Atesty o bezpečnosti výrobků

Má spotřebitel automaticky při prodeji právo na předložení atestů o bezpečnosti výrobků?

Na Vaši otázku nemůžeme poskytnout jednoznačnou odpověď, protože u různého sortimentu existují různé povinnosti prodávajících.

V zásadě lze říci, že podle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, je prodávající povinen informovat spotřebitele o výrobku, jeho vlastnostech, způsobu použití, rizicích z nesprávného použití, o způsobu údržby a poskytnout veškeré informace s tím související, o které spotřebitel požádá (více ust. § 9, 10 a 11) u všech výrobků.

Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti, upravuje povinnosti distributora (prodávajícího), povinnosti související s průvodní dokumentací upravuje v ust. § 4. Zákon se vztahuje na výrobky, které nejsou stanovenými podle níže uvedeného zákona (22/1997 Sb.)

Cit. § 4: Průvodní dokumentace a označování výrobků

(1) Výrobek uváděný na trh musí výrobce opatřit průvodní dokumentací v souladu s požadavky zvláštního právního předpisu a označit.

(2) Průvodní dokumentací výrobku jsou doklady, jež jsou podle zvláštních právních předpisů nutné k převzetí a k užívání zboží.

(3) Označování výrobku je pro účely tohoto zákona opatření výrobku informacemi umožňujícími posouzení rizik spojených s jeho užíváním nebo jakýmikoliv informacemi, které mají vztah k bezpečnosti výrobku. Výrobek musí být dále v souladu se zvláštním právním předpisem^7b) opatřen údaji potřebnými k identifikaci výrobce a výrobku, popřípadě série výrobku.

(4) Pokud výrobek svými vlastnostmi splňuje požadavky na bezpečnost, ale určitý způsob jeho užívání může bezpečnost spotřebitele ohrozit, je výrobce nebo distributor, který uvádí takové výrobky na trh nebo do oběhu, povinen na toto nebezpečí upozornit v průvodní dokumentaci, pokud toto nebezpečí není zřejmé. Současně jsou tyto osoby povinny přesně určit části výrobku, které mohou vyvolat nebezpečí, a popsat způsob jejich bezpečného užívání. Uvedení tohoto upozornění nezbavuje výrobce nebo distributora povinnosti zajistit ostatní požadavky na bezpečnost výrobku.

Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a příslušné prováděcí předpisy (nařízení vlády) stanovují povinnosti osob, které uvádí na trh výrobky těmito předpisy stanovené (například hračky, elektrospotřebiče, strojní zařízení, atd.). Jednotlivá nařízení pak zpravidla ukládají povinnosti při uvedení na trh výrobci nebo dovozci.

S připuštěním jednotlivých výjimek (například některé stavebniny) není prodávajícím stanovena konkrétně povinnost předkládat automaticky při prodeji spotřebiteli atesty. Případné výjimky je nutné ověřovat jednotlivě podle předpisů pro daný sortiment.

Nabídka zboží na sociálních sítích

Chtěla jsem si prostřednictvím sociální sítě nakoupit zboží, ale mám pochybnosti, zda se nejedná o padělky. Prodávající nabízela zprostředkování prodeje přímo z Číny a vyžadovala zaplatit za zboží 6 týdnů dopředu. Mám jistotu, že zboží bude originál? Při prodeji bylo na stránkách uvedeno pouze telefonní číslo.

Bohužel, za takových podmínek Vám nedoporučujeme nákup uskutečnit, i když je nám známo, že takové možnosti se prostřednictvím sociálních sítí nabízí. Prodej po internetu je upraven občanským zákoníkem a pokud je zveřejněn pouze kontaktní telefon, pak obchod nesplňuje podmínky elektronického obchodování.

Rizikem takového nákupu je jednak možnost, že zboží nebude vůbec doručeno a peníze nebudou vráceny. Možnost prodávajícího dohledat pak sice existuje, ale je komplikovaná, dalším rizikem je, že zboží bude pochybné kvality a v případě označení ochrannou známkou se může jednat o padělek.

V případě zprostředkování prodeje na adresu kupujícího přímo se pak jedná o nákup zboží z Číny, tedy neplatí možnost vrácení zboží do 14 dnů, v souladu s právem ČR a EU, neplatí ani možnost reklamace. Pokud by došlo k zaslání vadného výrobku, přebíráte veškerou odpovědnost na sebe a prakticky nemáte možnost zboží vrátit, či vyžadovat opravu.

Zboží s ochrannou známkou

Chci prodávat textilní zboží a nevím, jak ověřit, jestli je značka na textilu chráněná. Mohu dovážet přímo ze zahraničí?

Ochranné známky a třídy zboží, na které se označení vztahuje, jsou uvedeny v seznamech na www.upv.cz. Do formuláře se vyplní znění ochranné známky, z výsledků pak lze dohledat majitele práva duševního vlastnictví.

Při dovozu zboží přímo ze zahraničí je vhodné ověřit znění, popřípadě vyobrazení ochranné známky a ověřit, zda není nabídka nebo prodej v kolizi s právem majitele. Na trhu se vyskytují výrobky, které právo majitele porušují, když zboží není označeno se souhlasem majitele práva (problémy nastávají zejména u zboží nakoupeného z nespolehlivého zdroje). Další problémy při prodeji mohou vznikat v případě, kdy je udělena majitelem práva licence na distribuci pro určité území a určitý subjekt.

Povinnosti prodávajících

Jsme prodejci zboží a rádi bychom činnost vykonávali správně, abychom se nestali terčem kontroly. Můžete poradit, co všechno musí prodávající splňovat?

Povinnosti prodávajících jsou upraveny mnoha předpisy České republiky i legislativou EU a není lehké se v tom vyznat. Vodítkem pro základní přehled je jednak způsob prodeje, kdy přímý prodej zboží má jiná pravidla než prodej formou prostředků komunikace na dálku. Vztahy mezi prodávajícím a zákazníkem upravuje zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění, kde jsou uvedené některé povinnosti dále promítané v jiných předpisech. V obchodních vztazích je důležité vymezit správně rozsah smlouvy, postup při uplatňování práva z odpovědnosti za vad a poskytování informací vůči spotřebiteli.

Základem je dodržování zákona o ochraně spotřebitele – č. 634/1992 Sb., v platném znění, který odkazuje na další předpisy, které s ním souvisí.

Prodávajícím lze doporučit k prostudování zejména tyto:

• Živnostenský zákon (např. § 17 a 31, 455/1991 Sb.)
• Zákon o ochraně spotřebitele (výše uvedený)
• Zákon o metrologii (505/1990 Sb. - upravuje používání měřidel při prodeji)
• Zákon o potravinách (prodejci potravin – 110/1997 Sb., k jeho provedení pak příslušné vyhlášky a přímo účinná nařízení EU podle jednotlivých skupin výrobků)
• Zákon o technických požadavcích na výrobky (22/1997 Sb., upravuje postupy shody u stanovených výrobků a jednotlivá prováděcí nařízení stanoví konkrétní skupiny výrobků a rozsah technické dokumentace)
• Zákon o obecné bezpečnosti výrobků (102/2001 Sb., stanoví povinnosti z hlediska ochrany spotřebitele před nebezpečnými výrobky)
• Zákon o cenách (526/1990 Sb., vč. prováděcích předpisů)
• Zákon o chemických látkách (350/2001 Sb. + prováděcí předpisy – pro prodejce drogerií a chemikálií)
• Zákon o veřejném zdraví (258/2000 Sb. + související předpisy)
  
  

Výše uvedené předpisy nejsou vyčerpávajícím seznamem, ale jsou vodítkem pro základní vědomosti při prodeji zboží a služeb. Další vyplývají z odkazů jednotlivých předpisů.

A k nákupu dostanete ….

Věta, kterou mají spotřebitelé rádi, nakoupí hlavně kvůli neodolatelnému dárku a pak se diví. Jako třeba náš zeť, koupil si nějaký nesmysl, protože k němu byl přibalen vysavač na klávesnici.

 

Každý z nás je na něco, on je na počítače a tak chtíč přemohl a celou cestu domů se prý těšil, jak to vyzkouší. No a co myslíte, jak to dopadlo? Nefungovalo!

Co teď s tím? Touha vyzkoušet to trvala, co třeba zkusit reklamovat? Ale kdeže! Předmětem kupní smlouvy totiž bylo něco jiného a to mu fungovalo správně. Reklamovat se dá jenom zakoupené zboží, pokud vykazuje vadu. Co s nefunkčním dárkem? Ve většině domácností existuje cosi jako odpadkový koš, pokud je to dárek většího objemu, musíte až do kontejneru.

 

Dá se vůbec dárek reklamovat? Obvykle ne, ledaže by v prodejním dokladu bylo přímo vyznačeno, že byl součástí zakoupeného zboží (například doslovný údaj o složení balíčku) a bylo by jasné, že je dárek zahrnutý v ceně. Ale to je málo pravděpodobné. Kdyby taková situace nastala, pak by se ovšem musel reklamovat celý balíček, včetně bezvadného zboží.

 

Jako příklad mě napadá doklad z obchoďáku, kde bývá na účtence vysloveně napsáno třeba „WC blok a čistič“ s jednou společnou cenou. Podobně jsem viděla i na kupní smlouvě u dražšího zboží, obvyklé to ale zpravidla nebývá. Například při předváděcích akcích, které jsou hodně problematické, bývá nabízeno mnoho dárků a předmětem koupi jedna, skoro bezcenná věc, ovšem několikanásobně předražená. Z pohledu reklamací je tedy pro prodávajícího jenom malé riziko, spotřebitel nemá šanci vyreklamovat v podstatě nic.

Dárky, dárky, dárečky, pozlátko na přilákání kupujících, aby moc nepřemýšleli a nakupovali.  Vypadají krásně, vábí! Jestli něco vážně potřebujete, neokrádejte se o práva a kupte si právě to. Ušetříte si mnoho starostí a vztek.