Provozujete kadeřnictví, pedikúru, manikúru, kosmetiku, masáže? Pak byste měli splňovat základní předpoklady

Za činnosti epidemiologicky závažné se považují, mimo jiné, též provozování holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, solária, kosmetických, masérských, regeneračních nebo rekondičních služeb, provozování živnosti, při níž je porušována integrita kůže. Fyzické osoby přicházející při pracovních činnostech do kontaktu s tělem spotřebitele musí mít zdravotní průkaz a znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví. Zdravotní průkaz vydává lékař a provozovatel by ho měl mít u sebe a na vyzvání jej musí předložit orgánu ochrany veřejného zdraví.

Při činnosti by mě provozovatel uplatňovat a dodržovat zásady provozní a osobní hygieny. To znamená zejména zajistit uplatňování zásad a dbát, aby nedošlo k ohrožení spotřebitele, poškození zdraví fyzických osob infekčním nebo jiným onemocněním.

Podmínky provozování činností epidemiologicky závažných

Osoba provozující činnosti epidemiologicky závažné je povinna dodržovat zásady provozní hygieny upravené prováděcím právním předpisem, jakož i zásady osobní hygieny upravené prováděcím právním předpisem,  zajistit uplatňování znalostí a zásad osobní a provozní hygieny podle § 20 písm. d) zaměstnanci a spolupracujícími rodinnými příslušníky a zajistit, aby výkonem činností epidemiologicky závažných nedošlo k ohrožení nebo poškození zdraví fyzických osob infekčním nebo jiným onemocněním.

K výkonu činností epidemiologicky závažných je osoba, která je provozuje, povinna používat jen vodu pitnou, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak nebo druh činnosti nevyžaduje nebo neumožňuje užití vody jiné jakosti. K užití vody jiné jakosti, nejde-li o teplou vodu podle § 3 odst. 3, je třeba povolení příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Kosmetické přípravky používané k výkonu činností epidemiologicky závažných musí odpovídat požadavkům upraveným přímo použitelným předpisem Evropské unie (musí být bezpečné a nesmí překročit dobu spotřeby).

Osoba provozující holičství, kadeřnictví, manikúru, pedikúru, kosmetické, masérské, regenerační a rekondiční služby, solárium a činnost, při níž je porušována integrita kůže, je povinna zabezpečit lékárničku první pomoci vybavenou podle charakteru poskytované služby a vypracovat provozní řád. V provozním řádu uvede podmínky činnosti, použití strojů, přístrojů a dalších zařízení, zásady prevence vzniku infekčních a jiných onemocnění, ke kterým by mohlo dojít nesprávně poskytnutou službou, včetně podmínek dezinfekce a sterilizace, zásady osobní hygieny zaměstnanců a ochrany zdraví spotřebitele, způsob zacházení s prádlem a očisty prostředí provozovny.

Provozní řád a jeho změny předloží provozovatel před jejich přijetím ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Schválený provozní řád vyvěsí při zahájení činnosti v provozovně. Provozní řád je povinen změnit vždy při změně podmínek pro výkon činností epidemiologicky závažných.

Kromě podmínek stanovených zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, … jsou další povinnosti uložené předpisy na ochranu spotřebitele. Významný je zejména zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v pozdějším znění, který stanovuje některé další povinnosti, například:

-       vyvarovat se nekalých praktik - obchodní praktika je nekalá, je-li v rozporu s požadavky odborné péče a podstatně narušuje nebo je způsobilá podstatně narušit ekonomické chování spotřebitele, kterému je určena, nebo který je jejímu působení vystaven, ve vztahu k výrobku nebo službě. Je-li obchodní praktika zaměřena na určitou skupinu spotřebitelů, posuzuje se podle průměrného člena této skupiny. Jako příklad lze uvést třeba nabídku péče nebo výrobku, které by měly mít efekt, jaký ve skutečnosti nemají a spotřebitel se na základě nepravdivého tvrzení rozhodne pro tuto službu nebo výrobek (lepší je nic nepřehánět)

-       poskytovat služby s odbornou péčí (to znamená celý soubor věcí, samozřejmě dodržování hygienických zásad, ale i využití správných technik za účelem odborného provedení služby, upozornit spotřebitele na případná rizika a probrat s ním předpokládaný výsledek i s ohledem na jeho očekávání a požadavky

-       podat informace o kosmetice a prostředcích, které budou užity, případně zjistit, zda jejich užití nebrání nějaké omezení (například alergie)

-       na žádost sdělit informace o výrobcích, které při poskytování služby užíváte

-       před poskytnutím služby je rovněž nutné určit cenu i s ohledem na to, aby nevznikly následně zbytečné spory

Spotřebitel by měl být informován, kde lze případné spory uplatnit a že jsou subjekty určené k mimosoudnímu řešení sporů. Tuto informaci je vhodné mu poskytnout někde na místě, které je snadno přístupné.

Provozujete-li zároveň prodej služeb před internet, i formou voucheru nebo stránky s nabídkou, kterou lze uzavřít smlouvu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, pak byste měli splňovat podmínky, jako běžné e-shopy (prodej distančním způsobem upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů).

Nevíte si s něčím rady? Napište nám.

Postup pro zřízení nové provozovny najdete zde

Snížení hodnoty zboží - nákup v e-shopu

Nákup na internetu má rizika, která spotřebitel nemůže odhadnout, ani kdyby se snažil sebevíc. Rizikových situací je tam víc. Už samotný výběr, kdy jsme odkázáni na to, jaké informace a obrázky nám prodávající poskytne. Někdy nám tam napíše nesmysly a skutečnost vůbec neodpovídá realitě. Tohle ale můžeme ovlivnit tím, že se podíváme i u konkurence a vyhodnotíme, jestli je všechno věrohodné.

Nakupovat u obchodníka, který neposkytne kontakty a nekomunikuje, to snad může jenom blázen. Jsou ale i tací, co si rádi zvedají adrenalin za každou cenu a využijí služeb různých PO boxů, s nimiž si pinkají balíky sem a tam a rozčilují se, jak zase naletěli. Sháněním prodávajícího, který sídlí bůhvíkde, se může prodražit víc než samotný nákup.

Dejme tomu, že jsme si nakonec vybrali a zdá se nám to dobré, těšíme se, že máme dobrou cenu a objednáme si zboží, abychom si ho vizuálně prohlédli a vyzkoušeli. Kdyby bylo nejhůř, máme přece ještě 14 denní lhůtu na vyzkoušení, ne? Když nebude sedět nebo se nám nebude líbit, uhradíme poštovné a částka se nám vrátí. V ideálních a vyzkoušených obchodech to tak bez problémů funguje, spokojenost je na obou stranách, náklady za pohodlí jsou přiměřené. Jenže se mohou najít filutové, co na našem právu chtějí vydělat.

Představte si, že si zakoupíte třeba mobilní telefon. Vydáte pár tisíc za vysněný kousek a přijde vám zboží jiné kvality. Nefunguje a nemá český software. Jste zklamaní, chcete napravit nedostatek, proto kontaktujete obchod, kde vám poradí, ať využijete svého práva odstoupení od smlouvy, že si za to naúčtují náklady za snížení hodnoty zboží, protože jste telefon poškrábali. Naúčtují částku přes 1000,- Kč a to vše, aniž by ten telefon viděli. Takové chování je vrcholně sprosté. Zákon sice připouští odpovědnost spotřebitele za snížení hodnoty zboží, ale určit hodnotu snížení, aniž by podnikatel věděl, zda bylo vůbec zboží vybaleno, to mi zavání nekalým jednáním.

V mém konkrétním případě jsme vymysleli jiné řešení, výrobek byl vadný, tak to šlo, ostatním ale radím raději si připlatit na dražší zboží pár stovek a nakoupit v solidním obchodě. On totiž ten „můj“ případ nebyl první ani poslední.

Používání měřidel v obchodním styku

Kde je uvedená povinnost prodávajících používat při prodeji ověřená měřidla?

Povinnost používat v obchodním styku stanovená (ověřená) měřidla je upravena v ust. § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, a platném znění.

Povinnost souvisí s dalšími ve stejném předpise, zejména povinností prodávat výrobky ve správné hmotnosti, míře nebo množství a tyto správně účtovat, umožnit na žádost spotřebitele ověřit správnost těchto údajů (tzn. převážit, přeměřit, zkontrolovat množství, resp. poskytnout k ověření stanovené měřidlo). Kontrola těchto povinností spočívá v dokazování, zda prodávající disponuje měřidlem, kterým je možno požadované množství ověřit a porušení této povinnosti je pod sankcí.

Oblast metrologie je dále podrobněji upravena zákonem 505/1990 Sb., o metrologii, v platném znění, kde jsou uvedené typy měřidel a povinnosti související s jejich používáním. Jedná se o ověřování stanovených měřidel, používání pracovních měřidel, která ověřování nepodléhají a další oblasti s tím související).

U běžně používaných měřidel v obchodním styku se jedná například o váhy, které se ověřují pravidelně (zpravidla ověření platí v roce jeho provedení a následující dva roky), duté míry se měří nádobami označenými kalibračními značkami, měřidla na délkové míry podléhají ověření konkrétně podle typu měřidla. Více informací, případně kontakty zde.  

Prodej tabákových výrobků

V trafice nedaleko mého bydliště nabízí v akci 2 krabičky cigaret s dárkem, v tomto případě se jedná o plechovku piva. Akce je časově omezená, dárek je zdarma, prodávající účtuje pouze cigarety. Je to v pořádku?

Problematiku prodeje tabákových výrobků upravuje několik předpisů, z nich minimálně dva se podrobněji zabývají otázkou prodeje cigaret (pomineme-li reklamu na tabákové výrobky).

Zákon  č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, se zabývá zejména dostupností tabákových výrobků a upravuje omezení prodeje osobám mladším 18 let i místa, kde se mohou či nemohou tabákové výrobky nabízet a podmínky s prodejem související.

Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, v platném znění, pak upravuje zejména oblast daní a označování tabákových výrobků nálepkami a cenou. Omezení související s prodejem cigaret jsou upravena zejména ve vztahu k účtování ceny cigaret a regulace cen.

Nabídku cigaret s dárky konkrétně zmiňuje ust. § 110 zákona takto: 

Zákaz prodeje za cenu nižší než cena pro konečného spotřebitele

(1) Prodejce nesmí prodávat cigarety konečnému spotřebiteli za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Prodejce nesmí při prodeji cigaret konečnému spotřebiteli poskytnout žádnou slevu z ceny pro konečného spotřebitele včetně slevy poskytované na základě odbytu.

(3) Pokud je k cigaretám přidán nebo přibalen jiný předmět, nesmí být při prodeji konečnému spotřebiteli celková cena odlišná od ceny pro konečného spotřebitele uvedené na tabákové nálepce. Prodej cigaret nesmí být vázán na prodej jiných předmětů.

Z vašeho dotazu je zjevné, že dárek přidávaný v akci cenu cigaret neovlivňuje, z toho vyplývá, že se nejedná o případ zmiňovaného ustanovení. Uvedené předpisy zmiňovaný způsob nabídky cigaret neřeší, jelikož předmět je přidáván zdarma a prodej cigaret se na něj neváže.

Prodej ovoce a zeleniny

Prodej sezónního ovoce a zeleniny, je často realizován tak, že cena je vztažena k tzv. "vaničce" nebo ke "koši" (jahody), popřípadě jinému balení. Je takový postup v souladu s platnou legislativou? Jedná se například o jahody, borůvky a jiné ovoce, popřípadě svazek mrkve, atd.

 

Co se týká odpovědi na váš dotaz, vycházíme z názoru MZ ČR, který jsme v minulosti obdrželi.

 

Při prodeji ovoce a zeleniny lze postupovat v souladu s bodem 1 písm. c) Přílohy IX nařízení č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, podle kterého „Uvedení údaje o čistém množství není povinné u potravin běžně prodávaných po kusech, za předpokladu, že počet kusů je zvnějšku jasně viditelný a snadno spočitatelný, nebo není-li tomu tak, že je uveden jako součást označení“. Takto se běžně prodávají např. kokosy, kiwi, limetky, paprika „trikolora“ (3 ks různé barvy), svazky mrkve, jarní cibulka a další druhy ovoce a zeleniny. V ostatních případech je nutno uvést údaj o hmotnosti výrobku.