Asociace za ochranu trhu

Příběhy k pláči

2012-02-19T19:36:00.001+01:00

Občas čtu dopisy, které mě dojímají. Jsou od zklamaných seniorů, co chtěli udělat radost dětem nebo vnukům a naopak jim přidělali jenom starosti.

Mířím na nechvalně proslulé předváděcí akce, které jsou tak trochu společenským postrachem. A já se domnívám, že právem, protože je to jev poměrně hodně rozšířený a zneužívaný. Prodej zboží formou osobního kontaktu se hodně rozšířil a má už mnohaletou tradici. Jistě, řada prodejců přichází s dobrým úmyslem a s dobrým zbožím. S osobním prodejem nemám problém, pokud se jedná o slušné a seriózní jednání. Lidem, co bydlí mimo dostupnost a nemohou si objednávat po internetu či z nějakého důvodu nechtějí, může leccos vyřešit. Problematické jsou předváděcí akce, cíleně zaměřené na skupiny obyvatel, zejména důchodce.

Já vím, není to žádná novinka, o to víc mě děsí, kolik případů se pořád vyskytuje, ačkoli si myslím, že informace o negativních jevech jsou již v obecném povědomí. Všichni jsme svéprávní a toto nelze upírat ani seniorům a tak jim přeji zážitek u oběda spojený s prohlídkou nějaké pamětihodnosti a třeba i tou nabídkou zboží. Jenom mě děsí jevy, které se přitom vyskytují.

Na co by si měli dát senioři pozor? Jistě hlavně na peněženky, protože strženi davem jsou schopni pod tlakem zaplatit za leccos a pak už pozdě litují. Ale kdo je odolný, třeba ten tlak vydrží a odolá i přímým osobním atakům. Hlavně by neměli nic podepisovat, protože se občas stane, že prodejci bez úspěchu si nechají podepsat alespoň souhlas s osobní návštěvou a pak přijdou ještě jednou cíleně do soukromého bydliště. Tohle už je obcházení zákona a je to agresivní obchodní praktika, stejně jako jiné obtěžování, pokud si ho nevyžádali a vytváření dojmu, že spotřebitel vyhraje a přitom to tak není. Předváděcí akce jsou opravdu začarovaný kruh, jelikož z něj moc není úniku. Kdo se přihlásí, poskytne své kontakty a pak už je lacinou obětí, i kdyby se na něj se zájezdem nedostalo.

V souvislosti s tímto prodejem se však, kromě již známých jevů, začalo vyskytovat něco nového. Je to diskriminace. Prodejci „třídí“ účastníky podle věku, snad aby ti mladší nenarušovali bezproblémové setkání seniorů a nemluvili jim do toho. Ono to často stejně ani nejde, protože v případě ulovení „oběti“ se kšefty prý už sjednávají stranou, snad z důvodu intimity. A tak se lehce může stát, že se senior upíše na úvěr, přičemž je nemajetný a nemá ani na splátky a možná ani věk, aby se dožil konce, takže pak v dobré víře zanechá dětem spolu s něčím naprosto nepotřebným, i dluhy.

Převzato z idnes.cz

Nekalé praktiky na sociálních sítích

2012-02-10T08:27:00.002+01:00

Sociální sítě se staly významným místem na internetu, kde trávíme spoustu volného času a jsme více přístupní všemu, co je s tím spojeno.

Máte účet na některé sociální síti? Nechci záměrně žádnou jmenovat, ačkoli nemám účet na všech, troufám si napsat, že to bude asi založeno na podobném principu. Jednoduše – kdo má přístup na sociální síť, může, kromě komunikace, také nabízet své služby a kontakty. Obyčejná reklama, tak jak ji známe, jako forma propagace, je možná v pořádku. Slevy jsou nyní nástrojem reklamy a tak není divu, že právě na těchto sítích ovládají neskutečné nabídky naše účty. Nemyslím jenom ty na sociálních sítích.
Dobře, chápu, že využívání výhod je významným lákadlem pro klientelu, internet je neuvěřitelné médium a skýtá neskutečné možnosti. Mému oku však neušly některé jevy, které už hraničí s využíváním tohoto média k porušování obchodní etiky a troufám si napsat, i porušování práva. A to třeba nabídkou zboží, které, už na první pohled věci trochu znalé osoby, porušuje právo duševního vlastnictví.
Podrobnějším průzkumem subjektů, které takové zboží nabízí, lze zpravidla dojít k závěru, že subjekt nemá sídlo v ČR nebo o něm existují na internetu dosti negativní reference. Má-li však spotřebitel touhu zakoupit si na základě takové prezentace zboží, o němž neví vůbec nic, riskuje, že se občas netrefí. Výsledkem bývá rozčarování, vrácení zboží a pak i dohady o vynaložené peníze. V případě podezření na porušování práva duševního vlastnictví je to docela problematické, protože ve stadiu „tvrzení proti tvrzení“ je nutný odborný posudek a ten už se řádově pohybuje v tisících a ne stokorunách. Pak následuje soudní tahanice a radost z ušetřených pár set je ta tam. Ovšem toto je pořád v moci a na rozhodnutí kupujícího. Třeba mu neznačkové stačí a těch pár stovek oželí.

Jiná situace je, pokud je nabídka zboží nebo služeb vázána na některé produkty, například hry. Uživatel sociální sítě touží pokročit, zakoupit si kredity, aby mohl hrát a tak využije nabídku „výhodné“ služby nebo zboží, které provozovatel hry nabízí současně s výhodou získání herních kreditů. Zde už to lehce zavání manipulací uživatele, protože se rozhoduje pod větším tlakem, bez informací. V touze získat kredity se mu nabídka může zdát výhodnější (a opravdu zdánlivě je) a tak se třeba nechá zlákat a objedná. Může se stát, že zaplacením částky celá věc neskončí. Kredity dostává po zaplacení, takže mu zřejmě budou na účet připsány, avšak poskytovatel služby nebo prodejce zboží následně neplní.
Jaké možnosti má spotřebitel v takovém případě? Peníze vydal, získal kredity, pokud si řádně nepřečte podmínky, o kterých si dovolím pochybovat, že tam vůbec byly, ani neví, komu co poslal a co vlastně uzavřel. Tomu se dá říci důkazní nouze. Co s tím teď? V občanskoprávních vztazích nezbývá, než se soudit. Bez důkazů? O stokorunu? Spotřebitel nejspíš mávne rukou a je rád, že dostal aspoň ty kredity. A nechá si zase líbit úplně všechno. Mně to připadá přinejmenším jako nekalá praktika, ne-li přímo podvod. Jestli je to takto nabízeno již s úmyslem, však nedokážu.

A. B.

Slevy, slevy, slevy

2012-02-06T09:59:00.001+01:00

Je s podivem, jak různí podnikavci využívají naše pokroucené myšlení. Namísto, abychom zvažovali při každém nákupu, za co utrácíme, tak si spočítáme, kolik ušetříme, když nakoupíme ve slevě. Ovšem často bez skutečných nákladů…

Nakupovat prostřednictvím slevových serverů je v módě. Kdo to nezkusil, jako by snad ani nebyl. Taková kachna pro dva ve slevě je přece lákavá! I když je to vlastně zajíc v pytli. Obrázek je nejspíš odněkud vypůjčený nebo ilustrační a je krajně podivné, že ta kachna je v nabídce tak dlouho. Že by nebyla tak dobrá, jak vypadá?

Já vím, je to reklamní trik, touha nalákat zákazníka, získat kontakty. A může být i úspěšný, i když nabídek je hodně a v řadě jiných slev si subjekt stejně nikdo nezapamatuje. Leda by se stal jeho oblíbeným. Nalákáni na slevu však klikneme a zakoupíme. Proč ne? Vždyť už si to před námi koupilo 265 lidí. Všichni zaplatili a teď čekají, jestli se na ně dostane. Taková virtuální fronta.

A tak zatímco čekám, prohlížím další nabídky. Slevový kupón do východní restaurace za pár kaček. Zaplatíš 39 za kupón a můžeš si koupit jídlo, které bylo původně za 83,- a nyní stojí jenom 39,- korun. Je to přece výhodné! Kupón asi přijde e-mailem, tak mi vychází, že úspora bude celé 4,- Kč. Nákup se slevou je časově omezený, a kdybych to nestihla, tak si můžu zacvaknout plnou cenu. Peníze za kupón stejně nemám šanci vyreklamovat, ani kdyby mi to nechutnalo nebo bylo zkažené. Ale co bych neudělala za pouhé čtyři koruny, že? Zvlášť, když mi slibují, že mohu dostat slevu celých 51%. Ovšem už tam nezmiňují, že se cena kupónu do slevy nezapočítala.

Vrcholem ale byla nabídka zboží. Našla jsem úžasné balanční náramky, novinku, která je spojována se jmény mnoha předních sportovců, akorát nevím, kterých. Mám šanci se konečně vyladit a získat díky těmto unikátním výrobkům přirozenou energii, stát se stabilnější, pružnější, odolnější a silnější. Navíc při nákupu 7 neplatím poštovné! Takže se vyplatí koupit je celé rodině. Takové, zřejmě silikonové, nic a je to hotový zázrak! Ano, chci ho! Škoda jen, že vůbec nevím, na jakém principu funguje a k čemu nám bude (pokud nám bude). Chci tu sílu, stabilitu, pružnost a odolnost. Co jsou to v porovnání s tím necelé dvě stovky za kousek silikonu?

Autor: Alice Barešová

Nákupy přes internet ve slevě

2012-02-03T20:15:00.005+01:00

Dotaz: Zakoupila jsem si na slevovém serveru služby, ale v době, kdy jsem je měla vyčerpat, jsem to z časových důvodů nestihla. Mám nárok na kompenzaci? Na slevovém serveru mi sdělili, že nemám nárok a odmítli se mnou komunikovat.

Odpověď: Nákupem zboží či voucheru prostřednictvím slevového serveru spotřebitel uzavírá poměrně přesně vymezenou smlouvu. Záleží i na tom, jakým způsobem je nabídka prezentována. Prostřednictvím slevového serveru se proklikem většinou dostanete přímo na stránky prodávajícího.

Podmínky pro voucher, či slevu jsou zpravidla přesně vymezeny, třeba za určitých podmínek – například minimální počet nakupujících, časové omezení, apod., přičemž se vše váže k ceně platné v okamžiku nabídky právě za těchto vymezených podmínek, tedy nemusí být shodné s cenou, která platí ve standardním období, mimo slevovou akci.

Pokud spotřebitel přistoupí na nabízené podmínky, pak by měl v rámci smlouvy poskytnout nutnou součinnost – tzn. umožnit poskytovateli smluvené plnění. Neposkytne-li součinnost v podmínkách sjednaných, pak nemá nárok na náhradu, či kompenzaci, pokud se s poskytovatelem služby nebo prodávajícím nedohodne jinak.

Srovnatelná situace je například nákup vánočních dárků, které se obdarovanému nelíbí a žádá jeho výměnu. Prodávající nemá povinnost vzít zboží zpět ani vyměnit, pokud nevykazuje vadu – tzn. pokud není uplatněna reklamace.

Smluvní vztahy podrobněji upravuje zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění.

Z tiskové zprávy ČOI - spotřebitelský úvěr

2012-01-31T19:57:00.001+01:00

Prvního ledna uplynul rok, kdy nabyl účinnosti nový zákon o spotřebitelském úvěru. Česká obchodní inspekce vyhodnotila na základě výsledků svých kontrol, jakým způsobem plnili svoje povinnosti zprostředkovatelé a poskytovatelé úvěrů z nebankovního sektoru.

Z 290 kontrol provedených v roce 2011 byla v téměř polovině případů zjištěna porušení zákona o spotřebitelském úvěru, v dalších 5 % jiná porušení. Dosud bylo uloženo 100 pokut v celkové výši přes 1 milion korun. Největší problém trvale představují reklamy nabízející spotřebitelské úvěry a jejich zprostředkování - v této oblasti bylo zjištěno nejvíce porušení zákona.

Reklamy porušují zákon tím, že neobsahují všechny povinné údaje pro spotřebitele, u samotných smluv pak často chyběly správné informace o roční procentní sazbě nákladů (RPSN) na spotřebitelský úvěr.

Celá zpráva na www.coi.cz

Placené telefonní linky

2012-01-31T10:12:00.002+01:00

Upozorňujeme na výskyt praktik, které se mohou významně podepsat na vašem účtu nebo peněžence. Může se jednat o nabídky půjček, či služeb nebo nabídka výhodného výdělku. Inzerát uvádí telefonní kontakt, na němž se ale nedozvíte konkrétní informace, zato vám poskytnou jiné telefonní číslo, zpravidla začínající číslicí 9.

Zde je namístě upozornění, že telefonní čísla začínající devítkou jsou placené linky, kde čtvrtá a pátá číslice znamená výši ceny volání za jednu minutu a může dosáhnout až částky 99 korun. Proto je namístě se před vytočením čísla řádně zamyslet a spočítat si náklady.

Na stránkách Českého telekomunikačního úřadu se lze dočíst, co vše se počítá do ceny hovorného a tak lze shrnout informaci, že to není pouze hovor s volanou osobou, často je to i hovor s telefonním automatem, který vám podá pouze obecné informace bez požadovaných údajů a tento hovor je někdy neúměrně natahován a prokládán pauzami, takže se cena volání může navýšit na sumu, kterou by za ní spotřebitel vůbec úmyslně nevydal. Řádově může dosáhnout stovek až tisíců Kč.

Vymáhání částek za podobná volání je velmi problematické. Bohužel se v praxi vyskytují i případy, kdy původně inzerovaná služba nebo půjčka není vůbec zdrojem podnikání osoby, která ji inzeruje a ani není provozovatelem nebo věřitelem, či zprostředkovatelem, avšak prvotním úmyslem této osoby je zúčtovat nemalé finanční částky pod uvedenou záminkou. Taková jednání pak naplňuje znaky úmyslného trestného činu a je namístě obrátit se na kompetentní orgány.

V oblasti elektronických komunikací a poskytování telefonních služeb je kompetentním úřadem právě Český telekomunikační úřad, který dohlíží i na nekalé obchodní praktiky. V trestní věci je pak příslušná Policie České republiky.

Omezování prodeje zboží za akční ceny

2012-01-26T09:53:00.001+01:00

Otázku omezování prodeje v návaznosti na akční ceny, jak bývá uplatňováno například při slevových akcích v supermarketech, žádná legislativa konkrétně neupravuje. Při omezování prodeje by mohla být brána v úvahu pouze diskriminace spotřebitele, neboť dle § 6 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele nesmí prodávající žádným způsobem spotřebitele diskriminovat.

Nabízí-li prodejce zboží, pak se nabízí otázka, zda musí prodat cokoli, bez ohledu na množství, pokud je to v jeho prodejních možnostech. Prodávající má zákaz diskriminovat spotřebitele jakýmkoli způsobem. Nabízí-li zboží za určitou cenu pouze v omezeném množství shodně všem spotřebitelům bez výjimky, pak je to jeho obchodní nabídka. Jestliže platí pro všechny spotřebitele stejné podmínky, pak se domníváme, ženení důvod považovat jednání prodávajícího za diskriminaci.

Obaly a výrobky v obalech

2012-01-24T17:06:00.000+01:00

Povinnosti osob při nakládání s obaly při uvedení na trh nebo do oběhu stanoví zákon 477/2001 Sb. o obalech, v platném znění. Pro spotřebitele je důležité vědět, že osoby, které uvádí na trh nebo do oběhu, musí dodržovat povinnosti stanovené tímto zákonem nebo zvláštními předpisy.

Obal nebo balený výrobek musí být při uvedení na trh označen materiálem, ze kterého je vyroben. Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu výrobky s opakovaně použitelným obalem, je povinna umožnit opatření k opakovanému použití obalu (například výkup, sběr) a osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu výrobky ve vratných obalech, je povinna zajistit opakované použití. Povinnosti osob při prodeji a výkupu vratných obalů pak stanoví § 6.

Problematiku dále okrajově upravuje § 18 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění, který upravuje některé povinnosti při informování spotřebitele o ceně za výkup vratných obalů.

Příklady obalů:

Krabice na cukrovinky, fóliový přebal kolem pouzdra CD

Výrobky, které nejsou obalem:

Květináč určený pro celou dobu života rostliny, pouzdra, kufříky a kazety na nástroje a nářadí, čajové sáčky, voskové vrstvy na sýrech, střívka uzenin.

Další příklady obalů i výrobků, které nejsou obalem jsou uvedeny v příloze zákona.

Poctivost při prodeji a její ověřování

2012-01-24T10:06:00.004+01:00

Práva spotřebitele při prodeji zboží a služeb upravuje mj. zákon č 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění v ust. § 3. V něm se mimo jiné uvádí, že

prodávající je povinen prodávat výrobky ve správné hmotnosti nebo množství a umožnit spotřebiteli překontrolovat si správnost těchto údajů.
prodávat výrobky a poskytovat služby v předepsané nebo schválené jakosti, pokud je závazně stanovena nebo pokud to vyplývá ze zvláštních předpisů anebo v jakosti jím uváděné; není-li jakost předepsána, schválena nebo uváděna, v jakosti obvyklé
prodávat výrobky a poskytovat služby za ceny sjednané v souladu s cenovými předpisy a ceny při prodeji výrobků nebo poskytování služeb správně účtovat; při konečném účtování prodávaných výrobků a poskytovaných služeb v hotovosti se celková částka zaokrouhluje vždy k nejbližší platné nominální hodnotě zákonných peněz v oběhu.

Při prodeji je prodávající povinen používat stanovená měřidla, což mu ukládá zákon 505/1990 Sb., o metrologii, v platném znění a jejich výčet je konkrétně v ust.§ 3 a další informace lze získat ve Věstníku ÚNMZ, který je k dispozici na stránkách Úřadu.

Vydávání dokladu o zakoupení výrobku

2012-01-24T09:46:00.005+01:00

Problematiku vydávání dokladu o zakoupení výrobku upravuje zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění, konkrétně v ust. § 16 – cit.:

Na žádost spotřebitele je prodávající povinen vydat doklad o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby s uvedením data prodeje výrobku nebo poskytnutí služby, o jaký výrobek nebo o jakou službu se jedná a za jakou cenu byl výrobek prodán nebo služba poskytnuta, spolu s identifikačními údaji prodávajícího obsahujícími jméno a příjmení nebo název nebo obchodní firmu, případně název prodávajícího, jeho identifikační číslo osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
Při prodeji výrobků s následnou dodávkou musí doklad obsahovat také místo určení a datum dodávky.
Při prodeji použitých nebo upravovaných výrobků, výrobků s vadou nebo výrobků, jejichž užitné vlastnosti jsou jinak omezeny, musí být tyto skutečnosti v dokladu zřetelně vyznačeny.

Zvláštním předpisem se rozumí například zákon, který upravuje konkrétní povinnosti při prodeji určitého sortimentu zboží. Takovým je třeba puncovní zákon č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů, který ukládá prodávajícím povinnost vydat doklad s uvedením druhu, ceny, hmotnosti a ryzosti prodaných výrobků z drahých kovů. To platí i při nákupu zlomků nebo zboží od zákazníků. Jde-li však o prodej stříbrného zboží, jehož hmotnost nepřevyšuje 10 gramů, nemusí tento doklad údaj o hmotnosti obsahovat.

Pro úplnost je třeba zmínit, že doklad o zakoupení pro spotřebitele není totožný s doklady podle zákonů pro účetnictví, který může mít výčet náležitostí stanovený odlišně.

Systém výměny informací o výskytu nebezpečných výrobků

2012-01-19T18:43:00.003+01:00

V souvislosti s přijetím všech úmluv v rámci přístupu České republiky do Evropské Unie jsme se dávno přiřadili ke státům, co vyměňují informace za účelem ochrany svých spotřebitelů.

Informací, které jednotlivé státy vyměňují pomocí informačních systémů, je celá řada a postupně přibývají, neboť systém ochrany spotřebitele se, stejně jako všechno ostatní, stále zdokonaluje. Z pohledu bezpečnosti je však velmi zajímavý systém RAPEX, neboť se tam vyskytují nejrůznější výrobky a zřejmě je nejpopulárnější. Obsahuje jak výrobky stanovené, tak nestanovené, jak lze zjistit nahlédnutím do databáze, na adrese: http://ec.europa.eu/consumers/dyna/rapex/rapex_archives_en.cfm

Pokud máte zájem nahlédnout, jaké výrobky se v databázi vyskytují, máte se opravdu na co dívat. U mnoha z nich znejistíte, zdali jste je právě neviděli v prodejní síti, což může být zcela běžné. Je však třeba posoudit, jaká nebezpečí jsou u jednotlivých výrobků uvedena, neboť to, že výrobek je zaznamenán v systému, ještě neznamená, že musí být nutně nebezpečný a nesmí se prodávat. Po podrobnějším prostudování zjistíte, že nebezpečím může být například nedostatek informací, jelikož u některých výrobků je rozsah nutných informací přímo předepsán a nedodržení této podmínky může být důvodem k opatření ze strany dozorových institucí. Typickým příkladem, který v databázi jistě najdete, je například u hraček, které obsahují malé části, absence informace, že není určena pro děti do tří let. Pokud se třeba tohle zjistí, má to za následek zákaz prodeje výrobku, jeho stažení a další sankce směrem k osobám, který výrobek uvedly na trh nebo distribuovaly. A záznam v systému RAPEX taky není zrovna dobrá reklama, navíc mezinárodní.

Kdo se zajímá o výskyt nebezpečných výrobků na trhu nebo by se chtěl sám takové reklamě spíš vyvarovat, měl by preventivně navštívit pár stránek aspoň ze studijních důvodů, aby viděl, jaké výrobky mohou být pro spotřebitele nebezpečné a co raději nekupovat.

A. Barešová

Evropské spotřebitelské centrum

2012-01-04T09:40:00.004+01:00

bylo založeno dne 1. 1. 2005 a vzniklo za finanční podpory Evropské unie. Centrum pro spotřebitele bylo otevřeno v dubnu 2005.
nabízí bezplatné informace a rady o právech spotřebitelů v zemích EU.
nabízí bezplatnou spolupráci a pomoc spotřebitelům při vyřizování jejich stížností na kvalitu zakoupených výrobků a služeb v ostatních členských zemích EU včetně Norska a Islandu, na chování a jednání obchodníků v těchto zemích.
je kontaktním místem pro bezplatné zprostředkování pomoci spotřebitelům při mimosoudním řešení jejich sporů s obchodníky v členských státech EU, Norsku a na Islandě.
je členem sítě evropských spotřebitelských center v zemích EU, Norsku a na Islandě, s nimiž při řešení výše uvedených případů spolupracuje.
nezabývá se otázkami, stížnostmi a spory českých spotřebitelů na českém trhu.

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/pravni-ochrana/evropske-spotrebitelske-centrum-praha/1001142/49100/

Doporučení a stanovisko veřejného ochránce práv pro cenové rozlišování

2012-01-03T10:53:00.003+01:00

Doporučení veřejného ochránce práv se zaměřuje na citlivou problematiku cenového rozlišování uplatňovaného vůči skupinám občanů, jež se může dotýkat jejich důstojnosti a může být protizákonné.

Předmětem doporučení veřejného ochránce práv je cenové rozlišování založené na důvodech zakázaných antidiskriminačním zákonem při poskytování zboží a služeb veřejnosti. Na základě rozboru této problematiky formuluje závěry, jejichž znalost je užitečná pro spotřebitele, podnikatele i dozorové orgány. Stanovisko veřejného ochránce práv dále toto doporučení rozšiřuje.

Oba dokumenty v plném znění lze naleznout pod následujícími odkazy:

Doporučení veřejného ochránce práv pro cenové rozlišování

Stanovisko veřejného ochránce k cenovému rozlišování

Zdroj: http://www.mpo.cz/

Sliby - bezva byznys

2011-12-29T14:58:00.002+01:00

Podnikáte? Pak vás jistě nemine aspoň v počátku využít služeb některého bankovního ústavu a uzavřít smlouvu o poskytnutí úvěru. Nemusí být nijak závratný, ale jistě nějaký bude.

Pokud ovšem projdete! Předpokladem pro poskytnutí úvěru je vaše bonita a to, jak jistě uznáte, u začínajícího podnikatele, pokud nemá bohatého sponzora, není tak samozřejmá věc. Ale dejme tomu, že máte štěstí a ještě zapracuje nějaký ten strážný anděl a vy, kupodivu, projdete a dostanete do začátku nějaký úvěr. Poradce vám jistě poradí, jaký by byl nejvhodnější a jaká je momentální nejvýhodnější nabídka a vy si v té změti informací vyberete ten svůj.

Nastává další fáze, protože i když se zdá, že máte hlavní rozhodování za sebou, tak se pletete. Jste-li nezkušení, pak vězte, že vám v rámci produktu bude nejspíš nabídnuto pojištění neschopnosti splácet a to je sice zdánlivě malá částka (v porovnání se splátkou), ale není úplně zanedbatelná. Řádově se vyšplhá i u nízkých úvěrů ročně do tisíců. Tak se zkuste spolu se mnou zamyslet, jestli je tento výdaj nezbytný, i když poradci i pojišťovací agenti budou tvrdit, že ANO!

Produkt určený pro podnikatele se zpravidla vztahuje na tato rizika: smrt, invaliditu a pracovní neschopnost. V případě smrti jeho výhod asi nevyužijete. Hlavně už vám to bude trochu jedno. Z vašeho placení bude mít profit někdo úplně jiný. Aktuální tedy bude hlavně invalidita a pracovní neschopnost. Pro tyto případy se ale hodně vyplatí prostudovat pojistné podmínky, protože mohou obsahovat kličky, kdy je riziko kryto až po určité době, či je krytí pouze omezené.

Takové „podružnosti“ ovšem zpravidla řešíme, až když nastanou. A pak, v nejhorším případě, podnikatel zjistí, že s obvyklou sociální podporou, která mu v podobě nemocenské na účtu přistane, pokud nemá bohatého sponzora (a to by asi neřešil úvěr) musí podnikat i na smrtelné posteli, takže vlastně žádné pojištění neschopnosti splácet vůbec nebude potřebovat.

Zdroj: alicebaresova.blog.idnes.cz

Chráníme zákazníka. I proti jeho vůli.

2011-12-28T12:42:00.004+01:00

Paradoxy v ochraně spotřebitele komentuje právník Miroslav Uřičař.

Stejně jako každý rok v tomto čase vyrazil český spotřebitel do nákupních center. Lze ho odsoudit za lačnost, a lze ho také chránit. V tom se naši zákonodárci činí. Samotný zákon o ochraně spotřebitele je na dnešní dobu nezvykle stručný – všehovšudy 29 paragrafů! (Například nový občanský zákoník má úctyhodných více než tři tisíce paragrafů.) Navzdory tomu - či snad právě proto? - prošel od doby svého vzniku v roce 1992 celkem 33 (!) novelizacemi. Letos mu poslanci věnovali pozornost zatím jen čtyřikrát, ale třeba předloni dokonce šestkrát.

Mnohé z novel přitom krok za krokem ukrajují z působnosti České obchodní inspekce (ČOI) a přenášejí ji na řadu jiných orgánů. Kdo z nás spotřebitelů vůbec tuší, že kromě ČOI nás dnes ochraňuje dalších devět státních orgánů (od ledna přibude desátý – Český telekomunikační úřad), nepočítaje v to soudy? Například v oblasti povinností týkajících se tabákových výrobků není příslušná ČOI, nýbrž Státní zemědělská a potravinářská inspekce, u silvestrovské pyrotechniky je to pak namísto ČOI Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva atd.

Pokud k tomu přidáme dalších sedm orgánů, které nás podle zákona o regulaci reklamy mají chránit před klamavou, nekalou, či jinak závadnou reklamou, můžeme se cítit zcela v bezpečí. Nebo snad naopak, pozvedneme obočí nad plíživým nárůstem byrokracie a nevyhnutelně také vzájemně protichůdnou rozhodovací praxí jednotlivých orgánů? Odpověď ponechám na každém z nás. Jsem však přesvědčen o univerzální platnosti okřídleného hesla „méně je někdy více“.

Zásada hloupého spotřebitele

Mnohem závažnější je však vývoj základních principů ochrany spotřebitele. Dlouhou dobu se totiž u nás bohužel uplatňovala zásada „hloupého spotřebitele“. Podle ní byl spotřebitel jakási podivná bytost, která neumí číst ani přemýšlet. A když už náhodou umí, stejně nečte, a když náhodou i čte, stejně není s to textu porozumět.

Bylo tedy třeba spotřebitele chránit především před ním samým, často i proti jeho vůli. Z této doby pocházejí například správní rozhodnutí, jež vyžadují, aby televizní reklama obsahovala celý text smluvních podmínek, protože pouhý odkaz na více informací na internetových stránkách nestačí. Obdobně podle téže zásady návod k počítačovému příslušenství sice mohl být obsažen na přiloženém CD, pokuta však hrozila každému, kdo k CD nepřiložil návod k jeho použití (Za prvé otevřete CD mechaniku počítače; za druhé vložte CD; a za třetí stiskněte Enter…)

Tato zásada zcela bagatelizovala svobodnou vůli člověka a schopnost postarat se sám o sebe. Praxe ji dnes již naštěstí většinou opustila a nahradila principem průměrně informovaného spotřebitele, který ví, co dělá, a umí si najít běžně dostupné informace. Pro takové osoby pak nejsou skutečným nebezpečím ony samy, nýbrž mnohem spíš nekalé, agresivní praktiky některých podnikatelů.

Ani tento vývojový trend však není zcela přímočarý, stále se vyskytnou výjimky z uvedeného pravidla, bez nichž by ostatně ani nebylo pravidlem. Tu a tam se proto setkáme s případy, kdy zákonodárce, případně rozhodující orgán, zatouží chránit nezodpovědné, či snad dokonce „zkušené“ spotřebitele na úkor zodpovědných.

Nač hyne leasing

Příkladem může být leasing. Zkuste si dnes na něj pro sebe, ne na firmu, koupit třeba auto. Většina leasingových firem přestala od ledna letošního roku poskytovat fyzickým osobám leasingové financování – kvůli novému zákonu o spotřebitelském úvěru. Nabízejí místo něj tradiční úvěr, což však není totéž.

Co na tom, že přehnaná ochrana zavraždila produkt, který se těšil nemalé popularitě

Zákon totiž zavedl leasingovým firmám povinnost umožnit spotřebiteli odstoupit od smlouvy ve čtrnáctidenní lhůtě bez udání důvodu. Co měly dělat s vrácenými použitými auty, však již zákon neřešil. Spotřebitel byl ochráněn – může odstoupit. Nemá však od čeho, protože nikdo mu neumožní smlouvu uzavřít. Co na tom, že přehnaná ochrana zavraždila produkt, který se těšil nemalé popularitě.

Možnost odstoupit je naprosto odůvodněná, když nás v bytě přepadne podomní prodejce čehokoli a vnutí nám své zboží, či nás za tím účelem vyveze do výletní restaurace na pivo a řízek. Ale u smluv uzavřených v obchodě, do kterého jsme dobrovolně a vědomě vstoupili a zboží, či službu si prohlédli? Zákonodárce může podnikateli nařídit v zásadě cokoli, včetně poskytnutí možnosti vrátit jakéhokoli zboží do týdne, dvou, tří či do ještě delší doby.

Toto vrácené zboží prodejce pochopitelně již neprodá, rozhodně ne za plnou cenu. Logicky proto svou ztrátu zakalkuluje do celkové ceny, kterou pak poneseme všichni bez možnosti volby. To v lepším případě. V tom horším přestane nabízet produkt, který se mu v důsledku přehnaných povinností nevyplácí, například leasing.

Tetička už nehraje

Bylo by nefér, kdyby mé zamyšlení bylo výhradně negativní. Chvályhodným příkladem se snad stane ochrana spotřebitele v rozhodčím řízení. Dle právě schvalované novely zákona o rozhodčím řízení se vám již v budoucnu nestane, že s hrůzou zjistíte, že ve vámi uzavřené smlouvě je v článku 84 odstavci 17 rozhodčí doložka, dle které je jediným rozhodcem tetička prodejce. Jak asi rozhodne váš případný spor s jejím synovcem, netřeba domýšlet.

V budoucnu bude muset být rozhodčí doložka uzavřena jen samostatně. A navíc spotřebiteli předem náležitě vysvětlena.

Kuriozita ze zahraničí

S paradoxy ochrany spotřebitele se nepotýkáme pouze u nás. Jak to vypadá, když se ochrana spotřebitele dostane ad absurdum, ukazuje následující půvabný příklad.

Před časem se mi dostal do rukou bonusový katalog Lufthansy obsahující produkty, které si člen programu může objednat za nalétané míle. U většiny položek nechyběla názorná fotografie. U věcí, jako je kufr plný košil a dalších cestovních propriet či peněženka napěchovaná bankovkami, byla s německou důsledností doplněna hvězdička odkazující na poznámku „Ohne Inhalt“.

Aby si snad někdo nemyslel, že za své nalétané míle si může objednat peněženku plnou dolarů, či například kufr plný oblečení. Nedávno jsem do katalogu nahlédl znovu, a už tomu tak není. Doufám, že u nás nebudeme muset projít stejným vývojem…

Zdroj: http://www.ceskapozice.cz/byznys/podnikani-trhy/chranime-zakaznika-i-proti-jeho-vuli

Ochrana spotřebitele nejsou jenom reklamace

2011-12-25T11:49:00.000+01:00

Ochrana práv spotřebitelů zahrnuje celou řadu oblastí, které s ní, zdánlivě, ani nesouvisí. Základní práva spotřebitelů nejsou upravena pouze občanským zákoníkem a zákonem o ochraně spotřebitele, jsou upravena celou řadou předpisů. V nich se těžko orientují odborníci, natož běžný spotřebitel.

Požadavky na každý výrobek při jeho uvedení na trh musí zajistit základní podmínky, které upravují především bezpečnost, ochranu životního prostředí a v neposlední řadě i ekonomické zájmy občana i státu. Pominu-li fiskální zájmy státu, které každého občana spíš naštvou (mám na mysli zejména výrobky zatížené daní jako cigarety a alkohol, u nichž se dá ochrana snad zdůvodnit ohrožením na zdraví a možnou závislostí), zbývají oprávněné zájmy na bezpečnost, ochranu životního prostředí a ekonomické zájmy spotřebitele.

V povědomí veřejnosti je asi nejvíc rozšířená právě oblast ochrany ekonomických zájmů, která, z pochopitelných důvodů, zajímá i média. Ohrozí-li kdokoli soukromý majetek druhého, snaží-li se šidit, je to samozřejmě špatně, ale je to přesně to, co si může každý sám dobře ohlídat. Žádný dozorový orgán nemůže zabránit spotřebiteli v podpisu nevýhodné smlouvy, nemůže mu nařídit, aby si převážil svůj nákup nebo přepočítal ceny. Toto je spíš povinností občana, který by si měl sám tato práva chránit a zasáhnout ihned, jakmile zjistí pokus o podobné jednání. Podáním stížnosti k příslušné instituci již ničemu nezabrání, poukáže spíš na vlastní slabost. Prošetření takového podání působí zpravidla pouze preventivně, jelikož se v mnoha případech opakování předchozího stavu následně neprokáže a v konečném důsledku se spotřebitel ošidí o další prostředky. A to nejen sebe, ale i ostatní, protože každá kontrola se platí z daní nás všech. Nechci zde odsuzovat podávání podnětů, naopak, avšak jejich význam v této oblasti je obecně přeceňován a vede k nehospodárnosti.

Daleko vážnější je stav, kdy dojde k ohrožení zdraví nebo dokonce k úmrtí v důsledku nesplnění podmínek pro bezpečnost nebo technických požadavků na výrobky. Každý dozor je financován ze státního rozpočtu a kvalita či splnění bezpečnostních požadavků se musí ověřit rozborem vzorku a následným vyhodnocením stavu. To je již nákladná záležitost, kterou musí z velké části financovat stát, protože má ze zákona povinnost všechny vzorky, které požadavky splní, uhradit. A to je riziko, které ohrožuje spotřebitele víc, než podání menšího množství lihoviny nebo omyl při účtování. Na evropské trhy se totiž dostává zboží, jehož výroba se dávno přesunula mimo Evropu. To v praxi znamená i omezení dozorových institucí, které musí o to důsledněji prověřovat a nemají dostatečné možnosti zejména právě z důvodů ekonomických. Ačkoli se systém mezinárodní spolupráce dozorových institucí stále vyvíjí a zdokonaluje, trh je minimálně o 3 kroky napřed a jsem přesvědčená, že to tak i zůstane.

Nejsem sice nakloněná přílišné regulaci trhu, souhlasím s tím, aby se trh ochránil sám. Mé dlouholeté praktické zkušenosti však ukazují, že to není reálné. Podle mého názoru musí být nastaven dobrý mechanismus, který pomůže k ochraně, nikoli jen prováděním plošných kontrol bez výsledku, ale důsledným vyhodnocováním všech poznatků, zaměřováním na problémové oblasti včetně kontroly jakosti a ověření technických požadavků na výrobky, nikoli pouze „papírová kontrola“, jak se zpravidla provádí. Takový systém považuji za plýtvání prostředků ze státního rozpočtu. Důsledná kontrola rizikového sortimentu je daleko efektivnější řešení, protože veškeré prostředky vynaložené na výrobky bez vady se mohou zase vrátit do rozpočtu ve formě pokuty uložené právě těm, kdo uvedou na trh nebezpečné výrobky.

převzato z http://www.alicebaresova.blog.idnes.cz/

ČOI: V listopadu vzrostl počet závažných zjištění u paliv (Průběžná zpráva za listopad 2011)

2011-12-25T10:42:00.000+01:00

(Praha, 22. prosinec 2011) V průběhu listopadu odebrali inspektoři ČOI u čerpacích stanic na celém území republiky celkem 239 vzorků pohonných hmot, z nichž nevyhovělo jakostním požadavkům 11 vzorků, tj. 4,6 %. Laboratorní rozbory prokázaly jakostní odchylky u 3 vzorků motorového benzinu, 7 vzorků motorové nafty a 1 vzorku směsného motorového paliva. Čtyři vzorky byly odzkoušeny s využitím mobilní laboratoře a na základě zjištěné nevyhovující jakosti u 1 vzorku byl u příslušné čerpací stanice vydán zákaz prodeje motorové nafty do doby zjednání nápravy. Ve srovnání s předchozím měsícem došlo ke zhoršení jakosti u motorových benzinů, nafty i směsného paliva, což v procentech představuje celkově nevýrazné zhoršení. U 6 vzorků, a to 3 vzorků benzinů a 3 vzorků motorové nafty, však zjištěné odchylky budí podezření na úmyslnou manipulaci s palivem. V kontrole jakosti paliv ČOI pokračuje až do konce roku.

Zdroj: http://www.coi.cz/cs/aktuality-1/coi-v-listopadu-vzrostl-pocet-zavaznych-zjisteni-u-paliv-prubezna-zprava-za-listopad-2011.html

Hry na vojáky a policisty mohou skončit úrazem

2011-12-25T10:34:00.000+01:00

(Praha, 28. listopad 2011) Také si vaše děti zatoužily hrát na vojáky nebo strážce zákona a zloděje – a vy jste jim k tomu koupili příslušné vybavení? Pak byste měli vědět, že se mezi těmito “hračkami“ vyskytly výrobky, které mohou vašim nejmenším i při běžném a předpokládaném užívání ublížit! Česká obchodní inspekce zjistila, že jsou v nabídce na vnitřním trhu tři sady výrobků, které hlavně pro děti představují riziko. Jedná se o dvě vojenské sady pod názvy „Weapon Police“ a „Police Weapon Swat“ a také policejní sada s názvem „Police Force Gun“. Kontrolou bylo zjištěno, že přísavky střel jsou lehce oddělitelné, takže může dojít k situaci, kdy dítě vloží střelu do úst, přísavka se oddělí a vzniká tak nebezpečí zablokování dýchacích cest, zadušení nebo spolknutí přísavky. ČOI prodej těchto rizikových sad zakázala a následně je distributor stáhl z trhu.

Zdroj: http://www.coi.cz/cs/aktuality-1/hry-na-vojaky-a-policisty-mohou-skoncit-urazem.html

Doklad o zakoupení

2011-12-22T09:30:00.003+01:00

Má prodávající povinnost vydávat doklad o zakoupení automaticky nebo si musím o doklad požádat? Jaké náležitosti musí doklad mít?

Povinnosti prodávajícího upravuje ust. § 16 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění takto:

(1) Na žádost spotřebitele je prodávající povinen vydat doklad o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby s uvedením data prodeje výrobku nebo poskytnutí služby, o jaký výrobek nebo o jakou službu se jedná a za jakou cenu byl výrobek prodán nebo služba poskytnuta, spolu s identifikačními údaji prodávajícího obsahujícími jméno a příjmení nebo název nebo obchodní firmu, případně název prodávajícího, jeho identifikační číslo osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

(2) Při prodeji výrobků s následnou dodávkou musí doklad obsahovat také místo určení a datum dodávky.

(3) Při prodeji použitých nebo upravovaných výrobků, výrobků s vadou nebo výrobků, jejichž užitné vlastnosti jsou jinak omezeny, musí být tyto skutečnosti v dokladu zřetelně vyznačeny.

Jaké údaje musí spotřebiteli poskytnout webový obchod?

2011-12-19T10:26:00.007+01:00

Poskytování informací pro spotřebitele upravuje ust. § 54 b občanského zákoníku a údaje musí obsahovat tyto informace – výňatek ze zákona:

Poskytování informací

(1) Spotřebiteli musí být při jednání prostřednictvím některého z prostředků komunikace na dálku s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku poskytnuty informace o dodavateli, o poskytované finanční službě, o smlouvě o finančních službách uzavírané na dálku a o možných způsobech mimosoudního řešení sporů nebo možných náhradách z garančních fondů.

(2) Spotřebiteli musí být v souladu s odstavcem 1 poskytnuty tyto informace o dodavateli:

a) obchodní firma, název nebo jméno a příjmení a identifikační číslo, pokud mu bylo přiděleno, dodavatele,

b) hlavní předmět podnikání dodavatele,

c) sídlo dodavatele, který je právnickou osobou, nebo bydliště dodavatele, který je fyzickou osobou, případně jiné adresy, které mají význam pro vztah mezi spotřebitelem a dodavatelem,

d) obchodní firma, název nebo jméno a příjmení a identifikační číslo, pokud mu bylo přiděleno, zástupce dodavatele v členském státě Evropské unie, ve kterém má spotřebitel bydliště, jestliže takový zástupce existuje (dále jen "zástupce dodavatele"),

e) sídlo zástupce dodavatele, který je právnickou osobou, nebo bydliště zástupce dodavatele, který je fyzickou osobou, případně jiné adresy, které mají význam pro vztah mezi spotřebitelem a zástupcem dodavatele,

f) obchodní firma, název nebo jméno a příjmení zprostředkovatele uzavření smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku s dodavatelem (dále jen "zprostředkovatel"), a identifikační číslo, pokud mu bylo přiděleno, pokud s takovýmto zprostředkovatelem spotřebitel jedná,

g) titul, na základě kterého zprostředkovatel se spotřebitelem jedná,

h) sídlo zprostředkovatele, který je právnickou osobou, nebo bydliště zprostředkovatele, který je fyzickou osobou, případně jiné adresy, které mají význam pro vztah mezi spotřebitelem a zprostředkovatelem,

i) informace o tom, zda je dodavatel registrován v obchodním nebo jiném obdobném rejstříku a pokud je dodavatel registrován, pak informace o jeho registračním čísle nebo jiném odpovídajícím prostředku identifikace dodavatele v takovém rejstříku,

j) název a sídlo orgánu odpovědného za výkon dohledu nebo státního dozoru nad činností dodavatele, pokud dodavatel podniká na základě povolení.

(3) Spotřebiteli musí být v souladu s odstavcem 1 poskytnuty tyto informace o poskytované finanční službě:

a) název a hlavní charakteristiky poskytované služby,

b) celková cena poskytované služby pro spotřebitele včetně všech poplatků, daní placených prostřednictvím dodavatele a jiných souvisejících nákladů; nelze-li přesnou celkovou cenu určit předem, pak veškeré informace o způsobu výpočtu konečné ceny umožňující spotřebiteli ověřit si konečnou cenu,

c) možná rizika mimo kontrolu dodavatele spojená s poskytovanou finanční službou, včetně případného upozornění, že minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích,

d) existence dalších daní nebo nákladů, které nejsou hrazeny prostřednictvím dodavatele nebo jím nejsou vybírány,

e) případná omezení období, po které zůstávají poskytnuté informace v platnosti,

f) možné způsoby placení za poskytnutou službu a způsob poskytnutí služby,

g) případné dodatečné náklady pro spotřebitele za použití prostředků komunikace na dálku, pokud jsou dodavatelem účtovány.

(4) Spotřebiteli musí být v souladu s odstavcem 1 poskytnuty tyto informace o smlouvě o finančních službách uzavírané na dálku:

a) o možnosti či nemožnosti odstoupit od smlouvy podle § 54c odst. 1, zejména o lhůtách k jeho uplatnění, podmínkách jeho uplatnění, částce, jejíž zaplacení může být na spotřebiteli požadováno podle § 54c odst. 6, a informace o důsledcích neuplatnění práva na odstoupení od smlouvy,

b) o minimální době trvání smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku v případě trvajícího nebo opakovaného poskytování finančních služeb,

c) o právu dodavatele nebo spotřebitele na předčasné nebo jednostranné ukončení smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku na základě smluvních podmínek, včetně případných smluvních pokut,

d) praktické pokyny pro uplatnění práva na odstoupení, obsahující mimo jiné adresu, na niž má být zasláno oznámení o odstoupení,

e) označení členského státu nebo členských států Evropské unie, jejichž právní předpisy bere dodavatel za základ pro vytvoření vztahů se spotřebitelem před uzavřením smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku,

f) o smluvní doložce o rozhodném právu smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku a o příslušnosti soudu v případě sporů vzniklých ze smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku,

g) o jazyku, případně jazycích, ve kterých bude dodavatel se souhlasem spotřebitele komunikovat se spotřebitelem během trvání smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku a ve kterých budou spotřebiteli poskytnuty smluvní podmínky a další informace podle tohoto paragrafu.

(5) Spotřebiteli musí být v souladu s odstavcem 1 poskytnuty tyto informace o možných způsobech nápravy porušení povinností ze smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku:

a) o existenci a způsobu mimosoudního vyřizování stížností spotřebitelů, včetně možnosti obrátit se se stížností na příslušný orgán dohledu,

b) o existenci garančních fondů, zejména Garančního fondu obchodníků s cennými papíry, a Fondu pojištění vkladů.

(6) Z informací poskytnutých podle odstavců 2 až 5 musí být patrno, že slouží k obchodním účelům.

(7) Informace poskytnuté spotřebiteli před uzavřením smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku musí být v souladu s uzavřenou smlouvou.

(8) Veškeré smluvní podmínky a informace podle odstavců 2 až 5 musí být dány spotřebiteli k dispozici písemně v dostatečném předstihu před tím, než je spotřebitel smlouvou uzavíranou na dálku nebo nabídkou na její uzavření vázán.

(9) Jestliže byla smlouva o finančních službách uzavíraná na dálku uzavřena na žádost spotřebitele s použitím prostředků komunikace na dálku, které neumožňují poskytnutí smluvních podmínek a informací v souladu s odstavcem 8, musí dodavatel splnit svou povinnost podle odstavce 8 okamžitě po uzavření této smlouvy.

(10) V případě hlasové telefonní komunikace musí být spotřebiteli na začátku hovoru zahájeného dodavatelem sdělen obchodní účel hovoru a informace sloužící k dostatečné identifikaci dodavatele. Jestliže s tím vysloví spotřebitel souhlas, je možné mu místo informací uvedených v odstavcích 2 až 5 sdělit pouze informace o osobě, která je v kontaktu se spotřebitelem, a její spojení s dodavatelem a informace podle odstavce 3 písm. a), b) a d) a podle odstavce 4 písm. a), s výjimkou informace o důsledcích neuplatnění práva pro odstoupení od smlouvy. Dodavatel dále informuje spotřebitele o tom, že další informace jsou k dispozici na vyžádání, a o povaze těchto informací. Povinnost dodavatele dodat informace podle odstavce 8 tím není dotčena.

(11) Spotřebitel má právo obdržet kdykoli během trvání smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku na svou žádost smluvní podmínky v tištěné podobě, případně změnit způsob komunikace na dálku, pokud to není v rozporu s povahou poskytovaných finančních služeb nebo s uzavřenou smlouvou o finančních službách uzavíranou na dálku.

(12) Pokud dodavatel při uzavírání smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku neposkytne spotřebiteli informace podle odstavců 1 až 11 nebo mu poskytne klamavé informace, má spotřebitel právo od uzavřené smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku odstoupit. Toto právo může spotřebitel uplatnit ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy se o porušení povinností dodavatele podle odstavců 1 až 11 dozví. Na odstoupení spotřebitele od smlouvy se použijí ustanovení § 54c odst. 6 až 9 obdobně.

Vrácení peněz za zakoupené zboží

2011-12-17T19:57:00.000+01:00

Na základě nabídky jsem si objednal balíček služeb u firmy, která má sídlo v USA a zástupce v EU. Jejich nabídku jsem si ale rozmyslel. Kde mohu uplatnit reklamaci?

Předně je třeba upozornit, že reklamační řízení se vztahuje na vady zboží nebo služeb a pokud se neprojevila vada, kvůli níž byste chtěl balíček služeb vrátit zpět prodejci, není to reklamace, ale zrušení kupní smlouvy.

Taková situace je pak závislá na vůli prodávajícího, který musí rozhodnout, zda přistoupí na vrácení nabídky oproti zaplacené částce, či nikoli. Současná právní úprava neřeší pravidla této situace, tudíž je třeba se vždy dohodnout s prodávajícím.

Vybrané předpisy EU - ochrana spotřebitele

2011-12-08T17:34:00.001+01:00

směrnice 2009/140/ES na serveru EU

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES ze dne 25. listopadu 2009 , kterou se mění směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (Text s významem pro EHP)

nařízení 1099/2009/ES na serveru EU

.. Nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 ze dne 24. září 2009 o ochraně zvířat při usmrcování (Text s významem pro EHP) ..

směrnice 2010/13/ES na serveru EU

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Text s významem pro EHP)

směrnice 2011/65/ES na serveru EU

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU ze dne 8. června 2011 o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních Text s významem pro EHP

směrnice 2007/23/ES na serveru EU

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/23/ES ze dne 23. května 2007 o uvádění pyrotechnických výrobků na trh (Text s významem pro EHP)

směrnice 2004/18/ES na serveru EU

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby

směrnice 2002/95/ES na serveru EU

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/95/ES ze dne 27. ledna 2003 o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních

směrnice 1993/13/ES na serveru EU

Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách

směrnice 1997/41/ES na serveru EU

Směrnice Rady 97/41/ES ze dne 25. června 1997, kterou se mění směrnice 76/895/EHS, 86/362/EHS, 86/363/EHS a 90/642/EHS o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v ovoci a zelenině, obilovinách, potravinách živočišného původu a v některých produktech rostlinného původu, včetně ovoce a zeleniny, a na jejich povrchu

směrnice 2001/37/ES na serveru EU

Směrnice Evropského parlamentu A Rady 2001/37/ES ze dne 5. června 2001 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových výrobků

směrnice 2002/22/ES na serveru EU

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě)

nařízení 1094/2010/ES na serveru EU

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010, ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES

nařízení 765/2008/ES na serveru EU

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008 , kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Text s významem pro EHP)

směrnice 2000/57/ES na serveru EU

Směrnice Komise 2000/57/ES ze dne 22. září 2000, kterou se mění přílohy směrnic Rady 76/895/EHS a 90/642/EHS o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v ovoci a zelenině a v některých produktech rostlinného původu, včetně ovoce a zeleniny, a na jejich povrchuText s významem pro EHP

směrnice 2003/15/ES na serveru EU

Směrnice evropského parlamentu a rady 2003/15/ES ze dne 27. února 2003, kterou se mění směrnice Rady 76/768/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se kosmetických prostředkůText s významem pro EHP.

nařízení 1829/2003/ES na serveru EU

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivechText s významem pro EHP.

nařízení 1831/2003/ES na serveru EU

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířatText s významem pro EHP

směrnice 2003/69/ES na serveru EU

Směrnice Komise 2003/69/ES ze dne 11. července 2003, kterou se mění příloha směrnice Rady 90/642/EHS, pokud jde o maximální limity reziduí pro chlormekvat, lambdacyhalothrin, kresoximmethyl, azoxystrobin a určité dithiokarbamátyText s významem pro EHP

směrnice 2005/72/ES na serveru EU

Směrnice Komise 2005/72/ES ze dne 21. října 2005, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinných látek chlorpyrifos, chlorpyrifos-methyl, mankozeb, maneb a metiram (Text s významem pro EHP)

nařízení 1924/2006/ES na serveru EU

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin

nařízení 1234/2007/ES na serveru EU

Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007 , kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty ( jednotné nařízení o společné organizaci trhů )

směrnice 2002/71/ES na serveru EU

Směrnice Komise 2002/71/ES ze dne 19. srpna 2002, kterou se mění přílohy směrnic Rady 76/895/EHS, 86/362/EHS, 86/363/EHS a 90/642/EHS, pokud jde o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů (formothionu, dimethoátu a oxydemetonmethylu) v obilovinách, v potravinách živočišného původu a v některých produktech rostlinného původu, včetně ovoce a zeleniny, a na jejich povrchuText s významem pro EHP

Vybrané předpisy EU - ochrana spotřebitele

2011-12-08T17:28:00.005+01:00

směrnice 2000/29/ES na serveru EU

Směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství

směrnice 2003/54/ES na serveru EU

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 96/92/ES

směrnice 2007/64/ES na serveru EU

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES (Text s významem pro EHP)

směrnice 2004/28/ES na serveru EU

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/28/ES ze dne 31. března 2004, kterou se mění směrnice 2001/82/ES o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravkůText s významem pro EHP.

směrnice 2003/55/ES na serveru EU

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 98/30/ES

nařízení 479/2008/ES na serveru EU

Nařízení Rady (ES) č. 479/2008 ze dne 29. dubna 2008 o společné organizaci trhu s vínem, o změně nařízení (ES) č. 1493/1999, (ES) č. 1782/2003, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 3/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2392/86 a (ES) č. 1493/1999

směrnice 2009/30/ES na serveru EU

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/30/ES ze dne 23. dubna 2009 , kterou se mění směrnice 98/70/ES, pokud jde o specifikaci benzinu, motorové nafty a plynových olejů, zavedení mechanismu pro sledování a snížení emisí skleníkových plynů, a směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby, a kterou se ruší směrnice 93/12/EHS (Text s významem pro EHP)

nařízení 1333/2008/ES na serveru EU

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách (Text s významem pro EHP)

nařízení 1093/2010/ES na serveru EU

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES

nařízení 1095/2010/ES na serveru EU

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES

nařízení 717/2007/ES na serveru EU

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 717/2007 ze dne 27. června 2007 o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve Společenství a o změně směrnice 2002/21/ES (Text s významem pro EHP)

směrnice 2007/5/ES na serveru EU

Směrnice Komise 2007/5/ES ze dne 7. února 2007 , kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinných látek kaptanu, folpetu, formetanátu a methiokarbu (Text s významem pro EHP )

nařízení 834/2007/ES na serveru EU

Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91

Vybrané předpisy EU - ochrana spotřebitele

2011-12-08T17:21:00.004+01:00

směrnice 1997/7/ES na serveru EU

.. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES ze dne 20. května 1997 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku ..

směrnice 2005/29/ES na serveru EU

.. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Text s významem pro EHP) ..

směrnice 2009/22/ES na serveru EU

.. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/22/ES ze dne 23. dubna 2009 o žalobách na zdržení se jednání v oblasti ochrany zájmů spotřebitelů (kodifikované znění) Text s významem pro EHP ..

nařízení 543/2011/ES na serveru EU

543/2011/EU: Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011 , kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny

nařízení 540/2011/ES na serveru EU

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 540/2011 ze dne 25. května 2011 , kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, pokud jde o seznam schválených účinných látek Text s významem pro EHP

směrnice 1998/27/ES na serveru EU

.. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/27/ES ze dne 19. května 1998 o žalobách na zdržení se jednání v oblasti ochrany zájmů spotřebitelů ..

nařízení 2006/2004/ES na serveru EU

.. Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele („nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele“)Text s významem pro EHP ..

nařízení 396/2005/ES na serveru EU

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) C. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHSText s významem pro EHP.

směrnice 1998/6/ES na serveru EU

.. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli ..

směrnice 1997/7/ES na serveru EU

.. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES ze dne 20. května 1997 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku ..

směrnice 2005/29/ES na serveru EU

směrnice 2009/22/ES na serveru EU

nařízení 543/2011/ES na serveru EU

směrnice 2009/73/ES na serveru EU

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (Text s významem pro EHP)

nařízení 299/2008/ES na serveru EU

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 299/2008 ze dne 11. března 2008 , kterým se mění nařízení (ES) č. 396/2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu, pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi

směrnice 2007/65/ES na serveru EU

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES ze dne 11. prosince 2007 , kterou se mění směrnice Rady 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání (Text s významem pro EHP)

nařízení 1221/2008/ES na serveru EU

Nařízení Komise (ES) č. 1221/2008 ze dne 5. prosince 2008 , kterým se s ohledem na obchodní normy mění nařízení (ES) č. 1580/2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny

nařízení 607/2009/ES na serveru EU

Nařízení Komise (ES) č. 607/2009 ze dne 14. července 2009 , kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o chráněná označení původu a zeměpisná označení, tradiční výrazy, označování a obchodní úpravu některých vinařských produktů

nařízení 1223/2009/ES na serveru EU

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích (Text s významem pro EHP)

směrnice 2001/82/ES na serveru EU

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků

nařízení 1493/1999/ES na serveru EU

Nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem

Nedostatek financí - výnosný kšeftíček

2011-11-22T15:22:00.003+01:00

Máte nedostatek finančních prostředků a potřebujete řešit situaci krátkodobým úvěrem? Tak pečlivě čtěte!

Půjčování peněz je jistě výhodný kšeftík, když se děje fér. Poskytnutí úvěru je většinou za poplatek, doba splácení i výše se promítne do výše úroků a situace, kdy na splátky nemáme, jsou taky řešitelné. Pohledávky se vymůžou, dají se prodat a dlužníkovi stejně nakonec nezbyde, než zaplatit. Čím míň si půjčí, tím víc spláče nad výdělkem, i s malým dluhem mívá velké trápení. A co teprve dluh, který ani nemáme a už na něj doplácíme? Tak to je teprve maso!

Nějak se nám totiž množí podnikavci, co …

… inzerují, že na bezplatné telefonní lince můžete požádat o úvěr

… při první příležitosti, jakmile některá dušička zavolá, odkážou na linku, která je pořádně placená, třeba až 95 Kč za minutu

… na té mastné lince vás nechají povídat s automatem a prásknout na sebe úplně všechno

… když vás mají na lopatě, tak vás nechají i vykoupat

… s kamenným srdcem sdělí zamítavý výsledek

… mají už po pár minutách pořádně vyděláno

… jsou i bez peněz v pohodě a je jim fuk, že jste právě provolali tisícovky, o které vás ještě obrali.

převzato z alicebaresova.blog.idnes.cz