hračky, elektro a výrobky, které musí splňovat technické požadavky podle zvláštních předpisů). V takových případech se musí posoudit shoda s předpisy a někdy i testovat. Záleží právě na tom, o jaký výrobek se jedná. Ale i obyčejné výrobky musí splňovat některé věci nad rámec běžných (například složení materiálu – textil, obuv), všechny výrobky bez rozdílu pak musí být bezpečné!

Za bezpečnost, která souvisí se zdravím, životním prostředím i jiným ohrožením spotřebitele, odpovídají všechny články v obchodním řetězci, pokud to tedy někdo doveze ze třetích zemí, odpovídá za to prostě sám. Tak to bychom tak v hrubé kostce měli něco o e-shopu.

Zdroje z legislativy:
634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění
89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění
Další úprava dle sortimentu

Vrácení zboží zakoupeného přes internet

Chci se zeptat, jestli je správný postup prodávajícího, který mi při vrácení zboží nevrátil částku za poštovné a navíc mi odečetl 40 Kč za snížení hodnoty zboží.

 Vaši záležitost upravuje ust. § 1832 a následně § 1833 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:

 § 1832

(1) Odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, vrátí mu podnikatel bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal, stejným způsobem. Podnikatel vrátí spotřebiteli přijaté peněžení prostředky jiným způsobem jen tehdy, pokud s tím spotřebitel souhlasil a pokud mu tím nevzniknou další náklady. 

(2) Jestliže spotřebitel zvolil jiný, než nejlevnější způsob dodání zboží, který podnikatel nabízí, vrátí podnikatel spotřebiteli náklady na dodání zboží ve výši odpovídající nejlevnějšímu nabízenému způsobu dodání zboží.

(3) Podnikatel uhradí spotřebiteli náklady spojené s vrácením zboží, jestliže neupozornil spotřebitele o povinnosti nést tyto náklady v souladu s ustanovením § 1820 odst. 1 písm. g).

(4) Odstoupí-li spotřebitel od kupní smlouvy, podnikatel není povinen vrátit přijaté peněžní prostředky spotřebiteli dříve, než mu spotřebitel zboží předá nebo prokáže, že zboží podnikateli odeslal.

Nevyžádané zboží

Jak se mám zachovat, když mi prodávající zašle zboží, které jsem si neobjednal? Plynou pro mne nějaké závazky?

Podle přílohy druhé zákona o ochraně spotřebitele je jednání, kdy prodejce opakovaně činí spotřebiteli nevyžádané nabídky, osobně navštěvuje spotřebitele přes jeho nesouhlas nebo požaduje na spotřebiteli okamžitou platbu za výrobky nebo služby, které mu dodal, ačkoli si je neobjednal nebo požaduje jejich vrácení či uschovávání, považováno za agresivní obchodní praktiku a tyto jsou podle ust. § 4 odst. 3 zákona zakázány.

Situaci upravuje § 1838 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kde je uvedeno:

Dodal-li podnikatel něco spotřebiteli a ujal-li se spotřebitel držby, hledí se na spotřebitele jako na poctivého držitele. Spotřebitel nemusí na své náklady podnikateli nic vracet, ani ho o tom vyrozumět.

Pro spotřebitele tedy platí následující: podobné jednání si nemusí nechat líbit, je dobré vyjádřit nesouhlas, aby nebylo pochybností o tom, že s jednáním nesouhlasí, nemusí nevyžádané výrobky vracet ani platit a v případě potřeby se může obrátit na kompetentní úřady. Právě z důvodu této možnosti je vhodné mít důkaz o vyjádřeném nesouhlasu (například v podobě dodejky nebo potvrzení o převzetí e-mailu), aby bylo prokazatelné, že k nekalé obchodní praktice či zneužívání údajů opravdu dochází soustavně.

Účtování nákladů při platbě kartou

Chtěla bych se zeptat, zda může obchodník účtovat poplatek za placení platební kartou?

Tuto situaci upravuje § 3 odst. 2 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění takto:

Prodávající nesmí po spotřebiteli v souvislosti s použitým způsobem placení požadovat poplatek převyšující náklady, které prodávajícímu v souvislosti s tímto způsobem placení vznikají.

Takové náklady mohou vzniknout například při platbě kartou nebo dárkovým šekem. Prodávající smí požadovat příplatek, ale tento nesmí převyšovat částku, kterou prodávající platí jiné osobě. Prodávající musí informovat zákazníka o tomto příplatku předem.

Jak zjistit, že zboží není padělek

Na internetu jsem si koupila značkovou kabelku a po jejím převzetí mám podezření, že to není originál. Na koho se mohu obrátit?

Co se týká posuzování pravosti zboží, pak Vám doporučujeme obrátit se na soudního znalce, pokud v dané oblasti existuje, popřípadě přímo na sídlo firmy, která zastupuje na trhu práva ochranné známky. Zástupce ochranné známky je zpravidla uveden v databázi Úřadu průmyslového vlastnictví. Pokud v rejstříku není uvedený zástupce pro Českou republiku, musíte se obrátit na sídlo v EU, nebo jiného oprávněného zástupce majitele práva. Pokud si nevíte rady, kde takovou osobu hledat, doporučujeme se zeptat například v důvěryhodném obchodě, kde se podobná značka prodává nebo najít kontakty na dovozce zboží shodné značky.

Reklamační řád

Zajímalo by mne, zda je povinné mít na prodejně reklamační řád, hlavně z pohledu nové právní úpravy.

Od 1. 1. 2014 nabývá kromě občanského zákoníku účinnosti i novela zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v niž byl mj. upraven § 13 ve věci reklamací a zní takto:

Prodávající je povinen spotřebitele řádně informovat o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění práva z vadného plnění (dále jen „reklamace“), spolu s údaji o tom, kde lze reklamaci uplatnit.

Z citovaného ustanovení lze usuzovat, že prodávající má povinnost spotřebitele informovat, tedy zpřístupnit  informace o reklamaci (například na viditelném místě umístit reklamační řád). Podmínky pro uplatnění reklamace nemohou obsahovat ustanovení v rozporu s platnou právní úpravou. 

Povinnost se týká i elektronického obchodování.

Atesty o bezpečnosti výrobků

Má spotřebitel automaticky při prodeji právo na předložení atestů o bezpečnosti výrobků?

Na Vaši otázku nemůžeme poskytnout jednoznačnou odpověď, protože u různého sortimentu existují různé povinnosti prodávajících.

V zásadě lze říci, že podle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, je prodávající povinen informovat spotřebitele o výrobku, jeho vlastnostech, způsobu použití, rizicích z nesprávného použití, o způsobu údržby a poskytnout veškeré informace s tím související, o které spotřebitel požádá (více ust. § 9, 10 a 11) u všech výrobků.

Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti, upravuje povinnosti distributora (prodávajícího), povinnosti související s průvodní dokumentací upravuje v ust. § 4. Zákon se vztahuje na výrobky, které nejsou stanovenými podle níže uvedeného zákona (22/1997 Sb.)

Cit. § 4: Průvodní dokumentace a označování výrobků

(1) Výrobek uváděný na trh musí výrobce opatřit průvodní dokumentací v souladu s požadavky zvláštního právního předpisu a označit.

(2) Průvodní dokumentací výrobku jsou doklady, jež jsou podle zvláštních právních předpisů nutné k převzetí a k užívání zboží.

(3) Označování výrobku je pro účely tohoto zákona opatření výrobku informacemi umožňujícími posouzení rizik spojených s jeho užíváním nebo jakýmikoliv informacemi, které mají vztah k bezpečnosti výrobku. Výrobek musí být dále v souladu se zvláštním právním předpisem^7b) opatřen údaji potřebnými k identifikaci výrobce a výrobku, popřípadě série výrobku.

(4) Pokud výrobek svými vlastnostmi splňuje požadavky na bezpečnost, ale určitý způsob jeho užívání může bezpečnost spotřebitele ohrozit, je výrobce nebo distributor, který uvádí takové výrobky na trh nebo do oběhu, povinen na toto nebezpečí upozornit v průvodní dokumentaci, pokud toto nebezpečí není zřejmé. Současně jsou tyto osoby povinny přesně určit části výrobku, které mohou vyvolat nebezpečí, a popsat způsob jejich bezpečného užívání. Uvedení tohoto upozornění nezbavuje výrobce nebo distributora povinnosti zajistit ostatní požadavky na bezpečnost výrobku.

Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a příslušné prováděcí předpisy (nařízení vlády) stanovují povinnosti osob, které uvádí na trh výrobky těmito předpisy stanovené (například hračky, elektrospotřebiče, strojní zařízení, atd.). Jednotlivá nařízení pak zpravidla ukládají povinnosti při uvedení na trh výrobci nebo dovozci.

S připuštěním jednotlivých výjimek (například některé stavebniny) není prodávajícím stanovena konkrétně povinnost předkládat automaticky při prodeji spotřebiteli atesty. Případné výjimky je nutné ověřovat jednotlivě podle předpisů pro daný sortiment.

Nabídka zboží na sociálních sítích

Chtěla jsem si prostřednictvím sociální sítě nakoupit zboží, ale mám pochybnosti, zda se nejedná o padělky. Prodávající nabízela zprostředkování prodeje přímo z Číny a vyžadovala zaplatit za zboží 6 týdnů dopředu. Mám jistotu, že zboží bude originál? Při prodeji bylo na stránkách uvedeno pouze telefonní číslo.

Bohužel, za takových podmínek Vám nedoporučujeme nákup uskutečnit, i když je nám známo, že takové možnosti se prostřednictvím sociálních sítí nabízí. Prodej po internetu je upraven občanským zákoníkem a pokud je zveřejněn pouze kontaktní telefon, pak obchod nesplňuje podmínky elektronického obchodování.

Rizikem takového nákupu je jednak možnost, že zboží nebude vůbec doručeno a peníze nebudou vráceny. Možnost prodávajícího dohledat pak sice existuje, ale je komplikovaná, dalším rizikem je, že zboží bude pochybné kvality a v případě označení ochrannou známkou se může jednat o padělek.

V případě zprostředkování prodeje na adresu kupujícího přímo se pak jedná o nákup zboží z Číny, tedy neplatí možnost vrácení zboží do 14 dnů, v souladu s právem ČR a EU, neplatí ani možnost reklamace. Pokud by došlo k zaslání vadného výrobku, přebíráte veškerou odpovědnost na sebe a prakticky nemáte možnost zboží vrátit, či vyžadovat opravu.