Ono se to řekne „hodit si něco do košíku“, tuhle si tam jeden známý hodil trampolínu a pak jsme řešili nepříjemné věci. V jeho případě mu nepřišla ani trampolína, ani peníze a když zjistil v nějakých diskusích, že je podobných zákazníků víc, domluvil se s nimi a vyrazili podat trestní oznámení. To už byl skoro o čtyři tisíce chudší, nešťastný, protože ji slíbil dětem a vzteklý, jak to dopadlo.
Aby se nic podobného nestalo nám, i když ani při té nejlepší vůli někdy podvodníka nerozeznáte, tak se podíváme, jak podobné věci ošetřil nový občanský zákoník (89/2012 Sb.).
Najdeme si vhodný obchod, kde mají, co chceme a podíváme se mu na kobylku. Zdali pak nám sděluje všechno, co by měl?
  • veškerá sdělení by měla být učiněna jasně a srozumitelně, v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva
  • pokud jednání směřuje k uzavření smlouvy a některá ze skutečností není dostatečně jasná, měla by být ujasněna do jejího uzavření (mě by třeba varovalo, kdybych se na něco zeptala a prodávající nekomunikoval nebo odpověděl nějak zamlženě – typické u oděvů, kde je uvedena univerzální velikost a pak zjistíte, že je to tak leda pro panenky)
  • před uzavřením smlouvy byste měli od prodávajícího obdržet tyto informace: jeho totožnost, telefon, kontakty, údaje o zboží, jeho velikosti, vlastnostech a ceně včetně daní a poplatků, výši nákladů na dodání, popřípadě údaj, že budou dodatečně účtovány, informace o záruce a způsobu jejího uplatnění a další údaje podle § 1811, podle povahy věci.
  • je potřeba sdělit rovněž náklady na používání prostředků na dálku (například sazbu za telefonní hovor), v případě zálohy údaj o její výši a další údaje podle § 1812, podle povahy věci. 
Smlouva musí obsahovat údaje sdělené spotřebiteli před jejím uzavřením. Tyto údaje lze změnit, pokud si to strany výslovně ujednají. Uzavřená smlouva musí být v souladu s údaji, které byly spotřebiteli sděleny před uzavřením smlouvy. Podnikatel vydá spotřebiteli bezprostředně po uzavření smlouvy alespoň jedno její vyhotovení.
Situaci, kdy kupující odstoupí od smlouvy, řeší ust. § 1832 takto, cit:
(1) Odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, vrátí mu podnikatel bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal, stejným způsobem. Podnikatel vrátí spotřebiteli přijaté peněžení prostředky jiným způsobem jen tehdy, pokud s tím spotřebitel souhlasil a pokud mu tím nevzniknou další náklady.
(2) Jestliže spotřebitel zvolil jiný, než nejlevnější způsob dodání zboží, který podnikatel nabízí, vrátí podnikatel spotřebiteli náklady na dodání zboží ve výši odpovídající nejlevnějšímu nabízenému způsobu dodání zboží.
(3) Podnikatel uhradí spotřebiteli náklady spojené s vrácením zboží, jestliže neupozornil spotřebitele o povinnosti nést tyto náklady v souladu s ustanovením § 1820 odst. 1 písm. g).
(4) Odstoupí-li spotřebitel od kupní smlouvy, podnikatel není povinen vrátit přijaté peněžní prostředky spotřebiteli dříve, než mu spotřebitel zboží předá nebo prokáže, že zboží podnikateli odeslal.
V souvislosti s vrácením zboží je nanejvýš vhodné připomenout, že manipulací s ním, zkoušením, roztržením obalu a podobně, pokud není vráceno v původním stavu, vzniká prodávajícímu škoda, snižuje se hodnota prodávané věci a nemůže ji prodat za plnou hodnotu, aniž by vynaložil náklady. I na to nový občanský zákoník pamatuje a to takto:
Spotřebitel odpovídá podnikateli pouze za snížení hodnoty zboží, které vzniklo v důsledku nakládání s tímto zbožím jinak, než je nutné s ním nakládat s ohledem na jeho povahu a vlastnosti. To neplatí, pokud podnikatel nesdělil spotřebiteli informace podle ustanovení § 1820 odst. 1 písm. f).
S rozmachem uzavírání smluv komunikačními prostředky na dálku narostly i nabídky a bohužel, i nekalé praktiky. Je to posílání nevyžádaných zásilek, rychlé nabídky po telefonu, které mají stejnou právní váhu, ale spotřebitel jedná v náhlém rozpoložení, bez dostatečného rozmyslu, bez dostatečných informací, nemůže si porovnat podobné nabídky, prodávající dokonce chodí bez ohlášení do soukromí a málokdo umí důsledně odmítnout, čehož je pak zneužíváno.
Internet je v tomto směru ve výhodě, smlouva se uzavírá písemně, je tam dostatek času si to rozmyslet, popřípadě zrušit, aniž by prodávajícímu vznikly náklady, je však potřeba si věci prověřit a pročíst. Výhodné je na něm i to, že v případě sporu platí „co je psáno, to je dáno“ a spotřebitel je v lepším důkazním postavení i před soudem nebo při vymáhání práv.
Za sebe doporučuji smlouvy po telefonu neuzavírat, na předváděcí akce nechodit, nevyžádané zásilky neodmítat a nevracet, ale hlavně ani neplatit, všechny dotěry od domu důsledně vyhazovat a při nákupu po síti si ověřit aspoň IČ prodávajícího na serveru „justice.cz“. A pak už se můžete řídit mojí radou.

Tak šťastné nákupy!