Jaké informace o výrobku poskytuje prodávající

Problematika označování výrobků je poměrně složitá, protože povinnosti neukládá jenom zákon o ochraně spotřebitele, vyplývají i z mnoha dalších předpisů. Podle toho zákona za poskytnutí informací odpovídá prodávající.

Prodávající musí zajistit, aby jím prodávané výrobky byly přímo viditelně a srozumitelně označeny označením výrobce nebo dovozce, popřípadě dodavatele, a pokud to povaha výrobku nebo forma prodeje vyžaduje, názvem výrobku, údaji o hmotnosti nebo množství nebo velikosti, popřípadě rozměru, dalšími údaji potřebnými dle povahy výrobku k jeho identifikaci, popřípadě užití.

Pokud nelze výrobky označit přímo, musí je označit jiným vhodným způsobem, případně pravdivě sdělit. Nesmí odstraňovat ani měnit označení uvedené výrobcem, dovozcem nebo dodavatelem. Obuv musí být ještě označena podle prováděcího předpisu údaji o materiálech použitých v jejích hlavních částech, textilní výrobky podle Nařízení EU ještě údaji o materiálovém složení.

Nelze-li prodávané výrobky označit přímo, musí je prodávající viditelně a srozumitelně označit údaji jiným vhodným způsobem. Není-li možné nebo účelné prodávané výrobky vzhledem k jejich povaze takto označit, je prodávající povinen tyto údaje na požádání spotřebitele nebo orgánů kontroly, pravdivě sdělit, popřípadě doložit. Nemělo by se stávat, že na dotaz odpoví prodavač: „Já nevím!“

A – teď je to tady zase – poskytnuté informace musí být v češtině, některé mohou být poskytnuty v podobě symbolů a fyzikální veličiny musí být vyjádřeny v měřících jednotkách.

Je jasné, že pokud za to má prodávající odpovídat, pak musí znát sortiment, ohlídat si, aby bylo zboží označeno od výrobce nebo dovozce, popřípadě takové označení zajistit.

Zákonem o ochraně spotřebitele je prodávajícím uloženo mnoho povinností, protože odpovídají i za to, o čem nemusí mít povědomí a nemohou to ovlivnit. Například u značkového zboží odpovídají za to, že je zboží originál (a kdyby nebyl, těžko se to dá poznat na první pohled), i za to, že informace jsou pravdivé a úplné (to také nemůže zaručit zcela, protože informace zpravidla na výrobek dává výrobce a jedině on ví, jestli je výrobek označen třeba značkou CE oprávněně nebo ne). Stejně tak co se týká kvality, prodávající asi těžko něco ovlivní.

Z dalších předpisů pak zmíním jenom povinnost podle zákona o obecné bezpečností opatřit výrobek informacemi umožňujícími posouzení rizik spojených s jeho užíváním nebo jakýmikoliv informacemi, které mají vztah k bezpečnosti výrobku. Distributor (prodávající) odpovídá za to, že nesmí distribuovat takové výrobky uvedené na trh, o nichž na základě svých informací a odborných znalostí ví nebo může předpokládat, že požadavkům na bezpečnost výrobků neodpovídají.

Uvedené informace jsou jen základní, které by měly být samozřejmostí, aby spotřebitel netápal. Jeho ale zajímají i další informace, protože se chce například chovat nějakým životním stylem, chránit zvířata, zajímá ho například, zda výrobky nebyly zkoušeny na zvířatech, zda neničí životní prostředí, zda mají konkrétní vlastnosti a mnoho dalších. Co se týká potravin, tam se sledují výživové hodnoty, dietetická doporučení, obsah některých složek, složení výrobku, u kosmetiky zase třeba alergeny, vhodnost užití při určité nemoci ... je toho moc. A proto skoro na každý sortiment existuje jiný předpis, který upravuje další povinnosti všech subjektů, které se na zpracování výrobku podílí.

Tak to jenom tak pro shrnutí, aby bylo jasné, že i takhle zdánlivě jednoduchá problematika má mnoho zádrhelů, které si při každodenních nákupech ani neuvědomujeme.

Zdroj: https://alicebaresova1.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=788633

Prodej spotřebního zboží bez českého návodu

Taky jste to zažili? Koupíte si výrobek a zjistíte, že tam není český návod. Někdy se dá najít na internetu, ale jste povinni se tím zabývat?

Zákon o ochraně spotřebitele ukládá povinnost prodávat výrobky s písemným návodem „jestliže je to potřebné s ohledem na povahu výrobku, způsob a dobu jeho užívání“. Takže těžko říci. Třeba kladivo si nejspíš koupíme jednou za život a návod k němu nehledáme. Zlaté české ručičky si poradí a hlavička leccos vyřeší. Dlouho na to stačil selský rozum, ale pak to upravil zákon o technických požadavcích na výrobky a zákon o obecné bezpečnosti.

Zákon o technických požadavcích na výrobky stanovuje zvláštní pravidla pro posuzování různých komodit zboží a taky podmínky pro uvedení na trh. Zákon o obecné bezpečnosti pravidla pro všechny výrobky a služby, které neměly jiné podmínky. Uložil další povinnosti všem osobám v obchodním řetězci a to tak, že musí vyrábět, dodávat, dovážet a prodávat jen bezpečné výrobky.

Bezpečný výrobek se posuzuje podle mnoha kritérií a důležitým je poskytnutí informací spotřebiteli, včetně návodu, a to v českém jazyce.

A když návod v českém jazyce nemáte, lze to reklamovat. Podle § 2161 odst. 1 písm. e) občanského zákoníku totiž prodávající odpovídá za to, že zboží při prodeji mj. „vyhovuje požadavkům právních předpisů“. Zboží, které nemá návod v českém jazyce (za předpokladu, že je návod pro užití nebo uvedení do provozu výrobku potřeba nebo byl dodán pouze v cizím jazyce) požadavkům právních předpisů nevyhovuje.

P.S.: Uvědomila jsem si, že to nelze uplatnit ve všech případech, třeba u softwaru, ale běžným spotřebním zbožím jsou elektrospotřebiče a tam je rozhodně namístě se bránit.

Zdroj: https://alicebaresova1.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=788423

Označení cenou u čepovaného piva

Dotázali jsme se České obchodní inspekce, jak správně označit cenu ve vztahu k množství konkrétně u čepovaného piva.

Dotaz:

V dřívější praxi bylo obvyklé podávat čepované pivo v množství 0,5 l, 0,4 l, 0,3 l, u balených piv pak bylo uváděno množství podle balení. V současné době se vyskytuje nabídka piva v množství 0,47 l, 0,28 l, případně jiné alternativy. Zaznamenali jsme i označení ceny za 0,5 l a upozornění na možnou odchylku.

Domníváme se, že uvedení ceny ve vztahu ke konkrétnímu množství je v souladu s cenovým předpisem, za podmínky, že spotřebiteli budou pro přeměření poskytnuty ověřené odměrky, pomocí nichž si bude mít možnost nápoj překontrolovat. Rovněž se domníváme, že uvedení ceny s poznámkou o přípustné odchylce není v souladu s předpisy (nejedná se o konečnou cenu a ani nám není známo, že by ČOI při kontrole takové odchylky zohledňovala).

Žádáme Vás o vyjádření, zda je přípustné zohledňovat při podávání piva (tedy nápoje, který má specifické vlastnosti) odchylku, či nikoli

Odpověď:

Vámi uváděná praxe restauračních zařízení nijak neodporuje zákonným předpisům, jelikož žádný prováděcí předpis neukládá, že čepované nápoje mohou být podávány pouze v mírách jako je 0,2 l, 0,3 l, 0,5 l atd. Žádný prováděcí předpis zároveň prodávajícímu neukládá, že čepované či rozlévané nápoje musí výlučně podávat v úředně ověřené výčepní nádobě, tedy např. půllitru s ryskou. Prodejci je pouze zákonem č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění (dále jen „ZOS“), uložena povinnost dodržování poctivosti prodeje, tedy v případě nápojů dodržení deklarované míry a zároveň spotřebiteli umožnit kontrolu správnosti těchto údajů. 

V praxi to znamená, že je nápoj buď již podán v úředně ověřeném výčepním skle, odpovídající objemovému množství podávaného nápoje a je tedy možné si správnost údajů ihned ověřit. Nebo pokud má zákazník pochybnosti o dodržení deklarovaného množství (např. z důvodu, že použité sklo nedisponuje ryskou deklarovaného objemu nápoje), má zákonné právo prodávajícího vyzvat k tomu, aby nápoj přelil pro kontrolu do metrologicky schváleného měřidla, na kterém bude příslušná objemová míra podávaného nápoje uvedena. Odchylku od deklarované míry uvedené v nápojovém lístku ZOS nepřipouští.

 

Zákon o ochraně spotřebitele - § 13

§ 13

Prodávající je povinen spotřebitele řádně informovat o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění práva z vadného plnění (dále jen „reklamace“), spolu s údaji o tom, kde lze reklamaci uplatnit.

Komentář:

Spotřebitel musí vědět jak dlouhá je lhůta pro uplatnění práva z vadného plnění (dříve záruční lhůta), kde může práva uplatnit a za jakých podmínek.

 

Délku lhůty i další podmínky pro uplatnění práva z vadného plnění upravují ustanovení občanského zákoníku. Pokud prodávající spotřebitele neinformuje, pak platí obecná úprava. Pozor je dobré si dát zejména v případě záruky kratší (další ustanovení zákona o ochraně spotřebitele ukládají povinnost vyznačit na dokladu případnou vadu - § 16 odst. 3) nebo v případě delší lhůty pro uplatnění práv z vadného plnění vydat písemné potvrzení o právech z vadného plnění (dříve „Záruční list“).

 

Práva z odpovědnosti za vadná plnění obecně upravuje zákon 89/2012 Sb. - občanský zákoník

§ 2161

Jakost při převzetí

(1) Prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující věc převzal,

a) má věc vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li ujednání, takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné,

b) se věc hodí k účelu, který pro její použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá,

c) věc odpovídá jakostí nebo provedením smluvenému vzorku nebo předloze, byla-li jakost nebo provedení určeno podle smluveného vzorku nebo předlohy,

d) je věc v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti a

e) věc vyhovuje požadavkům právních předpisů.

(2) Projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí.

§ 2162

Připouští-li to povaha koupě, má kupující právo, aby byla věc před ním překontrolována nebo aby byly předvedeny její funkce.

§ 2163

U zuživatelné věci se vyznačí doba nejkratší trvanlivosti, popřípadě, u věci podléhající rychlé zkáze, doba, po kterou lze věc použít.

§ 2164

Má-li věc vadu, která nebrání užívat věc k určenému účelu, lze ji prodat jen za nižší cenu, než je obvyklá cena bezvadné věci. Prodávající kupujícího upozorní, že věc má vadu a o jakou vadu se jedná, není-li to zřejmé již z povahy prodeje.

Práva z vadného plnění

§ 2165

(1) Kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí.

(2) Je-li na prodávané věci, na jejím obalu, v návodu připojenému k věci nebo v reklamě v souladu s jinými právními předpisy uvedena doba, po kterou lze věc použít, použijí se ustanovení o záruce za jakost.

§ 2166

(1) Požádá-li o to kupující, potvrdí mu prodávající v písemné formě, v jakém rozsahu a po jakou dobu trvají jeho povinnosti v případě vadného plnění. Prodávající má povinnosti z vadného plnění nejméně v takovém rozsahu, v jakém trvají povinnosti z vadného plnění výrobce. V potvrzení uvede i své jméno, sídlo a identifikující údaj, popřípadě i další údaje potřebné ke zjištění jeho totožnosti.

(2) Je-li to potřebné, vysvětlí prodávající v potvrzení srozumitelným způsobem obsah, rozsah, podmínky a dobu trvání své odpovědnosti i způsob, jakým lze uplatnit práva z ní plynoucí. V potvrzení prodávající zároveň uvede, že další práva kupujícího, která se ke koupi věci vážou, nejsou dotčena. Nesplnění těchto povinností není na újmu platnosti potvrzení.

(3) Nebrání-li tomu povaha věci, lze potvrzení podle odstavce 1 nahradit dokladem o zakoupení věci obsahujícím uvedené údaje.

§ 2167

Ustanovení § 2165 se nepoužije

a) u věci prodávané za nižší cenu na vadu, pro kterou byla nižší cena ujednána,

b) na opotřebení věci způsobené jejím obvyklým užíváním,

c) u použité věci na vadu odpovídající míře používání nebo opotřebení, kterou věc měla při převzetí kupujícím, nebo

d) vyplývá-li to z povahy věci.

§ 2168

Ujednají-li prodávající a kupující zkrácení doby pro uplatnění práv z vadného plnění, nepřihlíží se k takovému ujednání. To neplatí, pokud strany zkrátily tuto dobu na polovinu zákonné doby při koupi již použitého spotřebního zboží; ujednaly-li si zkrácení větší, platí za ujednanou polovina zákonné doby.

§ 2169

(1) Nemá-li věc vlastnosti stanovené v § 2161, může kupující požadovat i dodání nové věci bez vad, pokud to není vzhledem k povaze vady nepřiměřené, ale pokud se vada týká pouze součásti věci, může kupující požadovat jen výměnu součásti; není-li to možné, může odstoupit od smlouvy. Je-li to však vzhledem k povaze vady neúměrné, zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má kupující právo na bezplatné odstranění vady.

(2) Právo na dodání nové věci, nebo výměnu součásti má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má kupující i právo od smlouvy odstoupit.

(3) Neodstoupí-li kupující od smlouvy nebo neuplatní-li právo na dodání nové věci bez vad, na výměnu její součásti nebo na opravu věci, může požadovat přiměřenou slevu. Kupující má právo na přiměřenou slevu i v případě, že mu prodávající nemůže dodat novou věc bez vad, vyměnit její součást nebo věc opravit, jakož i v případě, že prodávající nezjedná nápravu v přiměřené době nebo že by zjednání nápravy spotřebiteli působilo značné obtíže.

§ 2170

Právo z vadného plnění kupujícímu nenáleží, pokud kupující před převzetím věci věděl, že věc má vadu, anebo pokud kupující vadu sám způsobil.

§ 2171

Má-li věc vadu, z níž je prodávající zavázán, a jedná-li se o věc prodávanou za nižší cenu nebo o věc použitou, má kupující místo práva na výměnu věci právo na přiměřenou slevu.

§ 2172

Práva z vady se uplatňují u prodávajícího, u kterého věc byla koupena. Je-li však v potvrzení podle § 2166 uvedena jiná osoba určená k opravě, která je v místě prodávajícího nebo v místě pro kupujícího bližším, uplatní kupující právo na opravu u toho, kdo je určen k provedení opravy. Osoba takto určená k opravě provede opravu ve lhůtě dohodnuté mezi prodávajícím a kupujícím při koupi věci.

§ 2173

Uplatní-li kupující právo z vadného plnění, potvrdí mu druhá strana v písemné formě, kdy právo uplatnil, jakož i provedení opravy a dobu jejího trvání.

§ 2174

Ujednají-li strany ještě předtím, než kupující může uplatnit právo z vady věci, že se jeho práva omezí nebo že zanikají, nepřihlíží se k tomu.

 

 

Práva spotřebitele při uzavření kupní smlouvy

Narazila jsem na internetu na dotaz týkající se vrácení zboží a uplatnění reklamace, z něhož bylo patrné, že se tazatelka ve svých právech pěkně zamotala. A protože se to občas stává každému, i když se to může zdát jako banální věc, tak si to můžeme zkusit rozmotat.

Spotřebitel má v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy spoustu práv. Některá se týkají okolností, které rozhodují o koupi (cena, kvalita, účel užití), některá souvisí s povinností výrobce a dovozce i dalších článků v řetězci (například právo na bezpečný výrobek, právo na informace o výrobku, upozornění na rizika z nesprávného použití, atd.), a tak si pro zjednodušení představme, že už máme výrobek zaplacený, vybrali jsme si přesně to, co jsme chtěli a nyní ho chceme užívat.

Pokud jsme to udělali v kamenné provozovně a neuzavřeli smlouvu přes internet, to znamená, že jsme si do prodejny došli, vybrali a zaplatili tam, ve většině případů anonymně a nikoli s tzv. „dokladem do daní, nebo na IČO“, měli jsme nejspíš příležitost si výrobek prohlédnout a pak už máme, v případě zjištění vady, právo pouze na uplatnění reklamace, tedy uplatnění práva z vadného plnění.

Poznámku o dokladu do daní nebo nákupu na IČO jsem uvedla proto, že u takového nákupu se na uplatnění práv z vadného plnění nevztahuje ust. § 19 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění, to znamená, že postup reklamace nemusí být totožný, jak je to tam uvedeno (neplatí 30denní lhůta na odstranění vady). Postup a vyřízení reklamace se v takovém případě řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

U nákupu v kamenné provozovně za podmínek postupu popsaného shora nemá spotřebitel právo na vrácení zboží do 14 dnů bez důvodu, takové právo lze uplatnit pouze při nákupu přes internet. Idea toho, že si v 5 obchodech nakoupí boty, doma si je vyzkouší ke svatebním šatům a pak nevhodné vrátí, se nevyplatila jedné nevěstě, která spoléhala právě na toto právo, vztahující se jen na nákup v e-shopech. Nakupovala v kamenných provozovnách.

Pokud se ukáže, že zboží zakoupené přes internet nebo přes katalog nefunguje a zjistíte to ve 14denní lhůtě, pak je nejjednodušší odstoupit od kupní smlouvy a to písemně. Pro účely uplatnění práva na odstoupení od smlouvy musíte o svém odstoupení prodávajícího informovat (uvést jméno kontaktu, obchodní název, adresu sídla, telefon, e-mail) formou jednostranného právního jednání (například dopisem zaslaným prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, faxem nebo e-mailem). Můžete využít vzorový formulář, není to však vaší povinností. Zpravidla je umístěn na stránkách e-shopu, včetně dalších podmínek pro uplatnění tohoto práva. Osobně bych nedoporučovala uplatnění práva bez možnosti později toto prokázat (uplatnění e-mailem tedy není vhodné a dopis posílejte raději s dodejkou).

Pokud je již po dvoutýdenní lhůtě a výrobek vykazuje nějaké vady, lze uplatnit právo odpovědnosti za vadná plnění do 6 měsíců dle § 2161 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, pokud to nestihnete ani do 6 měsíců, reklamaci lze uplatnit do 2 let od uzavření kupní smlouvy.

Prodávající má povinnost vždy reklamaci přijmout, sepsat o tom reklamační protokol, vyřídit nejpozději ve 30denní lhůtě, pokud se nedohodnete na lhůtě delší (do lhůty se počítá i odstranění vady). Spotřebitel má povinnost uplatnit právo ihned, jakmile zjistí vadu výrobku. Rozhodně se nevyplatí otálet, či čekat, až se výrobek rozbije ještě víc, aby byla vada ještě větší.

Aby to nebylo tak jednoduché, tak u zboží, které přebírá dopravce k doručení, může vzniknout vada i v průběhu dopravy. Toto právo se pak uplatňuje jinak, ale tím se nyní nechci zabývat, vše je možné dohledat v občanském zákoníku.