Označování textilních výrobků materiálovým složením

Zajímalo by mne, jaký předpis upravuje povinnost označování textilních výrobků údaji o materiálovém složení a existují-li výjimky.

Povinnost označovat textilní výrobky údaji o materiálovém složení ukládá NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1007/2011 ze dne 27. září 2011 o názvech textilních vláken a souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků a o zrušení směrnice Rady 73/44/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 96/73/ES a 2008/121/ES. Výjimky upravují přílohy V. a VI. tohoto nařízení a vztahují se na níže uvedené výrobky.

PŘÍLOHA V

Textilní výrobky, pro které není označení povinné

(podle čl. 17 odst. 2)

1. Pásky na přidržování rukávů

2. Pásky k hodinkám z textilních materiálů

3. Etikety a štítky

4. Kuchyňské chňapky z textilních materiálů s výplní

5. Kryty na kávové konvice

6. Kryty na čajové konvice

7. Chrániče rukávů

8. Rukávníky jiné než z vlasových materiálů

9. Umělé květiny

10. Jehelníčky

11. Pomalovaná malířská plátna

12. Podkladové a výztužné textilie

13. Použité zhotovené textilní výrobky, výslovně takto označené

14. Kamaše

15. Použité obaly, prodávané jako takové

16. Kožené a sedlářské zboží z textilních materiálů

17. Cestovní potřeby z textilních materiálů

18. Ručně vyšívané tapisérie, též nedohotovené, a materiály pro jejich výrobu, včetně vyšívacích nití zvláště určených pro tyto tapisérie a prodávaných samostatně

19. Zdrhovadla

20. Knoflíky, přezky a spony potažené textilním materiálem

21. Obaly na knihy z textilních materiálů

22. Hračky

23. Textilní části obuvi

24. Stolní podložky z několika částí o ploše nejvýše 500 cm 2

25. Ohnivzdorné rukavice a utěrky

26. Kryty na vajíčka

27. Pouzdra na kosmetické potřeby

28. Váčky na tabák z textilních materiálů

29. Pouzdra na brýle, cigarety a doutníky, zapalovače a hřebeny z textilních materiálů

30. Pouzdra na mobilní telefony a přenosné přehrávače médií o ploše nejvýše 160 cm 2

31. Sportovní chrániče, s výjimkou rukavic

32. Pouzdra na toaletní potřeby

33. Pouzdra na potřeby k čištění bot

34. Výrobky pro použití při pohřbech

35. Výrobky pro jednorázové použití, s výjimkou vaty

36. Textilní výrobky podléhající pravidlům Evropského lékopisu a v tomto smyslu označené, lékařské a ortopedické obvazy pro opakované použití a obecně ortopedické textilní výrobky

37. Textilní výrobky včetně provazů, lan a šňůr s výhradou položky 12 přílohy VI, běžně určené:

a) k použití jako součásti nástrojů při výrobě a zpracování zboží;

b) k začlenění do strojů, zařízení (např. topných, klimatizačních nebo osvětlovacích), domácích a jiných spotřebičů, vozidel a dalších dopravních prostředků nebo k jejich provozu, údržbě nebo vybavení, jiné než krycí plachty a textilní příslušenství motorových vozidel prodávané odděleně od těchto vozidel.

38. Ochranné a bezpečnostní textilní výrobky, jako např. bezpečnostní pásy, padáky, záchranné vesty, záchranné skluzavky, věcné prostředky požární ochrany, neprůstřelné vesty a speciální ochranné oděvy (např. pro ochranu proti ohni, chemickým látkám nebo jiným bezpečnostním rizikům)

39. Nafukovací konstrukce (např. sportovní haly, výstavní stánky, skladovací prostory apod.) za předpokladu, že jsou poskytnuty údaje o užitných vlastnostech a technických specifikacích těchto výrobků

40. Lodní plachty

41. Oblečení pro zvířata

42. Vlajky a prapory

PŘÍLOHA VI

Textilní výrobky, pro které postačuje označení společnou etiketou

(podle čl. 17 odst. 3)

1. Hadry na podlahu

2. Čistící hadry, prachovky

3. Lemovky a paspulky

4. Prýmky

5. Pásky

6. Šle

7. Podvazky

8. Šněrovadla do bot

9. Stuhy

10. Pruženky

11. Nové obaly, prodávané jako takové

12. Motouzy určené k balení a pro použití v zemědělství; šňůry, provazy a lana, jiné než zařazené do položky 37 přílohy V 

13. Podložky na stůl

14. Kapesníky

15. Síťky na vlasy

16. Dětské vázanky a motýlky

17. Slintáčky a mycí žínky

18. Šicí, látací a vyšívací nitě určené k maloobchodnímu prodeji v malých množstvích, jejichž čistá hmotnost nepřekračuje 1 g

19. Tkanice k záclonám, roletám a žaluziím

Smlouvy uzavřené při telefonickém hovoru

S rozvojem technologií pružně reagoval trh a nezbylo nic jiného, než se vyrovnat s tím, že smlouvu o koupi lze uzavřít na dálku. Může to učinit kdokoli a prakticky nikdo nemůže ohlídat, zda prodávající dodržuje všechny podmínky, které má určené různými předpisy a zda je spotřebitel řádně ochráněn.

Někomu to vyhovuje, někomu ne. Nákup prostřednictvím prostředků komunikace na dálku je pohodlný a pro mnoho lidí výhodný, neboť jim umožňuje sehnat zboží, o jakém se jim ani nesnilo, prakticky až do domu. Využívají to mladí i senioři, mohou to využít i děti, což je na pováženou. Každá výhoda může zároveň přinášet riziko. Jenomže vracet se k nákupům po starém způsobu, je prakticky nemožné a zároveň nežádoucí. Při troše opatrnosti lze proplouvat mezi nabídkami na trhu poměrně bezpečně, minimálně u subjektů v EU, přesto vidíme výjimku, kterou je třeba mít na zřeteli a tou jsou smlouvy uzavírané telefonickým hovorem.

Proč rizika?

Děje se to často. V rámci komunikace se kdosi představí a není dobře rozumět. Sjednají se podmínky, ale jenom rámcově ty nejdůležitější, v době hovoru snad ani není možné opravdu probrat všechno a ani v tak krátkém čase všechny podmínky pochopit. Spousta lidí má pocit, že jsou při hovoru v tísni, ale nabídka jim může připadat tak výhodná, že souhlasí, anebo se nechají přemluvit asertivním prodejcem, který s vidinou odměny na provizi dělá, co může, aby prodal. A tak se stane, že se bez rozmyslu rozhodneme pořídit si služby, které nepotřebujeme či nevyužijeme a pak nevíme, co s tím. Bezradní bývají především senioři, kteří si dovolí třeba vyzkoušet zboží, jehož převzetím za „poštovné“ se zaváží k nekonečnému odběru dalšího nepotřebného zboží, změní operátora nebo se nechají zlákat na lepšího dodavatele energie. To jsou právě ty případy, které jsou nejkřiklavější, kde bychom spíš uvítali, kdyby možnosti uzavřít smlouvu rovnou při telefonním hovoru nešlo využít. S podobnými případy si po prozření mnozí pak nevědí rady, a často si na nějaký hovor vzpomenou, až když mají platit peníze.

Kdo si myslíte, stejně jako my, že uzavírat smlouvu po telefonu, není účelné, raději podobné hovory rovnou zavěste. Kdo přesto nechce odolat lákavé nabídce a vysloví souhlas, aniž by pochopil všechny podmínky smlouvy, měl by si alespoň ohlídat, aby se stihl se vším seznámit ve 14 denní lhůtě, protože při uzavření smlouvy pomocí prostředků komunikace na dálku lze využít právo na odstoupení. Pro takový případ je třeba znát údaje o prodávajícím, adresu, předmět smlouvy, datum sjednání (převzetí) a odstoupit včas písemně.