Jak využít „jakost při převzetí“

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník upravuje práva spotřebitele při vadném plnění. Zajímavým ustanovením, které lze v praxi využít, pokud se projeví vada v prvních 6 měsících po koupi zboží, je § 2161:

Jakost při převzetí

(1) Prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující věc převzal,

a) má věc vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li ujednání, takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné,

b) se věc hodí k účelu, který pro její použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá,

c) věc odpovídá jakostí nebo provedením smluvenému vzorku nebo předloze, byla-li jakost nebo provedení určeno podle smluveného vzorku nebo předlohy,

d) je věc v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti a

e) věc vyhovuje požadavkům právních předpisů.

(2) Projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí.

Kupujícím se často stane, že se chvíli radují z nového výrobku, ale vzápětí se projeví vada. Stane-li se to v prvních šesti měsících, pak lze při uplatnění reklamace využít výše uvedené ustanovení občanského zákoníku a požadovat buď výměnu za nové zboží, nebo zrušení kupní smlouvy.

Argumentem pro tento požadavek je fakt, že vadný výrobek nemá vlastnosti, které si strany ujednaly (když nefunguje, pak tyto vlastnosti nemá) a nehodí se k účelu, jaký prodávající uvádí nebo ke kterému se věc obvykle používá, jelikož vadný výrobek zpravidla účel neplní.

Pokud si netroufáte na nepříjemnou diskusi nebo se nelze dobrat uspokojivého výsledku, je vhodné komunikovat písemně a čekat, jak se s argumenty prodávající vypořádá. Není-li věc vyřízena k vaší spokojenosti, je možné využít institut mimosoudního řešení spotřebitelských sporů.

Prodloužení záruky

Dotaz: O jakou dobu se prodlužuje záruka po opravě v servisu. Jen o dobu, kdy je vadný výrobek fakticky v servisu což je většinou jeden až dva dny, nebo o dobu, kdy jsem přinesl vadný výrobek prodejci až do doby, kdy je prodejci zpět doručen opravený výrobek což bude doba delší jak dva dny, tzv. dopravné?

Odpověď. Doba, od uplatnění práva z odpovědnosti za vady až do doby, kdy kupující po skončení opravy byl povinen věc převzít, se do záruční doby nepočítá. Prodávající je povinen spotřebiteli vydat písemné potvrzení o tom, kdy spotřebitel právo uplatnil, co je obsahem reklamace a jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel požaduje; a dále potvrzení o datu a způsobu vyřízení reklamace, včetně potvrzení o provedení opravy a době jejího trvání, případně písemné odůvodnění zamítnutí reklamace. Tato povinnost se vztahuje i na jiné osoby určené k provedení opravy.

Laciná věc, drahá věc

Zase na téma „sleva“. To by člověk neřekl, jaké možnosti nabízí nákup na slevovém serveru. Můžete nakoupit opravdu výhodně, ale taky pěkně nevýhodně.

Jako zákazník, který si vyhlédl výborné značkové zboží a těšil se, jak výhodně si pořídí hodnotný dárek. Zakoupil si tedy voucher v řádu stokorun a po jeho zaslání obchodu, který zboží nabízel, očekával dodání vybraného zboží.

Těšil se a těšil, až se dočkal. V krabičce mu přišlo zboží, které očekával, on si ho hned navlékl a nosil. Záměrně nechci uvádět, o jaké zboží se jednalo, protože to není důležité. Podstatné je, že měl z výrobku radost a všude se chlubil, jak dobře pořídil. Samozřejmě si neopomněl schovat fakturu dodanou spolu s výrobkem.

Uplynulo pár týdnů, když zjistil, že výrobek nefunguje. Nu, což? I zboží ve slevě lze přece bez problémů reklamovat, voucher sliboval slevu na fungl nové zboží, takže žádný problém. Našel doklad o zakoupení a rozhodl se uplatnit reklamaci. Při té příležitosti zjistil, že faktura obsahuje všechny náležitosti, včetně ceny, která byla 0,- Kč. Celá částka byla totiž zaplacena v částce za slevový voucher.

V rámci reklamačního řízení má spotřebitel právo na odstranění vady, pokud je však vada neodstranitelná, na výměnu výrobku nebo vrácení peněz. Spotřebitelé zpravidla preferují výměnu nebo vrácení zboží oproti zaplacené částce.

Tipnete si, jakou částku dostal v tomto případě? Velmi výhodné, že?

Rady pro úspěšné uplatnění reklamace

Reklamovat je možné téměř cokoli a výsledek může být různý. Aby se spotřebitel dobral svého práva, měl by zvolit takový postup, aby bylo reklamační řízení úspěšné. Jak na to?

Myslet na to, že může dojít k uplatnění práva vadného plnění je třeba již při uzavření kupní smlouvy. U věcí nicotné hodnoty není nutné uzavírat ji písemně, dokladem o uzavření smlouvy je doklad o zakoupení, který obsahuje náležitosti (datum, obchodní jméno prodávajícího, identifikaci zboží a cenu). V případě zakoupení zboží, u kterého je zkrácena záruka (zpravidla u bazarového zboží) musí obsahovat i údaj o této zkrácené záruce, jinak platí obecná lhůta 24 měsíců.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat zejména různým opravám, úpravám, smlouvám o dílo apod. Práce by měla být řádně sjednána a vymezena, měla by být stanovena cena a veškerá ujednání by měla být písemná (i e-mailem), aby později nedošlo k důkazní nouzi. Bohužel se stává, že si spotřebitel sjedná takové práce ústně, během prací dojde k různým dodatkům sjednaným pouze telefonicky a následně pak k vyúčtování částky, z které se kupujícímu protočí panenky a marně hledá pomoc u příslušných úřadů.

Pokud není patrná ochota zhotovitele k tomu, aby komunikoval písemně, pak je vhodné učinit to třeba jednostranně a vymezit konkrétně podmínky pro objednávku. To znamená například potvrdit e-mailem ujednání domluvená telefonním hovorem, aby byly alespoň nějaké doklady o tom, co si strany domluvily. Ústní nebo telefonické dohody vůbec není radno doporučovat, ale někdy hraje velkou roli cena a sousedské vztahy, proto je vhodné aspoň tzv. „pro pořádek“ ústní nebo telefonická ujednání písemně zrekapitulovat.

Je-li smlouva uzavřena a dílo předáno – za takový okamžik lze považovat zaplacení ceny (úhradu faktury) – zboží lze užívat, ale v některých případech se projeví vada. Tím nastává okamžik, kdy musí spotřebitel uplatnit právo z vadného plnění. Učiní to způsobem odpovídajícím koupi (zpravidla na provozovně nebo v sídle firmy, pokud zakoupil na provozovně; jedná-li se o internetový obchod, pak by měla být pravidla pro uplatnění těchto práv na stránkách nebo v obchodních podmínkách).

Zákon 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění, ukládá prodávajícímu povinnost reklamaci přijmout a vyřídit v přiměřené lhůtě, která je ohraničena krajní mezí 30 dnů (pokud se nejedná o složitý případ a neprodlouží se po dohodě se zákazníkem).

Už v tomto okamžiku může nastat problém, jelikož prodávající (zákon tím myslí kohokoli, kdo prodává výrobky nebo poskytuje služby) se někdy snaží této povinnosti vyhnout. Pokud postupuje v souladu se zákonem, pak vydá písemné potvrzení o přijetí reklamace, které musí obsahovat náležitosti: údaj o tom, kdy spotřebitel právo uplatnil, co je obsahem reklamace a jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel požaduje; a dále potvrzení o datu a způsobu vyřízení reklamace, včetně potvrzení o provedení opravy a době jejího trvání, případně písemné odůvodnění zamítnutí reklamace. Tato povinnost se vztahuje i na jiné osoby určené k provedení opravy. Zákon sice neukládá, kdy je prodávající povinen toto učinit, ale obecně lze uvažovat tak, že kdykoli spotřebitel uplatní reklamaci, měl by odejít po jejím ukončení s papírem, který takové údaje má. Takže i v případě, kdy je reklamace prodávajícím zamítnuta okamžitě.

Stává se, že spotřebitel, kterému je na místě řečeno, že reklamace se zamítá, se domnívá, že jeho reklamace nebyla řádně vyřízena. Pokud dostane výše zmíněné potvrzení, pak je všechno v pořádku a je to legální způsob vyřízení reklamace. Nikde není psáno, že prodávající musí využít odborníka, aby o tom rozhodl. Využije-li ho, je alespoň naděje, že se tím bude více zabývat, ale výsledek je stále nejistý. Po posouzení buď reklamaci uzná, nebo neuzná. Pokud je reklamace oprávněná, spotřebitel dostane peníze, nové zboží nebo je provedena oprava (řešení je zvoleno zpravidla podle charakteru vady). V případě reklamace neoprávněné je zboží vráceno zpět spotřebiteli.

Na tomto místě je vhodné uvést, že některým spotřebitelům se nesouhlas prodávajícího nelíbí a odmítají zboží převzít. Tento postup nelze doporučit, jelikož reklamace je vyřízena a záruční lhůta na zboží běží marně dál. Zboží je důkazní prostředek, který může být využit k dalšímu sporu s prodávajícím a není ani vyloučeno, že prodávající si naúčtuje skladné.

Těžko polemizovat o tom, kdo má pravdu, jelikož v případě, kdy je reklamace zamítnuta se zpravidla jedná o spornou situaci. Spotřebitel shledává výrobek vadným, zatímco prodávající nikoli, ať už z jakýchkoli důvodů. Na otázku co dál je velmi těžká odpověď.

Občanský zákoník upravuje otázku vad, lhůt, náležitostí dokladů, ale neporadí, pokud se jedná o posuzování vady. Úřad oprávněný ke kontrole průběhu reklamačního řízení nemá pravomoc posoudit, jestli je postup prodávajícího oprávněný, či nikoli. Může pouze ověřit, zda byla dodržena lhůta a postup byl v souladu se zákonem, tak, jak je zmíněno výše (tedy spíš kontrola dokladů). To daný spor nijak nevyřeší. Takže co s tím?

Pokud existují k uplatnění reklamace podklady výše zmíněné, to znamená doklad o uzavření kupní smlouvy (účet, faktura, smluvní ujednání) a o uplatnění reklamace a jejím výsledku, lze využít možnost řešit spor mimosoudní cestou.

K tomu jsou podle povahy věci příslušné tyto subjekty:

·     Český telekomunikační úřad

·     Energetický regulační úřad

·     Finanční arbitr

·     Česká obchodní inspekce

·     Česká advokátní komora

·     Sdružení českých spotřebitelů, z.ú. 

Na závěr je tedy vhodné uvědomit si, že odpovědnost za svá konání má zejména spotřebitel a ve věci práva z vadného plnění je zvlášť nutné, aby si zajistil a schoval podklady – doklad o koupi, popřípadě smlouvu nebo záruční list, doklad o reklamačním řízení a jeho výsledku. Bez těchto dokladů je ve sporu malá šance na úspěch.  

Doklad, účtenka či faktura, kdo se v tom má vyznat?

Zavedením povinnosti vydávat účtenky z pokladny EET vznikl trochu chaos. Kdo se v tom má vyznat? Jak opravdu vypadá ta správná účtenka či doklad? Zkusili jsme pro vás zapátrat.

Záleží na tom, komu a za jakým účelem je vydána, protože je rozdíl, jestli se vydává spotřebiteli nebo podnikateli. Spotřebitel potřebuje doklad za účelem prokázání nákupu při uplatnění práva (například odstoupení od smlouvy nebo uplatnění reklamace), podnikatel musí doklad účtovat.

Druhy pokladen EET trochu zamíchaly kartami, protože všechny neuvádí veškeré údaje, které mají na dokladech být a tak jsme se rozhodli to zrekapitulovat, aby bylo jasno. Čerpali jsme z legislativy a z odborných stránek, jako například zde.

Spotřebitel musí dostat doklad o zakoupení, který splňuje ust. § 16 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele a podnikatel doklad podle § 11 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění.

§ 16 (634/1992 Sb.)

(1) Na žádost spotřebitele je prodávající povinen vydat doklad o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby s uvedením data prodeje výrobku nebo poskytnutí služby, o jaký výrobek nebo o jakou službu se jedná a za jakou cenu byl výrobek prodán nebo služba poskytnuta, spolu s identifikačními údaji prodávajícího obsahujícími jméno a příjmení nebo název nebo obchodní firmu, případně název prodávajícího, jeho identifikační číslo osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

(2) Při prodeji výrobků s následnou dodávkou musí doklad obsahovat také místo určení a datum dodávky.

(3) Při prodeji použitých nebo upravovaných výrobků, výrobků s vadou nebo výrobků, jejichž užitné vlastnosti jsou jinak omezeny, musí být tyto skutečnosti v dokladu zřetelně vyznačeny.

§ 11 (563/1991 Sb.)

Účetní doklady

(1) Účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat

a) označení účetního dokladu,

b) obsah účetního případu a jeho účastníky,

c) peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství,

d) okamžik vyhotovení účetního dokladu,

e) okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem podle písmene d),

f) podpisový záznam podle § 33a odst. 4 osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování.

Skutečnosti podle písmen a) až f), které se týkají jednoho účetního dokladu, mohou být obsaženy na více účetních záznamech. Skutečnosti podle písmen b) a c) se mohou týkat více účetních případů. Podpisový záznam podle písmene f) může být společný pro více účetních dokladů. V těchto případech musí účetní záznam i účetní doklad obsahovat identifikátor, kterým lze nezaměnitelně určit vzájemnou vazbu mezi účetním záznamem a účetním dokladem, včetně souvisejících skutečností.

(2) Účetní jednotky jsou povinny vyhotovovat účetní doklady bez zbytečného odkladu po zjištění skutečností, které se jimi zachycují, a to tak, aby bylo možno určit obsah každého jednotlivého účetního případu způsobem podle § 8 odst. 5.