Doklad, účtenka či faktura, kdo se v tom má vyznat?

Zavedením povinnosti vydávat účtenky z pokladny EET vznikl trochu chaos. Kdo se v tom má vyznat? Jak opravdu vypadá ta správná účtenka či doklad? Zkusili jsme pro vás zapátrat.

Záleží na tom, komu a za jakým účelem je vydána, protože je rozdíl, jestli se vydává spotřebiteli nebo podnikateli. Spotřebitel potřebuje doklad za účelem prokázání nákupu při uplatnění práva (například odstoupení od smlouvy nebo uplatnění reklamace), podnikatel musí doklad účtovat.

Druhy pokladen EET trochu zamíchaly kartami, protože všechny neuvádí veškeré údaje, které mají na dokladech být a tak jsme se rozhodli to zrekapitulovat, aby bylo jasno. Čerpali jsme z legislativy a z odborných stránek, jako například zde.

Spotřebitel musí dostat doklad o zakoupení, který splňuje ust. § 16 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele a podnikatel doklad podle § 11 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění.

§ 16 (634/1992 Sb.)

(1) Na žádost spotřebitele je prodávající povinen vydat doklad o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby s uvedením data prodeje výrobku nebo poskytnutí služby, o jaký výrobek nebo o jakou službu se jedná a za jakou cenu byl výrobek prodán nebo služba poskytnuta, spolu s identifikačními údaji prodávajícího obsahujícími jméno a příjmení nebo název nebo obchodní firmu, případně název prodávajícího, jeho identifikační číslo osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

(2) Při prodeji výrobků s následnou dodávkou musí doklad obsahovat také místo určení a datum dodávky.

(3) Při prodeji použitých nebo upravovaných výrobků, výrobků s vadou nebo výrobků, jejichž užitné vlastnosti jsou jinak omezeny, musí být tyto skutečnosti v dokladu zřetelně vyznačeny.

§ 11 (563/1991 Sb.)

Účetní doklady

(1) Účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat

a) označení účetního dokladu,

b) obsah účetního případu a jeho účastníky,

c) peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství,

d) okamžik vyhotovení účetního dokladu,

e) okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem podle písmene d),

f) podpisový záznam podle § 33a odst. 4 osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování.

Skutečnosti podle písmen a) až f), které se týkají jednoho účetního dokladu, mohou být obsaženy na více účetních záznamech. Skutečnosti podle písmen b) a c) se mohou týkat více účetních případů. Podpisový záznam podle písmene f) může být společný pro více účetních dokladů. V těchto případech musí účetní záznam i účetní doklad obsahovat identifikátor, kterým lze nezaměnitelně určit vzájemnou vazbu mezi účetním záznamem a účetním dokladem, včetně souvisejících skutečností.

(2) Účetní jednotky jsou povinny vyhotovovat účetní doklady bez zbytečného odkladu po zjištění skutečností, které se jimi zachycují, a to tak, aby bylo možno určit obsah každého jednotlivého účetního případu způsobem podle § 8 odst. 5.