Doklad, účtenka či faktura, kdo se v tom má vyznat?

Zavedením povinnosti vydávat účtenky z pokladny EET vznikl trochu chaos. Kdo se v tom má vyznat? Jak opravdu vypadá ta správná účtenka či doklad? Zkusili jsme pro vás zapátrat.

Záleží na tom, komu a za jakým účelem je vydána, protože je rozdíl, jestli se vydává spotřebiteli nebo podnikateli. Spotřebitel potřebuje doklad za účelem prokázání nákupu při uplatnění práva (například odstoupení od smlouvy nebo uplatnění reklamace), podnikatel musí doklad účtovat.

Druhy pokladen EET trochu zamíchaly kartami, protože všechny neuvádí veškeré údaje, které mají na dokladech být a tak jsme se rozhodli to zrekapitulovat, aby bylo jasno. Čerpali jsme z legislativy a z odborných stránek, jako například zde.

Spotřebitel musí dostat doklad o zakoupení, který splňuje ust. § 16 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele a podnikatel doklad podle § 11 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění.

§ 16 (634/1992 Sb.)

(1) Na žádost spotřebitele je prodávající povinen vydat doklad o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby s uvedením data prodeje výrobku nebo poskytnutí služby, o jaký výrobek nebo o jakou službu se jedná a za jakou cenu byl výrobek prodán nebo služba poskytnuta, spolu s identifikačními údaji prodávajícího obsahujícími jméno a příjmení nebo název nebo obchodní firmu, případně název prodávajícího, jeho identifikační číslo osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

(2) Při prodeji výrobků s následnou dodávkou musí doklad obsahovat také místo určení a datum dodávky.

(3) Při prodeji použitých nebo upravovaných výrobků, výrobků s vadou nebo výrobků, jejichž užitné vlastnosti jsou jinak omezeny, musí být tyto skutečnosti v dokladu zřetelně vyznačeny.

§ 11 (563/1991 Sb.)

Účetní doklady

(1) Účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat

a) označení účetního dokladu,

b) obsah účetního případu a jeho účastníky,

c) peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství,

d) okamžik vyhotovení účetního dokladu,

e) okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem podle písmene d),

f) podpisový záznam podle § 33a odst. 4 osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování.

Skutečnosti podle písmen a) až f), které se týkají jednoho účetního dokladu, mohou být obsaženy na více účetních záznamech. Skutečnosti podle písmen b) a c) se mohou týkat více účetních případů. Podpisový záznam podle písmene f) může být společný pro více účetních dokladů. V těchto případech musí účetní záznam i účetní doklad obsahovat identifikátor, kterým lze nezaměnitelně určit vzájemnou vazbu mezi účetním záznamem a účetním dokladem, včetně souvisejících skutečností.

(2) Účetní jednotky jsou povinny vyhotovovat účetní doklady bez zbytečného odkladu po zjištění skutečností, které se jimi zachycují, a to tak, aby bylo možno určit obsah každého jednotlivého účetního případu způsobem podle § 8 odst. 5.

Jak si ověřit podnikatele?

Častým dotazem při řešení problémů s e-shopem bývá, jak si má spotřebitel ověřit, zda podnikatel, který nabízí zboží nebo služby, vůbec existuje. Podle našich zkušeností rozhodně stojí za to zjistit před uzavřením smlouvy, jestli je obchod správně označen totožností prodávajícího.

Co je totožnost? Jsou o tom sice dohady, ale minimálně název firmy a adresa. Uvedení názvu firmy jinak patří k nešvarům, před kterými bychom chtěli varovat. Poctivý podnikatel se nemá totiž za co stydět a zpravidla uvádí adresu, IČ i telefonní či e-mailový kontakt. Anonymní kontaktní formulář opravdu nestačí, u anonymů raději nenakupujte.

Vynecháme-li anonymní stránky, obrátíme se raději na ty, co nabízí jméno a kontaktní údaje. Důvěřuj, ale prověřuj, říká se a tak si ty „poctivé“ ještě trochu proklepneme. Kdo neví jak, tak tady je návod:

Máte-li název firmy a IČ, zadejte adresu wwwinfo.mfcr.cz

Podle jednoho údaje prověříte správnost ostatních a tak máte aspoň jistotu, že v případě problémů se zbožím nebo při reklamaci najdete tu správnou osobu. Zjistíte, zda je možné komunikovat s obchodem v ČR, či zda je nutné psát do ciziny. To všechno může hrát roli při vašem rozhodování, protože psát si s cizinou není zadarmo.

Nemůžeme radit ani zakazovat, ale jenom upozornit. Jsou obchody, které fungují přes PO box. Zpravidla bývají anonymní, takže jsou v té kategorii, kde nakupování nedoporučujeme, přesto si tam spousta lidí nakoupí. Jak je uvedeno výše, problém může nastat vždycky. V takovém případě bude vaším partnerem jen PO box. A ten bývá hodně asertivní. Máte k němu důvěru?

Pro změnu o nekalých praktikách

Všichni, kdo sledují problematiku nekalých praktik, si všimli změny, která nastala začátkem letošního roku právě v této oblasti. Konkrétně zákon o ochraně spotřebitele č. 634/1992 Sb., v platném znění, byl několikrát novelizován a přinesl pár změn.

Z paragrafů příslušných pro nekalé praktiky zmizela problematika porušování některých práv duševního vlastnictví. Nově je začleněna pod § 8, kde se striktně a jednoznačně říká:

"Nabízet za účelem prodeje, prodávat a skladovat výrobky porušující některá práva duševního vlastnictví nebo neoprávněné užívání označení chráněného podle zvláštního právního předpisu, se zakazuje."

O falzifikátech tedy nemůže být debat, jestli klamou nebo neklamou, nabídka, prodej i skladování jsou jednoduše zakázané. O tom, proč je to přísněji posuzováno, si povíme někdy jindy, nyní k těm nekalým praktikám.

Definice nekalých praktik je shodná, rozdíl je však v jejich rozlišení na klamavá konání, klamavá opomenutí a agresivní obchodní praktiky. Ať je to tak nebo tak, nekalé praktiky jsou nadále zakázané.

Výčet klamavých jednání, konání a agresivních obchodních praktik, které jsou jistě vyjmenovány jasně a srozumitelně, doplňují dvě přílohy zákona, kde jsou vyjmenované praktiky, které se za nekalé považují vždy. Bohužel, některé praktiky i z příloh zákona se nadále na trhu vyskytují. Zřejmě je osvěta špatná, povědomí o plnění povinností vůči spotřebitelům mizivé, proto by neškodilo si nekalé praktiky připomenout.

Voják se stará, voják má a my, co si opakujeme správné zásady chování vůči spotřebitelům, se nekalých praktik nemusíme bát. Že?

Informace pro spotřebitele

Jak jsme avizovali v průběhu léta, pro spotřebitele z okolí Slaného, Rakovníka, Kladna a kohokoli dalšího máme novou poradnu.

Můžete se osobně dostavit na adresu Masarykovo náměstí 111, 274 01 Slaný a to každý čtvrtek od 14 do 16 hodin.

Poradna je zpřístupněna v prostorách firmy AD HOC CZ s. r. o. Poradíme vám se vším, co se týká spotřebitelských práv, financování, internetového obchodování a ochrany spotřebitele obecně. Přijďte, rádi vás uvidíme. Poradna je zdarma.

Vrácení peněz ve 14 denní lhůtě

Častým dotazem našich spotřebitelů je otázka, zda jsou prodávající povinni vrátit peníze za nevhodné zboží zakoupené v tzv. "kamenné prodejně".

Jedním slovem NEJSOU.

Podmínka pro vznik práva na vrácení peněz za zboží ve 14 denní lhůtě je nákup tohoto zboží distančním způsobem (tzn. z internetu, z katalogu, tzv. na dálku - například i v prostorách mimo obvyklého místa k podnikání).

Jiná situace by byla, kdyby se prodávající před sjednáním koupi zavázal, že zboží ve sjednané lhůtě vrátit lze, tato informace by však musela být sdělena nejlépe na dokladu o zakoupení, popřípadě jiným způsobem tak, aby se nedala zpochybnit (některé řetězce to umožňují). Je však třeba se informovat raději dopředu.