Zobrazují se příspěvky se štítkemPoradna. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemPoradna. Zobrazit všechny příspěvky

23.06.22

Provozovna obchodu a služeb

Často se setkáváme s dotazem, jak zařídit provozovnu na prodej zboží nebo pro drobné služby péče o tělo.

Při plánování provozovny je třeba zvážit, jaké zboží chcete prodávat, zda chcete poskytovat občerstvení nebo služby osobního charakteru (například kosmetiku, masáže, apod.) Některé služby mohou epidemiologicky závažnou činností (občerstvení, kadeřnictví, služby péče o tělo) a pak je nutné splnit podmínky vyplývající ze zvláštního předpisu (konkrétně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění a dalších předpisů s ním souvisejících (Vyhláška 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných). Při plánování je třeba vzít v úvahu i předpis pro podmínky na pracovišti. Konkrétní podmínky poskytují webové stránky příslušné hygienické stanice.

18.08.21

Trable s problémovým e-shopem

Tak jsme zase uspěli v boji s problémovým internetovým obchodem.

Obrátila se na nás zákaznice, která si objednala zboží a s jeho kvalitou nebyla spokojená. Prozkoumali jsme adresu e-shopu, kde si objednala zásilku a pro začátek jsme ji nepotěšili. Z našeho pohledu byl obchod problematický, protože kontrolou údajů dohledatelných ve veřejných rejstřících, o které jsme informovali již dříve, jsme zjistili, že prodávajícím není obchod, který zboží nabízel a tváří se tak, ale nebylo to tak.

Kde byl zádrhel?

Podrobnějším prozkoumáním obchodních podmínek, na které si málokdo najde čas před uzavřením smlouvy, bylo zjevné, že dodavatelem zboží je zahraniční obchod, nikoli společnost, která stránky provozovala. Ta byla pouze zprostředkovatelem, nechala si posílat od zákazníků peníze a pak objednala zboží u zahraničního obchodu přímo jménem zákazníka, takže smluvní vztah byl uzavřen se zahraničním subjektem, nikoli s tuzemským prodejcem. Zákazník tedy neměl zaručena práva v souvislosti s uzavřením smlouvy (například vrácení peněz při odstoupení ve lhůtě 14 dnů nebo práva z vadného plnění).

Přestože jsme odhalili chyby, poradili jsme paní, aby postupovala podle zákona. V jejím případě se naštěstí jednalo o prodejce z EU, takže doporučenou zásilkou v zákonné lhůtě odstoupila od smlouvy.

Čas plynul bez odezvy, tak jsme vyzkoušeli další pokus. Na stránkách byly uvedené klamavé pokyny pro uplatnění reklamace, ale my jsme postup zkusili a poslali přesně podle pokynů požadované údaje i důvody. Bohužel pokaždé přišla automatická odpověď se stejným textem, z níž bylo patrné, že písemnost nikdo nečetl.

V rámci řešení problému jsme zkusili i podání u dozorového orgánu (ČOI), bohužel přišla odpověď, z níž bylo znát, že podání nikdo nestudoval. Inu …. asi měla vliv i doba covidu.

Už se zdálo, že je všechno ztraceno, ale nakonec vše dobře dopadlo. Smír se vyřešil i bez přispění intervence veřejných institucí a uplatnění práva se přece jenom nakonec vyplatilo.

Při nákupu přes e-shop doporučujeme vždy prostudovat údaje, které pomohou odhalit, kdo zboží dodává a zda jsou zaručena práva s tím spojená. Vyplatí se přečíst si obchodní podmínky, minimálně údaje o prodávajícím, ověřit si identifikační číslo v rejstříku ARES, zda je opravdu správné a největší obezřetnost se vyplatí při platbě předem.

Pokud již smlouvu uzavřete a následně obdržíte zboží, s jehož kvalitou nejste spokojeni, uplatněte právo, které vznikne při nákupu na dálku, a to zejména odstoupení od smlouvy do 14 dnů od koupi (§ 1829 a následující zákona č. 89/2012 Sb.), případně uplatnit práva z vadného plnění. Vyzkoušejte všechny možnosti, hlavní je to nevzdat bez boje.

01.06.21

Provozujete kadeřnictví, pedikúru, manikúru, kosmetiku, masáže? Pak byste měli splňovat základní předpoklady

Za činnosti epidemiologicky závažné se považují, mimo jiné, též provozování holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, solária, kosmetických, masérských, regeneračních nebo rekondičních služeb, provozování živnosti, při níž je porušována integrita kůže. Fyzické osoby přicházející při pracovních činnostech do kontaktu s tělem spotřebitele musí mít zdravotní průkaz a znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví. Zdravotní průkaz vydává lékař a provozovatel by ho měl mít u sebe a na vyzvání jej musí předložit orgánu ochrany veřejného zdraví.

Při činnosti by mě provozovatel uplatňovat a dodržovat zásady provozní a osobní hygieny. To znamená zejména zajistit uplatňování zásad a dbát, aby nedošlo k ohrožení spotřebitele, poškození zdraví fyzických osob infekčním nebo jiným onemocněním.

Podmínky provozování činností epidemiologicky závažných

Osoba provozující činnosti epidemiologicky závažné je povinna dodržovat zásady provozní hygieny upravené prováděcím právním předpisem, jakož i zásady osobní hygieny upravené prováděcím právním předpisem,  zajistit uplatňování znalostí a zásad osobní a provozní hygieny podle § 20 písm. d) zaměstnanci a spolupracujícími rodinnými příslušníky a zajistit, aby výkonem činností epidemiologicky závažných nedošlo k ohrožení nebo poškození zdraví fyzických osob infekčním nebo jiným onemocněním.

K výkonu činností epidemiologicky závažných je osoba, která je provozuje, povinna používat jen vodu pitnou, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak nebo druh činnosti nevyžaduje nebo neumožňuje užití vody jiné jakosti. K užití vody jiné jakosti, nejde-li o teplou vodu podle § 3 odst. 3, je třeba povolení příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Kosmetické přípravky používané k výkonu činností epidemiologicky závažných musí odpovídat požadavkům upraveným přímo použitelným předpisem Evropské unie (musí být bezpečné a nesmí překročit dobu spotřeby).

Osoba provozující holičství, kadeřnictví, manikúru, pedikúru, kosmetické, masérské, regenerační a rekondiční služby, solárium a činnost, při níž je porušována integrita kůže, je povinna zabezpečit lékárničku první pomoci vybavenou podle charakteru poskytované služby a vypracovat provozní řád. V provozním řádu uvede podmínky činnosti, použití strojů, přístrojů a dalších zařízení, zásady prevence vzniku infekčních a jiných onemocnění, ke kterým by mohlo dojít nesprávně poskytnutou službou, včetně podmínek dezinfekce a sterilizace, zásady osobní hygieny zaměstnanců a ochrany zdraví spotřebitele, způsob zacházení s prádlem a očisty prostředí provozovny.

Provozní řád a jeho změny předloží provozovatel před jejich přijetím ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Schválený provozní řád vyvěsí při zahájení činnosti v provozovně. Provozní řád je povinen změnit vždy při změně podmínek pro výkon činností epidemiologicky závažných.

Kromě podmínek stanovených zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, … jsou další povinnosti uložené předpisy na ochranu spotřebitele. Významný je zejména zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v pozdějším znění, který stanovuje některé další povinnosti, například:

-       vyvarovat se nekalých praktik - obchodní praktika je nekalá, je-li v rozporu s požadavky odborné péče a podstatně narušuje nebo je způsobilá podstatně narušit ekonomické chování spotřebitele, kterému je určena, nebo který je jejímu působení vystaven, ve vztahu k výrobku nebo službě. Je-li obchodní praktika zaměřena na určitou skupinu spotřebitelů, posuzuje se podle průměrného člena této skupiny. Jako příklad lze uvést třeba nabídku péče nebo výrobku, které by měly mít efekt, jaký ve skutečnosti nemají a spotřebitel se na základě nepravdivého tvrzení rozhodne pro tuto službu nebo výrobek (lepší je nic nepřehánět)

-       poskytovat služby s odbornou péčí (to znamená celý soubor věcí, samozřejmě dodržování hygienických zásad, ale i využití správných technik za účelem odborného provedení služby, upozornit spotřebitele na případná rizika a probrat s ním předpokládaný výsledek i s ohledem na jeho očekávání a požadavky

-       podat informace o kosmetice a prostředcích, které budou užity, případně zjistit, zda jejich užití nebrání nějaké omezení (například alergie)

-       na žádost sdělit informace o výrobcích, které při poskytování služby užíváte

-       před poskytnutím služby je rovněž nutné určit cenu i s ohledem na to, aby nevznikly následně zbytečné spory

Spotřebitel by měl být informován, kde lze případné spory uplatnit a že jsou subjekty určené k mimosoudnímu řešení sporů. Tuto informaci je vhodné mu poskytnout někde na místě, které je snadno přístupné.

Provozujete-li zároveň prodej služeb před internet, i formou voucheru nebo stránky s nabídkou, kterou lze uzavřít smlouvu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, pak byste měli splňovat podmínky, jako běžné e-shopy (prodej distančním způsobem upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů).

Nevíte si s něčím rady? Napište nám.

Postup pro zřízení nové provozovny najdete zde

24.06.20

Používání měřidel v obchodním styku

Kde je uvedená povinnost prodávajících používat při prodeji ověřená měřidla?

Povinnost používat v obchodním styku stanovená (ověřená) měřidla je upravena v ust. § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, a platném znění.

Povinnost souvisí s dalšími ve stejném předpise, zejména povinností prodávat výrobky ve správné hmotnosti, míře nebo množství a tyto správně účtovat, umožnit na žádost spotřebitele ověřit správnost těchto údajů (tzn. převážit, přeměřit, zkontrolovat množství, resp. poskytnout k ověření stanovené měřidlo). Kontrola těchto povinností spočívá v dokazování, zda prodávající disponuje měřidlem, kterým je možno požadované množství ověřit a porušení této povinnosti je pod sankcí.

Oblast metrologie je dále podrobněji upravena zákonem 505/1990 Sb., o metrologii, v platném znění, kde jsou uvedené typy měřidel a povinnosti související s jejich používáním. Jedná se o ověřování stanovených měřidel, používání pracovních měřidel, která ověřování nepodléhají a další oblasti s tím související).

U běžně používaných měřidel v obchodním styku se jedná například o váhy, které se ověřují pravidelně (zpravidla ověření platí v roce jeho provedení a následující dva roky), duté míry se měří nádobami označenými kalibračními značkami, měřidla na délkové míry podléhají ověření konkrétně podle typu měřidla. Více informací, případně kontakty zde.  

23.06.20

Prodej tabákových výrobků

V trafice nedaleko mého bydliště nabízí v akci 2 krabičky cigaret s dárkem, v tomto případě se jedná o plechovku piva. Akce je časově omezená, dárek je zdarma, prodávající účtuje pouze cigarety. Je to v pořádku?

Problematiku prodeje tabákových výrobků upravuje několik předpisů, z nich minimálně dva se podrobněji zabývají otázkou prodeje cigaret (pomineme-li reklamu na tabákové výrobky).
Zákon  č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, se zabývá zejména dostupností tabákových výrobků a upravuje omezení prodeje osobám mladším 18 let i místa, kde se mohou či nemohou tabákové výrobky nabízet a podmínky s prodejem související.
Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, v platném znění, pak upravuje zejména oblast daní a označování tabákových výrobků nálepkami a cenou. Omezení související s prodejem cigaret jsou upravena zejména ve vztahu k účtování ceny cigaret a regulace cen.

Nabídku cigaret s dárky konkrétně zmiňuje ust. § 110 zákona takto: 

Zákaz prodeje za cenu nižší než cena pro konečného spotřebitele

(1) Prodejce nesmí prodávat cigarety konečnému spotřebiteli za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Prodejce nesmí při prodeji cigaret konečnému spotřebiteli poskytnout žádnou slevu z ceny pro konečného spotřebitele včetně slevy poskytované na základě odbytu.

(3) Pokud je k cigaretám přidán nebo přibalen jiný předmět, nesmí být při prodeji konečnému spotřebiteli celková cena odlišná od ceny pro konečného spotřebitele uvedené na tabákové nálepce. Prodej cigaret nesmí být vázán na prodej jiných předmětů.

Z vašeho dotazu je zjevné, že dárek přidávaný v akci cenu cigaret neovlivňuje, z toho vyplývá, že se nejedná o případ zmiňovaného ustanovení. Uvedené předpisy zmiňovaný způsob nabídky cigaret neřeší, jelikož předmět je přidáván zdarma a prodej cigaret se na něj neváže.

11.05.20

Prodej ovoce a zeleniny

Prodej sezónního ovoce a zeleniny, je často realizován tak, že cena je vztažena k tzv. "vaničce" nebo ke "koši" (jahody), popřípadě jinému balení. Je takový postup v souladu s platnou legislativou? Jedná se například o jahody, borůvky a jiné ovoce, popřípadě svazek mrkve, atd.

 

Co se týká odpovědi na váš dotaz, vycházíme z názoru MZ ČR, který jsme v minulosti obdrželi.

 

Při prodeji ovoce a zeleniny lze postupovat v souladu s bodem 1 písm. c) Přílohy IX nařízení č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, podle kterého Uvedení údaje o čistém množství není povinné u potravin běžně prodávaných po kusech, za předpokladu, že počet kusů je zvnějšku jasně viditelný a snadno spočitatelný, nebo není-li tomu tak, že je uveden jako součást označení“. Takto se běžně prodávají např. kokosy, kiwi, limetky, paprika „trikolora“ (3 ks různé barvy), svazky mrkve, jarní cibulka a další druhy ovoce a zeleniny. V ostatních případech je nutno uvést údaj o hmotnosti výrobku.

13.01.20

Kdy nejde využít právo na odstoupení od smlouvy


U kupní smlouvy uzavřené distančním způsobem (mimo provozovnu) jsou zvláštní pravidla, která umožňují od smlouvy odstoupit ve 14 denní zákonné lhůtě (podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Existují však výjimky, které stanovuje ustanovení § 1837 tohoto zákona a je vhodné je znát, neboť se vztahují na některé druhy zboží, jehož vrácení není za uvedených podmínek možné (například z důvodu jeho individuální úpravy, rychlé zkázy nebo z důvodu porušení hygienického obalu). Níže je uvedena citace příslušného ustanovení.
Pokud bychom uvažovali tak, že prodávající má povinnost umožnit spotřebiteli zboží vrátit, musíme připustit, že má zároveň oprávnění uvést výrobek do původního stavu a účtovat tyto náklady spotřebiteli. Tady je však potřeba mít na zřeteli, zda a jakým způsobem je možné uvést výrobek do bezvadného stavu, neboť to není možné v každém případě a někdy by náklady na uvedení výrobku do původního stavu mohly převýšit hodnotu výrobku. Z toho důvodu je vhodné pečlivě zvážit kroky při uzavírání smlouvy, resp. jejího zrušení a zejména zvážit účel užití výrobku.

§ 1837
Spotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy
a) o poskytování služeb, jestliže byly splněny s jeho předchozím výslovným souhlasem před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy a podnikatel před uzavřením smlouvy sdělil spotřebiteli, že v takovém případě nemá právo na odstoupení od smlouvy,
b) o dodávce zboží nebo služby, jejichž cena závisí na výchylkách finančního trhu nezávisle na vůli podnikatele a k němuž může dojít během lhůty pro odstoupení od smlouvy,
c) o dodání alkoholických nápojů, jež mohou být dodány až po uplynutí třiceti dnů a jejichž cena závisí na výchylkách finančního trhu nezávislých na vůli podnikatele,
d) o dodávce zboží, které bylo upraveno podle přání spotřebitele nebo pro jeho osobu,
e) o dodávce zboží, které podléhá rychlé zkáze, jakož i zboží, které bylo po dodání nenávratně smíseno s jiným zbožím,
f) o opravě nebo údržbě provedené v místě určeném spotřebitelem na jeho žádost; to však neplatí v případě následného provedení jiných než vyžádaných oprav či dodání jiných než vyžádaných náhradních dílů,
g) o dodávce zboží v uzavřeném obalu, které spotřebitel z obalu vyňal a z hygienických důvodů jej není možné vrátit,
h) o dodávce zvukové nebo obrazové nahrávky nebo počítačového programu, pokud porušil jejich původní obal,
i) o dodávce novin, periodik nebo časopisů,
j) o ubytování, dopravě, stravování nebo využití volného času, pokud podnikatel tato plnění poskytuje v určeném termínu,
k) uzavírané na základě veřejné dražby podle zákona upravujícího veřejné dražby, nebo
l) o dodání digitálního obsahu, pokud nebyl dodán na hmotném nosiči a byl dodán s předchozím výslovným souhlasem spotřebitele před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy a podnikatel před uzavřením smlouvy sdělil spotřebiteli, že v takovém případě nemá právo na odstoupení od smlouvy.

07.01.20

Označování textilních výrobků materiálovým složením

Zajímalo by mne, jaký předpis upravuje povinnost označování textilních výrobků údaji o materiálovém složení a existují-li výjimky.


Povinnost označovat textilní výrobky údaji o materiálovém složení ukládá NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1007/2011 ze dne 27. září 2011 o názvech textilních vláken a souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků a o zrušení směrnice Rady 73/44/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 96/73/ES a 2008/121/ES. Výjimky upravují přílohy V. a VI. tohoto nařízení a vztahují se na níže uvedené výrobky.

PŘÍLOHA V

Textilní výrobky, pro které není označení povinné
(podle čl. 17 odst. 2)
1. Pásky na přidržování rukávů
2. Pásky k hodinkám z textilních materiálů
3. Etikety a štítky
4. Kuchyňské chňapky z textilních materiálů s výplní
5. Kryty na kávové konvice
6. Kryty na čajové konvice
7. Chrániče rukávů
8. Rukávníky jiné než z vlasových materiálů
9. Umělé květiny
10. Jehelníčky
11. Pomalovaná malířská plátna
12. Podkladové a výztužné textilie
13. Použité zhotovené textilní výrobky, výslovně takto označené
14. Kamaše
15. Použité obaly, prodávané jako takové
16. Kožené a sedlářské zboží z textilních materiálů
17. Cestovní potřeby z textilních materiálů
18. Ručně vyšívané tapisérie, též nedohotovené, a materiály pro jejich výrobu, včetně vyšívacích nití zvláště určených pro tyto tapisérie a prodávaných samostatně
19. Zdrhovadla
20. Knoflíky, přezky a spony potažené textilním materiálem
21. Obaly na knihy z textilních materiálů
22. Hračky
23. Textilní části obuvi
24. Stolní podložky z několika částí o ploše nejvýše 500 cm 2
25. Ohnivzdorné rukavice a utěrky
26. Kryty na vajíčka
27. Pouzdra na kosmetické potřeby
28. Váčky na tabák z textilních materiálů
29. Pouzdra na brýle, cigarety a doutníky, zapalovače a hřebeny z textilních materiálů
30. Pouzdra na mobilní telefony a přenosné přehrávače médií o ploše nejvýše 160 cm 2
31. Sportovní chrániče, s výjimkou rukavic
32. Pouzdra na toaletní potřeby
33. Pouzdra na potřeby k čištění bot
34. Výrobky pro použití při pohřbech
35. Výrobky pro jednorázové použití, s výjimkou vaty
36. Textilní výrobky podléhající pravidlům Evropského lékopisu a v tomto smyslu označené, lékařské a ortopedické obvazy pro opakované použití a obecně ortopedické textilní výrobky
37. Textilní výrobky včetně provazů, lan a šňůr s výhradou položky 12 přílohy VI, běžně určené:
a) k použití jako součásti nástrojů při výrobě a zpracování zboží;
b) k začlenění do strojů, zařízení (např. topných, klimatizačních nebo osvětlovacích), domácích a jiných spotřebičů, vozidel a dalších dopravních prostředků nebo k jejich provozu, údržbě nebo vybavení, jiné než krycí plachty a textilní příslušenství motorových vozidel prodávané odděleně od těchto vozidel.
38. Ochranné a bezpečnostní textilní výrobky, jako např. bezpečnostní pásy, padáky, záchranné vesty, záchranné skluzavky, věcné prostředky požární ochrany, neprůstřelné vesty a speciální ochranné oděvy (např. pro ochranu proti ohni, chemickým látkám nebo jiným bezpečnostním rizikům)
39. Nafukovací konstrukce (např. sportovní haly, výstavní stánky, skladovací prostory apod.) za předpokladu, že jsou poskytnuty údaje o užitných vlastnostech a technických specifikacích těchto výrobků
40. Lodní plachty
41. Oblečení pro zvířata
42. Vlajky a prapory

PŘÍLOHA VI
Textilní výrobky, pro které postačuje označení společnou etiketou
(podle čl. 17 odst. 3)
1. Hadry na podlahu
2. Čistící hadry, prachovky
3. Lemovky a paspulky
4. Prýmky
5. Pásky
6. Šle
7. Podvazky
8. Šněrovadla do bot
9. Stuhy
10. Pruženky
11. Nové obaly, prodávané jako takové
12. Motouzy určené k balení a pro použití v zemědělství; šňůry, provazy a lana, jiné než zařazené do položky 37 přílohy V 
13. Podložky na stůl
14. Kapesníky
15. Síťky na vlasy
16. Dětské vázanky a motýlky
17. Slintáčky a mycí žínky
18. Šicí, látací a vyšívací nitě určené k maloobchodnímu prodeji v malých množstvích, jejichž čistá hmotnost nepřekračuje 1 g
19. Tkanice k záclonám, roletám a žaluziím

Oblíbené

Translate