Nekalé praktiky na sociálních sítích

Sociální sítě se staly významným místem na internetu, kde trávíme spoustu volného času a jsme více přístupni všemu, co je s tím spojeno.

Nechci záměrně žádnou jmenovat, ale ačkoli nemám účet na všech, troufám si napsat, že to bude založeno na podobném principu. Jednoduše – kdo má přístup na sociální síť, může, kromě komunikace, také nabízet své služby a zboží.

A právě na sociálních sítích se zboží a služby nabízí „výhodně“ a „se slevou“, což píši do uvozovek z důvodu, že by se o tom dalo diskutovat, protože nejednou jsem se přesvědčila, že takové nabídky nejsou tak docela pravdivé. Stačilo si ověřit e-shop nebo si pořádně přečíst údaje o zboží a hned mi došlo, že je to zase pěkná habaďura.

Chápu, že využívání výhod je významným lákadlem pro klientelu, internet je neuvěřitelné médium a skýtá neskutečné možnosti. Hlavně se lákadla dostanou ke spotřebitelům neskutečně rychle a každý může sledovat to, co ho právě baví.

Mému oku však neušly některé jevy, které už hraničí s využíváním sociálních sítí k porušování obchodní etiky a troufám si napsat, i porušování práva. A to třeba nabídkou zboží nebo služeb formou některé obchodní praktiky, která je zjevná už na první pohled.

Jedna z nich je například tvrzení, že obchod zavírá a dále nebude poskytovat nabídky, proto nyní nabízí zboží se slevou. Ačkoli cena někomu přijde příznivá, v porovnání s jinými obchody je přemrštěná, nebo je subjekt v zahraničí, možná ani žádný obchod nemá, pokaždé se za tím vyklube něco podezřelého. Platbu většinou požadují on-line. Přitom nepravdivý údaj o tom, že výrobek nebo služba budou nabízeny pouze po omezenou dobu nebo že budou nabízeny pouze po omezenou dobu za určitých podmínek s cílem přimět spotřebitele k okamžitému rozhodnutí, aniž by mu poskytl přiměřenou lhůtu potřebnou k informovanému rozhodnutí, je klamavou praktikou přímo uvedenou v příloze 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění, toto jednání je v rozporu se zákonem.

Dalším jevem, který se vyskytuje v anonymním prostředí internetu, je prodej zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví. Samozřejmě, na obrázku je nejspíš použito originálního výrobku, ovšem zboží, které se takto prodává, bude nejspíš falzifikát. Mám tím na mysli prodej na stránkách, které se tváří seriózně, ale jsou de facto anonymní (nelze se s nimi opravdu kontaktovat). Falšuje se všechno, kromě textilu, bot a kabelek je to i kosmetika, šperky, hračky, zboží osobní potřeby, prací prášky, různé zboží do domácnosti, avšak nejvíc varující je, že i léky.

Podrobnějším průzkumem subjektů, které takové zboží nabízí, lze zpravidla dojít k závěru, že subjekt nemá sídlo v ČR nebo o něm existují na internetu dosti negativní reference. Má-li však spotřebitel touhu zakoupit si na základě takové prezentace zboží, o němž neví vůbec nic, riskuje, že se občas netrefí. Výsledkem bývá rozčarování, vrácení zboží a pak i dohady o vynaložené peníze. V případě podezření na porušování práva duševního vlastnictví je to docela problematické, protože ve stadiu „tvrzení proti tvrzení“ je nutný odborný posudek a ten už se řádově pohybuje v tisících korun. Pak následuje soudní tahanice a radost z ušetřených pár set je ta tam. Ovšem toto je pořád v moci a na rozhodnutí kupujícího. Třeba mu neznačkové stačí a těch pár stovek oželí.

Co k tomu dodat? Nákupy ve spěchu a pod náhlým dojmem výhodné nabídky se moc nevyplácí.

 

 

Zdroje:

https://www.sukl.cz/modules/search/search.php?action=results&query=pad%C4%9Blky&x=0&y=0&o=6

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-634#cast2

A k nákupu dostanete...

Věta, kterou mají spotřebitelé rádi, nakoupí hlavně kvůli neodolatelnému dárku a pak se diví. Jako třeba náš zeť, koupil si nějaký nesmysl, protože k němu byl přibalen vysavač na klávesnici.

Každý z nás je na něco, on je na počítače, tak ho chtíč přemohl a celou cestu domů se prý těšil, jak to vyzkouší. No a co myslíte, jak to dopadlo? Nefungovalo!

Co teď s tím? Touha vyzkoušet vysavač trvala, co třeba zkusit reklamovat? Ale kdeže! Předmětem kupní smlouvy totiž bylo něco jiného, a to mu fungovalo správně. Reklamovat se dá jenom zakoupené zboží, pokud vykazuje vadu. Co s nefunkčním dárkem? Ve většině domácností existuje cosi jako odpadkový koš, pokud je to dárek většího objemu, musíte až do kontejneru.

Dá se vůbec dárek reklamovat? Obvykle ne, ledaže by v prodejním dokladu bylo přímo vyznačeno, že byl součástí zakoupeného zboží (například doslovný údaj o složení balíčku) a bylo by jasné, že je dárek zahrnutý v ceně. Ale to je málo pravděpodobné. Kdyby taková situace nastala, pak by se ovšem musel reklamovat celý balíček, včetně bezvadného zboží. Jako příklad mě napadá doklad z obchoďáku, kde bývá na účtence vysloveně napsáno třeba „WC blok a čistič“ s jednou společnou cenou.

Například při předváděcích akcích, které jsou hodně problematické, bývá nabízeno mnoho dárků a předmětem koupi bývá jedna skoro bezcenná věc, ovšem několikanásobně předražená. Z pohledu reklamací je tedy pro prodávajícího jenom malé riziko, spotřebitel nemá šanci vyreklamovat v podstatě nic. A to je právě jedna z nekalých praktik, protože spotřebitel se pod tíhou všech těch lákadel a reklamací rozhodne si tu věc koupit, někdy třeba i na úvěr a pak mu zůstanou oči pro pláč a někdy i dluhy.

Při své práci jsem se často setkala s lidmi, kteří se nechali podobně nachytat. A zvlášť senioři při těch nákupech, které pro ně pořádala nějaká „cestovní kancelář“ a pak je zavřela někde v sále do hospody, nalákala na oběd a šišku salámu, byli zamčeni a začalo „mučení“ předváděcí akcí. To musel být opravdu psychický nátlak, kterému nešlo odolat. A když byl prodej mimo obchodní prostory omezen, tak si vylákali adresy a svolení s návštěvou, pak přivezli zboží rovnou domů do bytu a neodešli, dokud nezískali podpis na smlouvě.

Sama jsem jezdila na letní byt ke staré paní a ta mi jednou přinesla ukázat, jaké si koupila hrnce. Byly sice pěkné, z nerezu, akorát poměrně drahé. Ale ona měla doma hotovost, hrnce zaplatila a pak je schovala někam do skříně, protože byla sama, děti neměla, bylo jí přes osmdesát let a vlastně je nikdy nepoužila. Tu ani nemuseli lákat na dárky. Zazvonili přímo u domku, ona neuměla odmítnout a byla v podstatě bezbranná. Tenkrát jsem si uvědomila, jak jsou senioři zranitelní.

A ještě jeden příklad jsem kdysi řešila s paní, která si zakoupila na předváděcí akci přístroj, co měl zlepšit její pohybové funkce. Měla potíže s klouby, bolesti, a protože zboží předváděl „lékař“, opravdu měl na vizitce napsaný titul, tak mu věřila, že přístroj jí od všeho pomůže. Jenomže když ho vyzkoušela, nic se nedělo, tak se šla poradit se svým skutečným lékařem a ten jí řekl, ať to vůbec nepoužívá, že u její nemoci by jí ta procedura naopak ještě mohla uškodit. Chtěla zboží vrátit, ale prodejce nekomunikoval, zjistily jsme, že to ani lékař není a podnikly jsme nějaké kroky, aby přistoupil na smír a vrátil jí aspoň část. Nakonec byla šťastná, že se jí peníze vrátily, přístroje se zbavila, ale byl to docela dlouhý proces. V podobných případech to nikdy není jednoduché.

Dárky, dárky, dárečky, pozlátko na přilákání kupujících, aby moc nepřemýšleli a nakupovali.  Vypadají krásně, vábí! Jestli něco vážně potřebujete, neokrádejte se o práva a kupte si právě to. Ušetříte si mnoho starostí a vztek.

 

Jak si ověřit internetový obchod

Ve světě internetového obchodování se jeden lehko ztratí. I když se legislativa pořád vylepšuje, o čemž svědčí i novela zákona o ochraně spotřebitele, protistrana je vždycky trochu vepředu, protože přijde na nějaký fígl, který ještě zákonodárce nenapadl.

Také sledujeme on-line prostředí, a protože situace je nepřehledná a obzvláště podivné firmy si zaplatí reklamu, aby zákazníka rychle ošálily a pak třeba beze stopy zmizely, napadlo nás poradit, jak rychle ověřit, s kým máte tu čest.

Pokud se vám líbí zboží, a nyní v období slev vás může leccos zaujmout, zbystřete a podívejte se na stránku s kontakty. Jestli tam nebude prokazatelně napsáno, kdo obchod provozuje, je na místě opatrnost. Podívejte se do obchodních podmínek a nenechte se ošálit líbivými referencemi nebo „mazáním medu kolem úst“ v podobě odpovědí na nejčastější dotazy. Jakmile tam není adresa nebo telefon a nelze si obchod ověřit, raději nekupujte.

Podařilo se nám najít zajímavý obchod, který sice vypadal věrohodně, ale kontakty nikde a přes ověření domény na stránkách www.domeny.eu se také prodejce zjistit nepodařilo, protože taková doména nebyla zaregistrovaná. Je vidět, že fígle pořád ještě nedochází a budeme se muset zaměřit na nové praktiky.

 

Rizikové internetové obchody

Česká obchodní inspekce zveřejnila na svých stránkách seznam rizikových e-shopů.

Doporučujeme varování zvážit a nákupy zboží u těchto prodejců nerealizovat.

Rizikové e-shopy najdete zde

Provozovna obchodu a služeb

Často se setkáváme s dotazem, jak zařídit provozovnu na prodej zboží nebo pro drobné služby péče o tělo.

Při plánování provozovny je třeba zvážit, jaké zboží chcete prodávat, zda chcete poskytovat občerstvení nebo služby osobního charakteru (například kosmetiku, masáže, apod.) Některé služby mohou epidemiologicky závažnou činností (občerstvení, kadeřnictví, služby péče o tělo) a pak je nutné splnit podmínky vyplývající ze zvláštního předpisu (konkrétně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění a dalších předpisů s ním souvisejících (Vyhláška 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných). Při plánování je třeba vzít v úvahu i předpis pro podmínky na pracovišti. Konkrétní podmínky poskytují webové stránky příslušné hygienické stanice.

Jaké informace o výrobku poskytuje prodávající

Problematika označování výrobků je poměrně složitá, protože povinnosti neukládá jenom zákon o ochraně spotřebitele, vyplývají i z mnoha dalších předpisů. Podle toho zákona za poskytnutí informací odpovídá prodávající.

Prodávající musí zajistit, aby jím prodávané výrobky byly přímo viditelně a srozumitelně označeny označením výrobce nebo dovozce, popřípadě dodavatele, a pokud to povaha výrobku nebo forma prodeje vyžaduje, názvem výrobku, údaji o hmotnosti nebo množství nebo velikosti, popřípadě rozměru, dalšími údaji potřebnými dle povahy výrobku k jeho identifikaci, popřípadě užití.

Pokud nelze výrobky označit přímo, musí je označit jiným vhodným způsobem, případně pravdivě sdělit. Nesmí odstraňovat ani měnit označení uvedené výrobcem, dovozcem nebo dodavatelem. Obuv musí být ještě označena podle prováděcího předpisu údaji o materiálech použitých v jejích hlavních částech, textilní výrobky podle Nařízení EU ještě údaji o materiálovém složení.

Nelze-li prodávané výrobky označit přímo, musí je prodávající viditelně a srozumitelně označit údaji jiným vhodným způsobem. Není-li možné nebo účelné prodávané výrobky vzhledem k jejich povaze takto označit, je prodávající povinen tyto údaje na požádání spotřebitele nebo orgánů kontroly, pravdivě sdělit, popřípadě doložit. Nemělo by se stávat, že na dotaz odpoví prodavač: „Já nevím!“

A – teď je to tady zase – poskytnuté informace musí být v češtině, některé mohou být poskytnuty v podobě symbolů a fyzikální veličiny musí být vyjádřeny v měřících jednotkách.

Je jasné, že pokud za to má prodávající odpovídat, pak musí znát sortiment, ohlídat si, aby bylo zboží označeno od výrobce nebo dovozce, popřípadě takové označení zajistit.

Zákonem o ochraně spotřebitele je prodávajícím uloženo mnoho povinností, protože odpovídají i za to, o čem nemusí mít povědomí a nemohou to ovlivnit. Například u značkového zboží odpovídají za to, že je zboží originál (a kdyby nebyl, těžko se to dá poznat na první pohled), i za to, že informace jsou pravdivé a úplné (to také nemůže zaručit zcela, protože informace zpravidla na výrobek dává výrobce a jedině on ví, jestli je výrobek označen třeba značkou CE oprávněně nebo ne). Stejně tak co se týká kvality, prodávající asi těžko něco ovlivní.

Z dalších předpisů pak zmíním jenom povinnost podle zákona o obecné bezpečností opatřit výrobek informacemi umožňujícími posouzení rizik spojených s jeho užíváním nebo jakýmikoliv informacemi, které mají vztah k bezpečnosti výrobku. Distributor (prodávající) odpovídá za to, že nesmí distribuovat takové výrobky uvedené na trh, o nichž na základě svých informací a odborných znalostí ví nebo může předpokládat, že požadavkům na bezpečnost výrobků neodpovídají.

Uvedené informace jsou jen základní, které by měly být samozřejmostí, aby spotřebitel netápal. Jeho ale zajímají i další informace, protože se chce například chovat nějakým životním stylem, chránit zvířata, zajímá ho například, zda výrobky nebyly zkoušeny na zvířatech, zda neničí životní prostředí, zda mají konkrétní vlastnosti a mnoho dalších. Co se týká potravin, tam se sledují výživové hodnoty, dietetická doporučení, obsah některých složek, složení výrobku, u kosmetiky zase třeba alergeny, vhodnost užití při určité nemoci ... je toho moc. A proto skoro na každý sortiment existuje jiný předpis, který upravuje další povinnosti všech subjektů, které se na zpracování výrobku podílí.

Tak to jenom tak pro shrnutí, aby bylo jasné, že i takhle zdánlivě jednoduchá problematika má mnoho zádrhelů, které si při každodenních nákupech ani neuvědomujeme.

Zdroj: https://alicebaresova1.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=788633

Prodej spotřebního zboží bez českého návodu

Taky jste to zažili? Koupíte si výrobek a zjistíte, že tam není český návod. Někdy se dá najít na internetu, ale jste povinni se tím zabývat?

Zákon o ochraně spotřebitele ukládá povinnost prodávat výrobky s písemným návodem „jestliže je to potřebné s ohledem na povahu výrobku, způsob a dobu jeho užívání“. Takže těžko říci. Třeba kladivo si nejspíš koupíme jednou za život a návod k němu nehledáme. Zlaté české ručičky si poradí a hlavička leccos vyřeší. Dlouho na to stačil selský rozum, ale pak to upravil zákon o technických požadavcích na výrobky a zákon o obecné bezpečnosti.

Zákon o technických požadavcích na výrobky stanovuje zvláštní pravidla pro posuzování různých komodit zboží a taky podmínky pro uvedení na trh. Zákon o obecné bezpečnosti pravidla pro všechny výrobky a služby, které neměly jiné podmínky. Uložil další povinnosti všem osobám v obchodním řetězci a to tak, že musí vyrábět, dodávat, dovážet a prodávat jen bezpečné výrobky.

Bezpečný výrobek se posuzuje podle mnoha kritérií a důležitým je poskytnutí informací spotřebiteli, včetně návodu, a to v českém jazyce.

A když návod v českém jazyce nemáte, lze to reklamovat. Podle § 2161 odst. 1 písm. e) občanského zákoníku totiž prodávající odpovídá za to, že zboží při prodeji mj. „vyhovuje požadavkům právních předpisů“. Zboží, které nemá návod v českém jazyce (za předpokladu, že je návod pro užití nebo uvedení do provozu výrobku potřeba nebo byl dodán pouze v cizím jazyce) požadavkům právních předpisů nevyhovuje.

P.S.: Uvědomila jsem si, že to nelze uplatnit ve všech případech, třeba u softwaru, ale běžným spotřebním zbožím jsou elektrospotřebiče a tam je rozhodně namístě se bránit.

Zdroj: https://alicebaresova1.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=788423

Označení cenou u čepovaného piva

Dotázali jsme se České obchodní inspekce, jak správně označit cenu ve vztahu k množství konkrétně u čepovaného piva.

Dotaz:

V dřívější praxi bylo obvyklé podávat čepované pivo v množství 0,5 l, 0,4 l, 0,3 l, u balených piv pak bylo uváděno množství podle balení. V současné době se vyskytuje nabídka piva v množství 0,47 l, 0,28 l, případně jiné alternativy. Zaznamenali jsme i označení ceny za 0,5 l a upozornění na možnou odchylku.

Domníváme se, že uvedení ceny ve vztahu ke konkrétnímu množství je v souladu s cenovým předpisem, za podmínky, že spotřebiteli budou pro přeměření poskytnuty ověřené odměrky, pomocí nichž si bude mít možnost nápoj překontrolovat. Rovněž se domníváme, že uvedení ceny s poznámkou o přípustné odchylce není v souladu s předpisy (nejedná se o konečnou cenu a ani nám není známo, že by ČOI při kontrole takové odchylky zohledňovala).

Žádáme Vás o vyjádření, zda je přípustné zohledňovat při podávání piva (tedy nápoje, který má specifické vlastnosti) odchylku, či nikoli

Odpověď:

Vámi uváděná praxe restauračních zařízení nijak neodporuje zákonným předpisům, jelikož žádný prováděcí předpis neukládá, že čepované nápoje mohou být podávány pouze v mírách jako je 0,2 l, 0,3 l, 0,5 l atd. Žádný prováděcí předpis zároveň prodávajícímu neukládá, že čepované či rozlévané nápoje musí výlučně podávat v úředně ověřené výčepní nádobě, tedy např. půllitru s ryskou. Prodejci je pouze zákonem č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění (dále jen „ZOS“), uložena povinnost dodržování poctivosti prodeje, tedy v případě nápojů dodržení deklarované míry a zároveň spotřebiteli umožnit kontrolu správnosti těchto údajů. 

V praxi to znamená, že je nápoj buď již podán v úředně ověřeném výčepním skle, odpovídající objemovému množství podávaného nápoje a je tedy možné si správnost údajů ihned ověřit. Nebo pokud má zákazník pochybnosti o dodržení deklarovaného množství (např. z důvodu, že použité sklo nedisponuje ryskou deklarovaného objemu nápoje), má zákonné právo prodávajícího vyzvat k tomu, aby nápoj přelil pro kontrolu do metrologicky schváleného měřidla, na kterém bude příslušná objemová míra podávaného nápoje uvedena. Odchylku od deklarované míry uvedené v nápojovém lístku ZOS nepřipouští.

 

Zákon o ochraně spotřebitele - § 13

§ 13

Prodávající je povinen spotřebitele řádně informovat o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění práva z vadného plnění (dále jen „reklamace“), spolu s údaji o tom, kde lze reklamaci uplatnit.

Komentář:

Spotřebitel musí vědět jak dlouhá je lhůta pro uplatnění práva z vadného plnění (dříve záruční lhůta), kde může práva uplatnit a za jakých podmínek.

 

Délku lhůty i další podmínky pro uplatnění práva z vadného plnění upravují ustanovení občanského zákoníku. Pokud prodávající spotřebitele neinformuje, pak platí obecná úprava. Pozor je dobré si dát zejména v případě záruky kratší (další ustanovení zákona o ochraně spotřebitele ukládají povinnost vyznačit na dokladu případnou vadu - § 16 odst. 3) nebo v případě delší lhůty pro uplatnění práv z vadného plnění vydat písemné potvrzení o právech z vadného plnění (dříve „Záruční list“).

 

Práva z odpovědnosti za vadná plnění obecně upravuje zákon 89/2012 Sb. - občanský zákoník

§ 2161

Jakost při převzetí

(1) Prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující věc převzal,

a) má věc vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li ujednání, takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné,

b) se věc hodí k účelu, který pro její použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá,

c) věc odpovídá jakostí nebo provedením smluvenému vzorku nebo předloze, byla-li jakost nebo provedení určeno podle smluveného vzorku nebo předlohy,

d) je věc v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti a

e) věc vyhovuje požadavkům právních předpisů.

(2) Projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí.

§ 2162

Připouští-li to povaha koupě, má kupující právo, aby byla věc před ním překontrolována nebo aby byly předvedeny její funkce.

§ 2163

U zuživatelné věci se vyznačí doba nejkratší trvanlivosti, popřípadě, u věci podléhající rychlé zkáze, doba, po kterou lze věc použít.

§ 2164

Má-li věc vadu, která nebrání užívat věc k určenému účelu, lze ji prodat jen za nižší cenu, než je obvyklá cena bezvadné věci. Prodávající kupujícího upozorní, že věc má vadu a o jakou vadu se jedná, není-li to zřejmé již z povahy prodeje.

Práva z vadného plnění

§ 2165

(1) Kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí.

(2) Je-li na prodávané věci, na jejím obalu, v návodu připojenému k věci nebo v reklamě v souladu s jinými právními předpisy uvedena doba, po kterou lze věc použít, použijí se ustanovení o záruce za jakost.

§ 2166

(1) Požádá-li o to kupující, potvrdí mu prodávající v písemné formě, v jakém rozsahu a po jakou dobu trvají jeho povinnosti v případě vadného plnění. Prodávající má povinnosti z vadného plnění nejméně v takovém rozsahu, v jakém trvají povinnosti z vadného plnění výrobce. V potvrzení uvede i své jméno, sídlo a identifikující údaj, popřípadě i další údaje potřebné ke zjištění jeho totožnosti.

(2) Je-li to potřebné, vysvětlí prodávající v potvrzení srozumitelným způsobem obsah, rozsah, podmínky a dobu trvání své odpovědnosti i způsob, jakým lze uplatnit práva z ní plynoucí. V potvrzení prodávající zároveň uvede, že další práva kupujícího, která se ke koupi věci vážou, nejsou dotčena. Nesplnění těchto povinností není na újmu platnosti potvrzení.

(3) Nebrání-li tomu povaha věci, lze potvrzení podle odstavce 1 nahradit dokladem o zakoupení věci obsahujícím uvedené údaje.

§ 2167

Ustanovení § 2165 se nepoužije

a) u věci prodávané za nižší cenu na vadu, pro kterou byla nižší cena ujednána,

b) na opotřebení věci způsobené jejím obvyklým užíváním,

c) u použité věci na vadu odpovídající míře používání nebo opotřebení, kterou věc měla při převzetí kupujícím, nebo

d) vyplývá-li to z povahy věci.

§ 2168

Ujednají-li prodávající a kupující zkrácení doby pro uplatnění práv z vadného plnění, nepřihlíží se k takovému ujednání. To neplatí, pokud strany zkrátily tuto dobu na polovinu zákonné doby při koupi již použitého spotřebního zboží; ujednaly-li si zkrácení větší, platí za ujednanou polovina zákonné doby.

§ 2169

(1) Nemá-li věc vlastnosti stanovené v § 2161, může kupující požadovat i dodání nové věci bez vad, pokud to není vzhledem k povaze vady nepřiměřené, ale pokud se vada týká pouze součásti věci, může kupující požadovat jen výměnu součásti; není-li to možné, může odstoupit od smlouvy. Je-li to však vzhledem k povaze vady neúměrné, zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má kupující právo na bezplatné odstranění vady.

(2) Právo na dodání nové věci, nebo výměnu součásti má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má kupující i právo od smlouvy odstoupit.

(3) Neodstoupí-li kupující od smlouvy nebo neuplatní-li právo na dodání nové věci bez vad, na výměnu její součásti nebo na opravu věci, může požadovat přiměřenou slevu. Kupující má právo na přiměřenou slevu i v případě, že mu prodávající nemůže dodat novou věc bez vad, vyměnit její součást nebo věc opravit, jakož i v případě, že prodávající nezjedná nápravu v přiměřené době nebo že by zjednání nápravy spotřebiteli působilo značné obtíže.

§ 2170

Právo z vadného plnění kupujícímu nenáleží, pokud kupující před převzetím věci věděl, že věc má vadu, anebo pokud kupující vadu sám způsobil.

§ 2171

Má-li věc vadu, z níž je prodávající zavázán, a jedná-li se o věc prodávanou za nižší cenu nebo o věc použitou, má kupující místo práva na výměnu věci právo na přiměřenou slevu.

§ 2172

Práva z vady se uplatňují u prodávajícího, u kterého věc byla koupena. Je-li však v potvrzení podle § 2166 uvedena jiná osoba určená k opravě, která je v místě prodávajícího nebo v místě pro kupujícího bližším, uplatní kupující právo na opravu u toho, kdo je určen k provedení opravy. Osoba takto určená k opravě provede opravu ve lhůtě dohodnuté mezi prodávajícím a kupujícím při koupi věci.

§ 2173

Uplatní-li kupující právo z vadného plnění, potvrdí mu druhá strana v písemné formě, kdy právo uplatnil, jakož i provedení opravy a dobu jejího trvání.

§ 2174

Ujednají-li strany ještě předtím, než kupující může uplatnit právo z vady věci, že se jeho práva omezí nebo že zanikají, nepřihlíží se k tomu.

 

 

Práva spotřebitele při uzavření kupní smlouvy

Narazila jsem na internetu na dotaz týkající se vrácení zboží a uplatnění reklamace, z něhož bylo patrné, že se tazatelka ve svých právech pěkně zamotala. A protože se to občas stává každému, i když se to může zdát jako banální věc, tak si to můžeme zkusit rozmotat.

Spotřebitel má v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy spoustu práv. Některá se týkají okolností, které rozhodují o koupi (cena, kvalita, účel užití), některá souvisí s povinností výrobce a dovozce i dalších článků v řetězci (například právo na bezpečný výrobek, právo na informace o výrobku, upozornění na rizika z nesprávného použití, atd.), a tak si pro zjednodušení představme, že už máme výrobek zaplacený, vybrali jsme si přesně to, co jsme chtěli a nyní ho chceme užívat.

Pokud jsme to udělali v kamenné provozovně a neuzavřeli smlouvu přes internet, to znamená, že jsme si do prodejny došli, vybrali a zaplatili tam, ve většině případů anonymně a nikoli s tzv. „dokladem do daní, nebo na IČO“, měli jsme nejspíš příležitost si výrobek prohlédnout a pak už máme, v případě zjištění vady, právo pouze na uplatnění reklamace, tedy uplatnění práva z vadného plnění.

Poznámku o dokladu do daní nebo nákupu na IČO jsem uvedla proto, že u takového nákupu se na uplatnění práv z vadného plnění nevztahuje ust. § 19 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění, to znamená, že postup reklamace nemusí být totožný, jak je to tam uvedeno (neplatí 30denní lhůta na odstranění vady). Postup a vyřízení reklamace se v takovém případě řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

U nákupu v kamenné provozovně za podmínek postupu popsaného shora nemá spotřebitel právo na vrácení zboží do 14 dnů bez důvodu, takové právo lze uplatnit pouze při nákupu přes internet. Idea toho, že si v 5 obchodech nakoupí boty, doma si je vyzkouší ke svatebním šatům a pak nevhodné vrátí, se nevyplatila jedné nevěstě, která spoléhala právě na toto právo, vztahující se jen na nákup v e-shopech. Nakupovala v kamenných provozovnách.

Pokud se ukáže, že zboží zakoupené přes internet nebo přes katalog nefunguje a zjistíte to ve 14denní lhůtě, pak je nejjednodušší odstoupit od kupní smlouvy a to písemně. Pro účely uplatnění práva na odstoupení od smlouvy musíte o svém odstoupení prodávajícího informovat (uvést jméno kontaktu, obchodní název, adresu sídla, telefon, e-mail) formou jednostranného právního jednání (například dopisem zaslaným prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, faxem nebo e-mailem). Můžete využít vzorový formulář, není to však vaší povinností. Zpravidla je umístěn na stránkách e-shopu, včetně dalších podmínek pro uplatnění tohoto práva. Osobně bych nedoporučovala uplatnění práva bez možnosti později toto prokázat (uplatnění e-mailem tedy není vhodné a dopis posílejte raději s dodejkou).

Pokud je již po dvoutýdenní lhůtě a výrobek vykazuje nějaké vady, lze uplatnit právo odpovědnosti za vadná plnění do 6 měsíců dle § 2161 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, pokud to nestihnete ani do 6 měsíců, reklamaci lze uplatnit do 2 let od uzavření kupní smlouvy.

Prodávající má povinnost vždy reklamaci přijmout, sepsat o tom reklamační protokol, vyřídit nejpozději ve 30denní lhůtě, pokud se nedohodnete na lhůtě delší (do lhůty se počítá i odstranění vady). Spotřebitel má povinnost uplatnit právo ihned, jakmile zjistí vadu výrobku. Rozhodně se nevyplatí otálet, či čekat, až se výrobek rozbije ještě víc, aby byla vada ještě větší.

Aby to nebylo tak jednoduché, tak u zboží, které přebírá dopravce k doručení, může vzniknout vada i v průběhu dopravy. Toto právo se pak uplatňuje jinak, ale tím se nyní nechci zabývat, vše je možné dohledat v občanském zákoníku.

Trable s problémovým e-shopem

Tak jsme zase uspěli v boji s problémovým internetovým obchodem.

Obrátila se na nás zákaznice, která si objednala zboží a s jeho kvalitou nebyla spokojená. Prozkoumali jsme adresu e-shopu, kde si objednala zásilku a pro začátek jsme ji nepotěšili. Z našeho pohledu byl obchod problematický, protože kontrolou údajů dohledatelných ve veřejných rejstřících, o které jsme informovali již dříve, jsme zjistili, že prodávajícím není obchod, který zboží nabízel a tváří se tak, ale nebylo to tak.

Kde byl zádrhel?

Podrobnějším prozkoumáním obchodních podmínek, na které si málokdo najde čas před uzavřením smlouvy, bylo zjevné, že dodavatelem zboží je zahraniční obchod, nikoli společnost, která stránky provozovala. Ta byla pouze zprostředkovatelem, nechala si posílat od zákazníků peníze a pak objednala zboží u zahraničního obchodu přímo jménem zákazníka, takže smluvní vztah byl uzavřen se zahraničním subjektem, nikoli s tuzemským prodejcem. Zákazník tedy neměl zaručena práva v souvislosti s uzavřením smlouvy (například vrácení peněz při odstoupení ve lhůtě 14 dnů nebo práva z vadného plnění).

Přestože jsme odhalili chyby, poradili jsme paní, aby postupovala podle zákona. V jejím případě se naštěstí jednalo o prodejce z EU, takže doporučenou zásilkou v zákonné lhůtě odstoupila od smlouvy.

Čas plynul bez odezvy, tak jsme vyzkoušeli další pokus. Na stránkách byly uvedené klamavé pokyny pro uplatnění reklamace, ale my jsme postup zkusili a poslali přesně podle pokynů požadované údaje i důvody. Bohužel pokaždé přišla automatická odpověď se stejným textem, z níž bylo patrné, že písemnost nikdo nečetl.

V rámci řešení problému jsme zkusili i podání u dozorového orgánu (ČOI), bohužel přišla odpověď, z níž bylo znát, že podání nikdo nestudoval. Inu …. asi měla vliv i doba covidu.

Už se zdálo, že je všechno ztraceno, ale nakonec vše dobře dopadlo. Smír se vyřešil i bez přispění intervence veřejných institucí a uplatnění práva se přece jenom nakonec vyplatilo.

Při nákupu přes e-shop doporučujeme vždy prostudovat údaje, které pomohou odhalit, kdo zboží dodává a zda jsou zaručena práva s tím spojená. Vyplatí se přečíst si obchodní podmínky, minimálně údaje o prodávajícím, ověřit si identifikační číslo v rejstříku ARES, zda je opravdu správné a největší obezřetnost se vyplatí při platbě předem.

Pokud již smlouvu uzavřete a následně obdržíte zboží, s jehož kvalitou nejste spokojeni, uplatněte právo, které vznikne při nákupu na dálku, a to zejména odstoupení od smlouvy do 14 dnů od koupi (§ 1829 a následující zákona č. 89/2012 Sb.), případně uplatnit práva z vadného plnění. Vyzkoušejte všechny možnosti, hlavní je to nevzdat bez boje.

Provozujete kadeřnictví, pedikúru, manikúru, kosmetiku, masáže? Pak byste měli splňovat základní předpoklady

Za činnosti epidemiologicky závažné se považují, mimo jiné, též provozování holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, solária, kosmetických, masérských, regeneračních nebo rekondičních služeb, provozování živnosti, při níž je porušována integrita kůže. Fyzické osoby přicházející při pracovních činnostech do kontaktu s tělem spotřebitele musí mít zdravotní průkaz a znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví. Zdravotní průkaz vydává lékař a provozovatel by ho měl mít u sebe a na vyzvání jej musí předložit orgánu ochrany veřejného zdraví.

Při činnosti by mě provozovatel uplatňovat a dodržovat zásady provozní a osobní hygieny. To znamená zejména zajistit uplatňování zásad a dbát, aby nedošlo k ohrožení spotřebitele, poškození zdraví fyzických osob infekčním nebo jiným onemocněním.

Podmínky provozování činností epidemiologicky závažných

Osoba provozující činnosti epidemiologicky závažné je povinna dodržovat zásady provozní hygieny upravené prováděcím právním předpisem, jakož i zásady osobní hygieny upravené prováděcím právním předpisem,  zajistit uplatňování znalostí a zásad osobní a provozní hygieny podle § 20 písm. d) zaměstnanci a spolupracujícími rodinnými příslušníky a zajistit, aby výkonem činností epidemiologicky závažných nedošlo k ohrožení nebo poškození zdraví fyzických osob infekčním nebo jiným onemocněním.

K výkonu činností epidemiologicky závažných je osoba, která je provozuje, povinna používat jen vodu pitnou, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak nebo druh činnosti nevyžaduje nebo neumožňuje užití vody jiné jakosti. K užití vody jiné jakosti, nejde-li o teplou vodu podle § 3 odst. 3, je třeba povolení příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Kosmetické přípravky používané k výkonu činností epidemiologicky závažných musí odpovídat požadavkům upraveným přímo použitelným předpisem Evropské unie (musí být bezpečné a nesmí překročit dobu spotřeby).

Osoba provozující holičství, kadeřnictví, manikúru, pedikúru, kosmetické, masérské, regenerační a rekondiční služby, solárium a činnost, při níž je porušována integrita kůže, je povinna zabezpečit lékárničku první pomoci vybavenou podle charakteru poskytované služby a vypracovat provozní řád. V provozním řádu uvede podmínky činnosti, použití strojů, přístrojů a dalších zařízení, zásady prevence vzniku infekčních a jiných onemocnění, ke kterým by mohlo dojít nesprávně poskytnutou službou, včetně podmínek dezinfekce a sterilizace, zásady osobní hygieny zaměstnanců a ochrany zdraví spotřebitele, způsob zacházení s prádlem a očisty prostředí provozovny.

Provozní řád a jeho změny předloží provozovatel před jejich přijetím ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Schválený provozní řád vyvěsí při zahájení činnosti v provozovně. Provozní řád je povinen změnit vždy při změně podmínek pro výkon činností epidemiologicky závažných.

Kromě podmínek stanovených zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, … jsou další povinnosti uložené předpisy na ochranu spotřebitele. Významný je zejména zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v pozdějším znění, který stanovuje některé další povinnosti, například:

-       vyvarovat se nekalých praktik - obchodní praktika je nekalá, je-li v rozporu s požadavky odborné péče a podstatně narušuje nebo je způsobilá podstatně narušit ekonomické chování spotřebitele, kterému je určena, nebo který je jejímu působení vystaven, ve vztahu k výrobku nebo službě. Je-li obchodní praktika zaměřena na určitou skupinu spotřebitelů, posuzuje se podle průměrného člena této skupiny. Jako příklad lze uvést třeba nabídku péče nebo výrobku, které by měly mít efekt, jaký ve skutečnosti nemají a spotřebitel se na základě nepravdivého tvrzení rozhodne pro tuto službu nebo výrobek (lepší je nic nepřehánět)

-       poskytovat služby s odbornou péčí (to znamená celý soubor věcí, samozřejmě dodržování hygienických zásad, ale i využití správných technik za účelem odborného provedení služby, upozornit spotřebitele na případná rizika a probrat s ním předpokládaný výsledek i s ohledem na jeho očekávání a požadavky

-       podat informace o kosmetice a prostředcích, které budou užity, případně zjistit, zda jejich užití nebrání nějaké omezení (například alergie)

-       na žádost sdělit informace o výrobcích, které při poskytování služby užíváte

-       před poskytnutím služby je rovněž nutné určit cenu i s ohledem na to, aby nevznikly následně zbytečné spory

Spotřebitel by měl být informován, kde lze případné spory uplatnit a že jsou subjekty určené k mimosoudnímu řešení sporů. Tuto informaci je vhodné mu poskytnout někde na místě, které je snadno přístupné.

Provozujete-li zároveň prodej služeb před internet, i formou voucheru nebo stránky s nabídkou, kterou lze uzavřít smlouvu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, pak byste měli splňovat podmínky, jako běžné e-shopy (prodej distančním způsobem upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů).

Nevíte si s něčím rady? Napište nám.

Postup pro zřízení nové provozovny najdete zde

Snížení hodnoty zboží - nákup v e-shopu

Nákup na internetu má rizika, která spotřebitel nemůže odhadnout, ani kdyby se snažil sebevíc. Rizikových situací je tam víc. Už samotný výběr, kdy jsme odkázáni na to, jaké informace a obrázky nám prodávající poskytne. Někdy nám tam napíše nesmysly a skutečnost vůbec neodpovídá realitě. Tohle ale můžeme ovlivnit tím, že se podíváme i u konkurence a vyhodnotíme, jestli je všechno věrohodné.

Nakupovat u obchodníka, který neposkytne kontakty a nekomunikuje, to snad může jenom blázen. Jsou ale i tací, co si rádi zvedají adrenalin za každou cenu a využijí služeb různých PO boxů, s nimiž si pinkají balíky sem a tam a rozčilují se, jak zase naletěli. Sháněním prodávajícího, který sídlí bůhvíkde, se může prodražit víc než samotný nákup.

Dejme tomu, že jsme si nakonec vybrali a zdá se nám to dobré, těšíme se, že máme dobrou cenu a objednáme si zboží, abychom si ho vizuálně prohlédli a vyzkoušeli. Kdyby bylo nejhůř, máme přece ještě 14 denní lhůtu na vyzkoušení, ne? Když nebude sedět nebo se nám nebude líbit, uhradíme poštovné a částka se nám vrátí. V ideálních a vyzkoušených obchodech to tak bez problémů funguje, spokojenost je na obou stranách, náklady za pohodlí jsou přiměřené. Jenže se mohou najít filutové, co na našem právu chtějí vydělat.

Představte si, že si zakoupíte třeba mobilní telefon. Vydáte pár tisíc za vysněný kousek a přijde vám zboží jiné kvality. Nefunguje a nemá český software. Jste zklamaní, chcete napravit nedostatek, proto kontaktujete obchod, kde vám poradí, ať využijete svého práva odstoupení od smlouvy, že si za to naúčtují náklady za snížení hodnoty zboží, protože jste telefon poškrábali. Naúčtují částku přes 1000,- Kč a to vše, aniž by ten telefon viděli. Takové chování je vrcholně sprosté. Zákon sice připouští odpovědnost spotřebitele za snížení hodnoty zboží, ale určit hodnotu snížení, aniž by podnikatel věděl, zda bylo vůbec zboží vybaleno, to mi zavání nekalým jednáním.

V mém konkrétním případě jsme vymysleli jiné řešení, výrobek byl vadný, tak to šlo, ostatním ale radím raději si připlatit na dražší zboží pár stovek a nakoupit v solidním obchodě. On totiž ten „můj“ případ nebyl první ani poslední.

Používání měřidel v obchodním styku

Kde je uvedená povinnost prodávajících používat při prodeji ověřená měřidla?

Povinnost používat v obchodním styku stanovená (ověřená) měřidla je upravena v ust. § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, a platném znění.

Povinnost souvisí s dalšími ve stejném předpise, zejména povinností prodávat výrobky ve správné hmotnosti, míře nebo množství a tyto správně účtovat, umožnit na žádost spotřebitele ověřit správnost těchto údajů (tzn. převážit, přeměřit, zkontrolovat množství, resp. poskytnout k ověření stanovené měřidlo). Kontrola těchto povinností spočívá v dokazování, zda prodávající disponuje měřidlem, kterým je možno požadované množství ověřit a porušení této povinnosti je pod sankcí.

Oblast metrologie je dále podrobněji upravena zákonem 505/1990 Sb., o metrologii, v platném znění, kde jsou uvedené typy měřidel a povinnosti související s jejich používáním. Jedná se o ověřování stanovených měřidel, používání pracovních měřidel, která ověřování nepodléhají a další oblasti s tím související).

U běžně používaných měřidel v obchodním styku se jedná například o váhy, které se ověřují pravidelně (zpravidla ověření platí v roce jeho provedení a následující dva roky), duté míry se měří nádobami označenými kalibračními značkami, měřidla na délkové míry podléhají ověření konkrétně podle typu měřidla. Více informací, případně kontakty zde.  

Prodej tabákových výrobků

V trafice nedaleko mého bydliště nabízí v akci 2 krabičky cigaret s dárkem, v tomto případě se jedná o plechovku piva. Akce je časově omezená, dárek je zdarma, prodávající účtuje pouze cigarety. Je to v pořádku?

Problematiku prodeje tabákových výrobků upravuje několik předpisů, z nich minimálně dva se podrobněji zabývají otázkou prodeje cigaret (pomineme-li reklamu na tabákové výrobky).

Zákon  č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, se zabývá zejména dostupností tabákových výrobků a upravuje omezení prodeje osobám mladším 18 let i místa, kde se mohou či nemohou tabákové výrobky nabízet a podmínky s prodejem související.

Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, v platném znění, pak upravuje zejména oblast daní a označování tabákových výrobků nálepkami a cenou. Omezení související s prodejem cigaret jsou upravena zejména ve vztahu k účtování ceny cigaret a regulace cen.

Nabídku cigaret s dárky konkrétně zmiňuje ust. § 110 zákona takto: 

Zákaz prodeje za cenu nižší než cena pro konečného spotřebitele

(1) Prodejce nesmí prodávat cigarety konečnému spotřebiteli za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Prodejce nesmí při prodeji cigaret konečnému spotřebiteli poskytnout žádnou slevu z ceny pro konečného spotřebitele včetně slevy poskytované na základě odbytu.

(3) Pokud je k cigaretám přidán nebo přibalen jiný předmět, nesmí být při prodeji konečnému spotřebiteli celková cena odlišná od ceny pro konečného spotřebitele uvedené na tabákové nálepce. Prodej cigaret nesmí být vázán na prodej jiných předmětů.

Z vašeho dotazu je zjevné, že dárek přidávaný v akci cenu cigaret neovlivňuje, z toho vyplývá, že se nejedná o případ zmiňovaného ustanovení. Uvedené předpisy zmiňovaný způsob nabídky cigaret neřeší, jelikož předmět je přidáván zdarma a prodej cigaret se na něj neváže.

Prodej ovoce a zeleniny

Prodej sezónního ovoce a zeleniny, je často realizován tak, že cena je vztažena k tzv. "vaničce" nebo ke "koši" (jahody), popřípadě jinému balení. Je takový postup v souladu s platnou legislativou? Jedná se například o jahody, borůvky a jiné ovoce, popřípadě svazek mrkve, atd.

 

Co se týká odpovědi na váš dotaz, vycházíme z názoru MZ ČR, který jsme v minulosti obdrželi.

 

Při prodeji ovoce a zeleniny lze postupovat v souladu s bodem 1 písm. c) Přílohy IX nařízení č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, podle kterého „Uvedení údaje o čistém množství není povinné u potravin běžně prodávaných po kusech, za předpokladu, že počet kusů je zvnějšku jasně viditelný a snadno spočitatelný, nebo není-li tomu tak, že je uveden jako součást označení“. Takto se běžně prodávají např. kokosy, kiwi, limetky, paprika „trikolora“ (3 ks různé barvy), svazky mrkve, jarní cibulka a další druhy ovoce a zeleniny. V ostatních případech je nutno uvést údaj o hmotnosti výrobku.

Při nákupu on-line čtěte pozorně

Bohužel v současné době jsme zaznamenali indicie, které ukazují, že mezi námi se vyskytují „podnikatelé“, kteří chtějí využít situaci v souvislosti s nutným opatřením a přes internet nabízí zboží různým způsobem. Rozhodli jsme se znovu napovědět, jaké údaje si před nákupem více ohlídat, abychom nenaletěli podvodníkům nebo nepoctivým prodejcům.

V obchodních podmínkách je vhodné zaměřit pozornost zejména na to, zda se jedná o přímého prodejce nebo zprostředkovatele. Práva z kupní smlouvy lze uplatnit jen u prodávajícího, tzn. u subjektu, který zboží fakticky prodal, nikoli u zprostředkovatele.

Na internetu se vyskytuje řada subjektů, které nabízí zboží jako zprostředkovatelé. To samo o sobě není vada, pokud je to subjekt, který dodržuje legislativu a je snadno dohledatelný. Pro spotřebitele z toho vyplývá že by si měl zejména přečíst kontaktní údaje, zkontrolovat název subjektu a IČO, například na stránkách wwwinfo.mfcr.cz, popřípadě ověřit další údaje. U subjektů z České republiky by to neměl být problém, u zahraničních je to trochu komplikované.

Zvažujte zejména nákupy s platbou předem.

Ověřujte si pravdivost údajů uvedených na stránkách, například zda souhlasí kontaktní údaje s údaji ve veřejných registrech, zda je možné s prodávajícím komunikovat, zda je kontaktní.

V obchodních podmínkách je možné při pozornějším čtení vystopovat nesrovnalosti, zejména rozpor podmínek s platnou legislativou, nedostatek identifikačních údajů, podmínky prodávajícího, které nejsou akceptovatelné. Věnujte čtení více času a nespoléhejte pouze na štěstí.

Pro vaši inspiraci odkaz na dřívější rady zde.

Nákup občerstvení či jiné služby přes telefon

V dnešní době je běžné, že si někdo objedná přes telefon třeba pizzu, za dvacet minut má pokrm připravený a může si na něm pochutnat. Ale napadlo vás, že taková objednávka je vlastně nákup přes telefon či jiný prostředek komunikace na dálku a musí splňovat určitá pravidla jako každý jiný nákup?

Tuto problematiku upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v kapitole:

„Zvláštní ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných distančním způsobem“

Vybrali jsme nejdůležitější ustanovení pro vaši orientaci. Nabídku pokrmu a cenu na stránkách či nabídkových letácích zpravidla najdete, ale je dobré vědět i kolik stojí obal, zda jsou náklady na dodání, jaké jsou způsoby platby a kde uplatnit právo, pokud nebudete spokojeni. Na některé údaje poskytovatelé služeb zapomínají a to by neměli.

§ 1824
(1) Sjednává-li se smlouva prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, sdělí podnikatel spotřebiteli údaje uvedené v § 1811* odst. 2 a § 1820** odst. 1.

*§ 1811, odst. 2) Směřuje-li jednání stran k uzavření smlouvy a tyto skutečnosti nejsou zřejmé ze souvislostí, sdělí podnikatel spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku
a) svoji totožnost, popřípadě telefonní číslo nebo adresu pro doručování elektronické pošty nebo jiný kontaktní údaj,
b) označení zboží nebo služby a popis jejich hlavních vlastností,
c) cenu zboží nebo služby, případně způsob jejího výpočtu včetně všech daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,
d) způsob platby a způsob dodání nebo plnění,
e) náklady na dodání, a pokud tyto náklady nelze stanovit předem, údaj, že mohou být dodatečně účtovány,
f) údaje o právech vznikajících z vadného plnění, jakož i o právech ze záruky a další podmínky pro uplatňování těchto práv, (pozn:  prodávající je povinen spotřebitele řádně informovat o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění práva z vadného plnění (dále jen „reklamace“), spolu s údaji o tom, kde lze reklamaci uplatnit.) g) údaj o době trvání závazku a podmínky ukončení závazku, má-li být smlouva uzavřena na dobu neurčitou,

**§ 1820 odst. 1) Směřuje-li jednání stran k uzavření smlouvy a používá-li při něm podnikatel výhradně alespoň jeden komunikační prostředek, který umožňuje uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti stran (dále jen „prostředek komunikace na dálku“) nebo směřuje-li takové jednání k uzavření smlouvy mimo prostor obvyklý pro podnikatelovo podnikání, sdělí podnikatel spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku také

a) náklady na prostředky komunikace na dálku, pokud se liší od základní sazby,
b) údaj o případné povinnosti zaplatit zálohu nebo obdobnou platbu, je-li vyžadována,
c) v případě, že se jedná o smlouvu, jejímž předmětem je opakované plnění, nejkratší dobu, po kterou bude smlouva strany zavazovat, d) v případě smlouvy uzavírané na dobu neurčitou nebo jejímž předmětem je opakované plnění, údaj o ceně nebo způsobu jejího určení za jedno zúčtovací období, kterým je vždy jeden měsíc, pokud je tato cena neměnná,
e) v případě smluv uzavíraných na dobu neurčitou nebo jejímž předmětem je opakované plnění, údaje o veškerých daních, poplatcích, jiných obdobných peněžitých plněních a nákladech na dodání zboží nebo služby určených způsobem podle písmena b),
f) pokud lze využít práva na odstoupení od smlouvy, podmínky, lhůtu a postupy pro uplatnění tohoto práva, jakož i formulář pro odstoupení od smlouvy, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis,
g) údaj, že v případě odstoupení od smlouvy ponese spotřebitel náklady spojené s navrácením zboží, a jde-li o smlouvu uzavřenou prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, náklady za navrácení zboží, jestliže toto zboží nemůže být vráceno pro svou povahu obvyklou poštovní cestou,
h) údaj o povinnosti uhradit poměrnou část ceny v případě odstoupení od smlouvy, jejímž předmětem je poskytování služeb a jejichž plnění již začalo,
i) jde-li o smlouvu podle § 1837 písm. l), údaj, že spotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy, popřípadě za jakých podmínek mu právo na odstoupení od smlouvy zanikne, a
j) údaj o existenci, způsobu a podmínkách mimosoudního*** vyřizování stížností spotřebitelů včetně údaje, zda se lze obrátit se stížností na orgán dohledu nebo státního dozoru.

(2) Pokud prostředek komunikace na dálku neumožňuje poskytnout spotřebiteli všechny údaje, obdrží spotřebitel alespoň údaje podle § 1811 odst. 2 písm. a), b), c) a g) a údaje podle § 1820 odst. 1 písm. b), c) a h). Ostatní údaje sdělí podnikatel spotřebiteli v textové podobě nejpozději do doby plnění.

§ 1825
Sjednává-li se smlouva prostřednictvím telefonu, sdělí podnikatel spotřebiteli na začátku hovoru základní údaje o sobě a účel hovoru.

Výše uvedené povinnosti jsou vymahatelné pod sankcí, neboť řada z nich se promítá do některých ustanovení o nekalých praktikách podle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění. Vymáhání je pak na příslušných dozorových institucích, ale ignorovat povinnosti se moc nevyplácí, výše pokut nejsou příjemné. Proto jsme shrnuli aspoň ty nejdůležitější informace pro služby, které jsou v současné době  hodně rozšířené a využívané. Obdobné podmínky platí i pro jiné služby (třeba úklid), ale opravdu všechny povinnosti je třeba hledat v uvedených předpisech.

Pokud by někoho zajímaly podrobnější informace, může využít naši poradnu a zeptat se konkrétně.

***Subjektem oprávněným k řešení mimosoudních sporů je například Česká obchodní inspekce - www.coi.cz. Pro řešení mimosoudních sporů lze využít i platformu ODR.

Více o subjektech oprávněných k mimosoudnímu řešení sporů zde