Zobrazují se příspěvky se štítkemE-commerce. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemE-commerce. Zobrazit všechny příspěvky

06.10.23

Nekalé praktiky na sociálních sítích

Sociální sítě se staly významným místem na internetu, kde trávíme spoustu volného času a jsme více přístupni všemu, co je s tím spojeno.

Nechci záměrně žádnou jmenovat, ale ačkoli nemám účet na všech, troufám si napsat, že to bude založeno na podobném principu. Jednoduše – kdo má přístup na sociální síť, může, kromě komunikace, také nabízet své služby a zboží.

A právě na sociálních sítích se zboží a služby nabízí „výhodně“ a „se slevou“, což píši do uvozovek z důvodu, že by se o tom dalo diskutovat, protože nejednou jsem se přesvědčila, že takové nabídky nejsou tak docela pravdivé. Stačilo si ověřit e-shop nebo si pořádně přečíst údaje o zboží a hned mi došlo, že je to zase pěkná habaďura.

Chápu, že využívání výhod je významným lákadlem pro klientelu, internet je neuvěřitelné médium a skýtá neskutečné možnosti. Hlavně se lákadla dostanou ke spotřebitelům neskutečně rychle a každý může sledovat to, co ho právě baví.

Mému oku však neušly některé jevy, které už hraničí s využíváním sociálních sítí k porušování obchodní etiky a troufám si napsat, i porušování práva. A to třeba nabídkou zboží nebo služeb formou některé obchodní praktiky, která je zjevná už na první pohled.

Jedna z nich je například tvrzení, že obchod zavírá a dále nebude poskytovat nabídky, proto nyní nabízí zboží se slevou. Ačkoli cena někomu přijde příznivá, v porovnání s jinými obchody je přemrštěná, nebo je subjekt v zahraničí, možná ani žádný obchod nemá, pokaždé se za tím vyklube něco podezřelého. Platbu většinou požadují on-line. Přitom nepravdivý údaj o tom, že výrobek nebo služba budou nabízeny pouze po omezenou dobu nebo že budou nabízeny pouze po omezenou dobu za určitých podmínek s cílem přimět spotřebitele k okamžitému rozhodnutí, aniž by mu poskytl přiměřenou lhůtu potřebnou k informovanému rozhodnutí, je klamavou praktikou přímo uvedenou v příloze 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění, toto jednání je v rozporu se zákonem.

Dalším jevem, který se vyskytuje v anonymním prostředí internetu, je prodej zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví. Samozřejmě, na obrázku je nejspíš použito originálního výrobku, ovšem zboží, které se takto prodává, bude nejspíš falzifikát. Mám tím na mysli prodej na stránkách, které se tváří seriózně, ale jsou de facto anonymní (nelze se s nimi opravdu kontaktovat). Falšuje se všechno, kromě textilu, bot a kabelek je to i kosmetika, šperky, hračky, zboží osobní potřeby, prací prášky, různé zboží do domácnosti, avšak nejvíc varující je, že i léky.

Podrobnějším průzkumem subjektů, které takové zboží nabízí, lze zpravidla dojít k závěru, že subjekt nemá sídlo v ČR nebo o něm existují na internetu dosti negativní reference. Má-li však spotřebitel touhu zakoupit si na základě takové prezentace zboží, o němž neví vůbec nic, riskuje, že se občas netrefí. Výsledkem bývá rozčarování, vrácení zboží a pak i dohady o vynaložené peníze. V případě podezření na porušování práva duševního vlastnictví je to docela problematické, protože ve stadiu „tvrzení proti tvrzení“ je nutný odborný posudek a ten už se řádově pohybuje v tisících korun. Pak následuje soudní tahanice a radost z ušetřených pár set je ta tam. Ovšem toto je pořád v moci a na rozhodnutí kupujícího. Třeba mu neznačkové stačí a těch pár stovek oželí.

Co k tomu dodat? Nákupy ve spěchu a pod náhlým dojmem výhodné nabídky se moc nevyplácí.

 

 

Zdroje:

https://www.sukl.cz/modules/search/search.php?action=results&query=pad%C4%9Blky&x=0&y=0&o=6

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-634#cast2

27.01.23

Jak si ověřit internetový obchod

Ve světě internetového obchodování se jeden lehko ztratí. I když se legislativa pořád vylepšuje, o čemž svědčí i novela zákona o ochraně spotřebitele, protistrana je vždycky trochu vepředu, protože přijde na nějaký fígl, který ještě zákonodárce nenapadl.

Také sledujeme on-line prostředí, a protože situace je nepřehledná a obzvláště podivné firmy si zaplatí reklamu, aby zákazníka rychle ošálily a pak třeba beze stopy zmizely, napadlo nás poradit, jak rychle ověřit, s kým máte tu čest.

Pokud se vám líbí zboží, a nyní v období slev vás může leccos zaujmout, zbystřete a podívejte se na stránku s kontakty. Jestli tam nebude prokazatelně napsáno, kdo obchod provozuje, je na místě opatrnost. Podívejte se do obchodních podmínek a nenechte se ošálit líbivými referencemi nebo „mazáním medu kolem úst“ v podobě odpovědí na nejčastější dotazy. Jakmile tam není adresa nebo telefon a nelze si obchod ověřit, raději nekupujte.

Podařilo se nám najít zajímavý obchod, který sice vypadal věrohodně, ale kontakty nikde a přes ověření domény na stránkách www.domeny.eu se také prodejce zjistit nepodařilo, protože taková doména nebyla zaregistrovaná. Je vidět, že fígle pořád ještě nedochází a budeme se muset zaměřit na nové praktiky.

 

03.11.22

Rizikové internetové obchody

Česká obchodní inspekce zveřejnila na svých stránkách seznam rizikových e-shopů.

Doporučujeme varování zvážit a nákupy zboží u těchto prodejců nerealizovat.

Rizikové e-shopy najdete zde

18.08.21

Trable s problémovým e-shopem

Tak jsme zase uspěli v boji s problémovým internetovým obchodem.

Obrátila se na nás zákaznice, která si objednala zboží a s jeho kvalitou nebyla spokojená. Prozkoumali jsme adresu e-shopu, kde si objednala zásilku a pro začátek jsme ji nepotěšili. Z našeho pohledu byl obchod problematický, protože kontrolou údajů dohledatelných ve veřejných rejstřících, o které jsme informovali již dříve, jsme zjistili, že prodávajícím není obchod, který zboží nabízel a tváří se tak, ale nebylo to tak.

Kde byl zádrhel?

Podrobnějším prozkoumáním obchodních podmínek, na které si málokdo najde čas před uzavřením smlouvy, bylo zjevné, že dodavatelem zboží je zahraniční obchod, nikoli společnost, která stránky provozovala. Ta byla pouze zprostředkovatelem, nechala si posílat od zákazníků peníze a pak objednala zboží u zahraničního obchodu přímo jménem zákazníka, takže smluvní vztah byl uzavřen se zahraničním subjektem, nikoli s tuzemským prodejcem. Zákazník tedy neměl zaručena práva v souvislosti s uzavřením smlouvy (například vrácení peněz při odstoupení ve lhůtě 14 dnů nebo práva z vadného plnění).

Přestože jsme odhalili chyby, poradili jsme paní, aby postupovala podle zákona. V jejím případě se naštěstí jednalo o prodejce z EU, takže doporučenou zásilkou v zákonné lhůtě odstoupila od smlouvy.

Čas plynul bez odezvy, tak jsme vyzkoušeli další pokus. Na stránkách byly uvedené klamavé pokyny pro uplatnění reklamace, ale my jsme postup zkusili a poslali přesně podle pokynů požadované údaje i důvody. Bohužel pokaždé přišla automatická odpověď se stejným textem, z níž bylo patrné, že písemnost nikdo nečetl.

V rámci řešení problému jsme zkusili i podání u dozorového orgánu (ČOI), bohužel přišla odpověď, z níž bylo znát, že podání nikdo nestudoval. Inu …. asi měla vliv i doba covidu.

Už se zdálo, že je všechno ztraceno, ale nakonec vše dobře dopadlo. Smír se vyřešil i bez přispění intervence veřejných institucí a uplatnění práva se přece jenom nakonec vyplatilo.

Při nákupu přes e-shop doporučujeme vždy prostudovat údaje, které pomohou odhalit, kdo zboží dodává a zda jsou zaručena práva s tím spojená. Vyplatí se přečíst si obchodní podmínky, minimálně údaje o prodávajícím, ověřit si identifikační číslo v rejstříku ARES, zda je opravdu správné a největší obezřetnost se vyplatí při platbě předem.

Pokud již smlouvu uzavřete a následně obdržíte zboží, s jehož kvalitou nejste spokojeni, uplatněte právo, které vznikne při nákupu na dálku, a to zejména odstoupení od smlouvy do 14 dnů od koupi (§ 1829 a následující zákona č. 89/2012 Sb.), případně uplatnit práva z vadného plnění. Vyzkoušejte všechny možnosti, hlavní je to nevzdat bez boje.

01.06.21

Provozujete kadeřnictví, pedikúru, manikúru, kosmetiku, masáže? Pak byste měli splňovat základní předpoklady

Za činnosti epidemiologicky závažné se považují, mimo jiné, též provozování holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, solária, kosmetických, masérských, regeneračních nebo rekondičních služeb, provozování živnosti, při níž je porušována integrita kůže. Fyzické osoby přicházející při pracovních činnostech do kontaktu s tělem spotřebitele musí mít zdravotní průkaz a znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví. Zdravotní průkaz vydává lékař a provozovatel by ho měl mít u sebe a na vyzvání jej musí předložit orgánu ochrany veřejného zdraví.

Při činnosti by mě provozovatel uplatňovat a dodržovat zásady provozní a osobní hygieny. To znamená zejména zajistit uplatňování zásad a dbát, aby nedošlo k ohrožení spotřebitele, poškození zdraví fyzických osob infekčním nebo jiným onemocněním.

Podmínky provozování činností epidemiologicky závažných

Osoba provozující činnosti epidemiologicky závažné je povinna dodržovat zásady provozní hygieny upravené prováděcím právním předpisem, jakož i zásady osobní hygieny upravené prováděcím právním předpisem,  zajistit uplatňování znalostí a zásad osobní a provozní hygieny podle § 20 písm. d) zaměstnanci a spolupracujícími rodinnými příslušníky a zajistit, aby výkonem činností epidemiologicky závažných nedošlo k ohrožení nebo poškození zdraví fyzických osob infekčním nebo jiným onemocněním.

K výkonu činností epidemiologicky závažných je osoba, která je provozuje, povinna používat jen vodu pitnou, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak nebo druh činnosti nevyžaduje nebo neumožňuje užití vody jiné jakosti. K užití vody jiné jakosti, nejde-li o teplou vodu podle § 3 odst. 3, je třeba povolení příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Kosmetické přípravky používané k výkonu činností epidemiologicky závažných musí odpovídat požadavkům upraveným přímo použitelným předpisem Evropské unie (musí být bezpečné a nesmí překročit dobu spotřeby).

Osoba provozující holičství, kadeřnictví, manikúru, pedikúru, kosmetické, masérské, regenerační a rekondiční služby, solárium a činnost, při níž je porušována integrita kůže, je povinna zabezpečit lékárničku první pomoci vybavenou podle charakteru poskytované služby a vypracovat provozní řád. V provozním řádu uvede podmínky činnosti, použití strojů, přístrojů a dalších zařízení, zásady prevence vzniku infekčních a jiných onemocnění, ke kterým by mohlo dojít nesprávně poskytnutou službou, včetně podmínek dezinfekce a sterilizace, zásady osobní hygieny zaměstnanců a ochrany zdraví spotřebitele, způsob zacházení s prádlem a očisty prostředí provozovny.

Provozní řád a jeho změny předloží provozovatel před jejich přijetím ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Schválený provozní řád vyvěsí při zahájení činnosti v provozovně. Provozní řád je povinen změnit vždy při změně podmínek pro výkon činností epidemiologicky závažných.

Kromě podmínek stanovených zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, … jsou další povinnosti uložené předpisy na ochranu spotřebitele. Významný je zejména zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v pozdějším znění, který stanovuje některé další povinnosti, například:

-       vyvarovat se nekalých praktik - obchodní praktika je nekalá, je-li v rozporu s požadavky odborné péče a podstatně narušuje nebo je způsobilá podstatně narušit ekonomické chování spotřebitele, kterému je určena, nebo který je jejímu působení vystaven, ve vztahu k výrobku nebo službě. Je-li obchodní praktika zaměřena na určitou skupinu spotřebitelů, posuzuje se podle průměrného člena této skupiny. Jako příklad lze uvést třeba nabídku péče nebo výrobku, které by měly mít efekt, jaký ve skutečnosti nemají a spotřebitel se na základě nepravdivého tvrzení rozhodne pro tuto službu nebo výrobek (lepší je nic nepřehánět)

-       poskytovat služby s odbornou péčí (to znamená celý soubor věcí, samozřejmě dodržování hygienických zásad, ale i využití správných technik za účelem odborného provedení služby, upozornit spotřebitele na případná rizika a probrat s ním předpokládaný výsledek i s ohledem na jeho očekávání a požadavky

-       podat informace o kosmetice a prostředcích, které budou užity, případně zjistit, zda jejich užití nebrání nějaké omezení (například alergie)

-       na žádost sdělit informace o výrobcích, které při poskytování služby užíváte

-       před poskytnutím služby je rovněž nutné určit cenu i s ohledem na to, aby nevznikly následně zbytečné spory

Spotřebitel by měl být informován, kde lze případné spory uplatnit a že jsou subjekty určené k mimosoudnímu řešení sporů. Tuto informaci je vhodné mu poskytnout někde na místě, které je snadno přístupné.

Provozujete-li zároveň prodej služeb před internet, i formou voucheru nebo stránky s nabídkou, kterou lze uzavřít smlouvu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, pak byste měli splňovat podmínky, jako běžné e-shopy (prodej distančním způsobem upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů).

Nevíte si s něčím rady? Napište nám.

Postup pro zřízení nové provozovny najdete zde

11.04.21

Snížení hodnoty zboží - nákup v e-shopu

Nákup na internetu má rizika, která spotřebitel nemůže odhadnout, ani kdyby se snažil sebevíc. Rizikových situací je tam víc. Už samotný výběr, kdy jsme odkázáni na to, jaké informace a obrázky nám prodávající poskytne. Někdy nám tam napíše nesmysly a skutečnost vůbec neodpovídá realitě. Tohle ale můžeme ovlivnit tím, že se podíváme i u konkurence a vyhodnotíme, jestli je všechno věrohodné.

Nakupovat u obchodníka, který neposkytne kontakty a nekomunikuje, to snad může jenom blázen. Jsou ale i tací, co si rádi zvedají adrenalin za každou cenu a využijí služeb různých PO boxů, s nimiž si pinkají balíky sem a tam a rozčilují se, jak zase naletěli. Sháněním prodávajícího, který sídlí bůhvíkde, se může prodražit víc než samotný nákup.

Dejme tomu, že jsme si nakonec vybrali a zdá se nám to dobré, těšíme se, že máme dobrou cenu a objednáme si zboží, abychom si ho vizuálně prohlédli a vyzkoušeli. Kdyby bylo nejhůř, máme přece ještě 14 denní lhůtu na vyzkoušení, ne? Když nebude sedět nebo se nám nebude líbit, uhradíme poštovné a částka se nám vrátí. V ideálních a vyzkoušených obchodech to tak bez problémů funguje, spokojenost je na obou stranách, náklady za pohodlí jsou přiměřené. Jenže se mohou najít filutové, co na našem právu chtějí vydělat.

Představte si, že si zakoupíte třeba mobilní telefon. Vydáte pár tisíc za vysněný kousek a přijde vám zboží jiné kvality. Nefunguje a nemá český software. Jste zklamaní, chcete napravit nedostatek, proto kontaktujete obchod, kde vám poradí, ať využijete svého práva odstoupení od smlouvy, že si za to naúčtují náklady za snížení hodnoty zboží, protože jste telefon poškrábali. Naúčtují částku přes 1000,- Kč a to vše, aniž by ten telefon viděli. Takové chování je vrcholně sprosté. Zákon sice připouští odpovědnost spotřebitele za snížení hodnoty zboží, ale určit hodnotu snížení, aniž by podnikatel věděl, zda bylo vůbec zboží vybaleno, to mi zavání nekalým jednáním.

V mém konkrétním případě jsme vymysleli jiné řešení, výrobek byl vadný, tak to šlo, ostatním ale radím raději si připlatit na dražší zboží pár stovek a nakoupit v solidním obchodě. On totiž ten „můj“ případ nebyl první ani poslední.

05.04.20

Při nákupu on-line čtěte pozorně


Bohužel v současné době jsme zaznamenali indicie, které ukazují, že mezi námi se vyskytují „podnikatelé“, kteří chtějí využít situaci v souvislosti s nutným opatřením a přes internet nabízí zboží různým způsobem. Rozhodli jsme se znovu napovědět, jaké údaje si před nákupem více ohlídat, abychom nenaletěli podvodníkům nebo nepoctivým prodejcům.

V obchodních podmínkách je vhodné zaměřit pozornost zejména na to, zda se jedná o přímého prodejce nebo zprostředkovatele. Práva z kupní smlouvy lze uplatnit jen u prodávajícího, tzn. u subjektu, který zboží fakticky prodal, nikoli u zprostředkovatele.

Na internetu se vyskytuje řada subjektů, které nabízí zboží jako zprostředkovatelé. To samo o sobě není vada, pokud je to subjekt, který dodržuje legislativu a je snadno dohledatelný. Pro spotřebitele z toho vyplývá že by si měl zejména přečíst kontaktní údaje, zkontrolovat název subjektu a IČO, například na stránkách wwwinfo.mfcr.cz, popřípadě ověřit další údaje. U subjektů z České republiky by to neměl být problém, u zahraničních je to trochu komplikované.

Zvažujte zejména nákupy s platbou předem.

Ověřujte si pravdivost údajů uvedených na stránkách, například zda souhlasí kontaktní údaje s údaji ve veřejných registrech, zda je možné s prodávajícím komunikovat, zda je kontaktní.

V obchodních podmínkách je možné při pozornějším čtení vystopovat nesrovnalosti, zejména rozpor podmínek s platnou legislativou, nedostatek identifikačních údajů, podmínky prodávajícího, které nejsou akceptovatelné. Věnujte čtení více času a nespoléhejte pouze na štěstí.

Pro vaši inspiraci odkaz na dřívější rady zde.

13.01.20

Kdy nejde využít právo na odstoupení od smlouvy


U kupní smlouvy uzavřené distančním způsobem (mimo provozovnu) jsou zvláštní pravidla, která umožňují od smlouvy odstoupit ve 14 denní zákonné lhůtě (podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Existují však výjimky, které stanovuje ustanovení § 1837 tohoto zákona a je vhodné je znát, neboť se vztahují na některé druhy zboží, jehož vrácení není za uvedených podmínek možné (například z důvodu jeho individuální úpravy, rychlé zkázy nebo z důvodu porušení hygienického obalu). Níže je uvedena citace příslušného ustanovení.
Pokud bychom uvažovali tak, že prodávající má povinnost umožnit spotřebiteli zboží vrátit, musíme připustit, že má zároveň oprávnění uvést výrobek do původního stavu a účtovat tyto náklady spotřebiteli. Tady je však potřeba mít na zřeteli, zda a jakým způsobem je možné uvést výrobek do bezvadného stavu, neboť to není možné v každém případě a někdy by náklady na uvedení výrobku do původního stavu mohly převýšit hodnotu výrobku. Z toho důvodu je vhodné pečlivě zvážit kroky při uzavírání smlouvy, resp. jejího zrušení a zejména zvážit účel užití výrobku.

§ 1837
Spotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy
a) o poskytování služeb, jestliže byly splněny s jeho předchozím výslovným souhlasem před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy a podnikatel před uzavřením smlouvy sdělil spotřebiteli, že v takovém případě nemá právo na odstoupení od smlouvy,
b) o dodávce zboží nebo služby, jejichž cena závisí na výchylkách finančního trhu nezávisle na vůli podnikatele a k němuž může dojít během lhůty pro odstoupení od smlouvy,
c) o dodání alkoholických nápojů, jež mohou být dodány až po uplynutí třiceti dnů a jejichž cena závisí na výchylkách finančního trhu nezávislých na vůli podnikatele,
d) o dodávce zboží, které bylo upraveno podle přání spotřebitele nebo pro jeho osobu,
e) o dodávce zboží, které podléhá rychlé zkáze, jakož i zboží, které bylo po dodání nenávratně smíseno s jiným zbožím,
f) o opravě nebo údržbě provedené v místě určeném spotřebitelem na jeho žádost; to však neplatí v případě následného provedení jiných než vyžádaných oprav či dodání jiných než vyžádaných náhradních dílů,
g) o dodávce zboží v uzavřeném obalu, které spotřebitel z obalu vyňal a z hygienických důvodů jej není možné vrátit,
h) o dodávce zvukové nebo obrazové nahrávky nebo počítačového programu, pokud porušil jejich původní obal,
i) o dodávce novin, periodik nebo časopisů,
j) o ubytování, dopravě, stravování nebo využití volného času, pokud podnikatel tato plnění poskytuje v určeném termínu,
k) uzavírané na základě veřejné dražby podle zákona upravujícího veřejné dražby, nebo
l) o dodání digitálního obsahu, pokud nebyl dodán na hmotném nosiči a byl dodán s předchozím výslovným souhlasem spotřebitele před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy a podnikatel před uzavřením smlouvy sdělil spotřebiteli, že v takovém případě nemá právo na odstoupení od smlouvy.

04.12.19

Nadstandardní služby nejen v e-shopech



Kšeft je kšeft a neplatí to jenom v předvánočním období. Všímáte si, že zavedené obchodní firmy nabízí svým zákazníkům spoustu služeb navíc a není ani divu, že se jim obchody jen rozrůstají? Spotřebitelům se nabídky asi líbí a jistě jich spoustu využívají. Zkusme se nad některými společně zamyslet z toho pohledu, zda jsou až tak výhodné.
Tak například včera při nákupu set top boxu mi prodejce nabídl „výhodnou“ službu. Jenom za stovku (100 Kč) prý pořídím okamžitou výměnu zboží, pokud se mi porouchá. To znamená, že pokud se rozbije v průběhu prvních tří měsíců a budu muset reklamovat, nebudu čekat 30 dní, prý mi dají rovnou nové zboží.
A já na to, že nechci. Proč?
Jednak bylo zboží zakoupeno přes e-shop, takže mám nárok po dobu 14 dnů vrátit, odstoupit od smlouvy. Toto právo je zdarma, tak proč si ho pojišťovat? A dál mě chrání ust. § 2161 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kde se píše, že zboží nemá mít vady, naopak vlastnosti s prodejcem ujednané a když se vada projeví v průběhu šesti měsíců, má se za to, že zboží bylo vadné již při převzetí. Takže bych mohla požadovat vrácení peněz nebo rovnou výměnu. Zákon mě chrání, mohu klidně spát.
Ale jak znám dnešní svět, je mi stejně jasné, že když se vada přihodí, sepíší se mnou reklamační protokol a budu čekat, jak se k tomu postaví odpovědná osoba. A tak při té smůle za ušetřenou stovku koupím něco dobrého a počkám, jak to vyřeší. Ale když budu mít štěstí a výrobek (jako ostatně většinou) bude bez vady, bude mě ušetřená stovka hřát v kapse.
Kdo šetří, má za tři anebo je to jinak? Příště probereme jiné „výhody“.


§ 2161
Jakost při převzetí
(1) Prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující věc převzal,
a) má věc vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li ujednání, takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné,
b) se věc hodí k účelu, který pro její použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá,
c) věc odpovídá jakostí nebo provedením smluvenému vzorku nebo předloze, byla-li jakost nebo provedení určeno podle smluveného vzorku nebo předlohy,
d) je věc v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti a
e) věc vyhovuje požadavkům právních předpisů.
(2) Projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí.

Oblíbené

Translate