Dotázali jsme se České
obchodní inspekce, jak správně označit cenu ve vztahu k množství konkrétně
u čepovaného piva.
Dotaz:
V dřívější praxi bylo obvyklé
podávat čepované pivo v množství 0,5 l, 0,4 l, 0,3 l, u balených piv pak
bylo uváděno množství podle balení. V současné době se vyskytuje nabídka
piva v množství 0,47 l, 0,28 l, případně jiné alternativy. Zaznamenali
jsme i označení ceny za 0,5 l a upozornění na možnou odchylku.
Domníváme se, že uvedení ceny ve vztahu
ke konkrétnímu množství je v souladu s cenovým předpisem, za
podmínky, že spotřebiteli budou pro přeměření poskytnuty ověřené odměrky, pomocí
nichž si bude mít možnost nápoj překontrolovat. Rovněž se domníváme, že uvedení
ceny s poznámkou o přípustné odchylce není v souladu s předpisy
(nejedná se o konečnou cenu a ani nám není známo, že by ČOI při kontrole takové
odchylky zohledňovala).
Žádáme
Vás o vyjádření, zda je přípustné zohledňovat při podávání piva (tedy nápoje,
který má specifické vlastnosti) odchylku, či nikoli
Odpověď:
Vámi uváděná praxe restauračních zařízení nijak neodporuje
zákonným předpisům, jelikož žádný prováděcí předpis neukládá, že čepované
nápoje mohou být podávány pouze v mírách jako je 0,2 l, 0,3 l, 0,5 l atd.
Žádný prováděcí předpis zároveň prodávajícímu neukládá, že čepované či
rozlévané nápoje musí výlučně podávat v úředně ověřené výčepní nádobě,
tedy např. půllitru s ryskou. Prodejci je pouze zákonem č. 634/1992 Sb., o
ochraně spotřebitele, v platném znění (dále jen „ZOS“), uložena povinnost
dodržování poctivosti prodeje, tedy v případě nápojů dodržení deklarované
míry a zároveň spotřebiteli umožnit kontrolu správnosti těchto údajů.
V praxi to znamená, že je nápoj buď již podán v úředně ověřeném
výčepním skle, odpovídající objemovému množství podávaného nápoje a je tedy
možné si správnost údajů ihned ověřit. Nebo pokud má zákazník pochybnosti o
dodržení deklarovaného množství (např. z důvodu, že použité sklo
nedisponuje ryskou deklarovaného objemu nápoje), má zákonné právo
prodávajícího vyzvat k tomu, aby nápoj přelil pro kontrolu do metrologicky
schváleného měřidla, na kterém bude příslušná objemová míra podávaného nápoje
uvedena. Odchylku od deklarované míry uvedené v nápojovém lístku ZOS
nepřipouští.
Prodávající je povinen spotřebitele řádně
informovat o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění práva z vadného plnění
(dále jen „reklamace“), spolu s údaji o tom, kde lze reklamaci uplatnit.
Komentář:
Spotřebitel musí vědět jak dlouhá je
lhůta pro uplatnění práva z vadného plnění (dříve záruční lhůta), kde může práva uplatnit a za jakých
podmínek.
Délku lhůty i další podmínky pro uplatnění práva z vadného plnění
upravují ustanovení občanského zákoníku. Pokud prodávající spotřebitele
neinformuje, pak platí obecná úprava. Pozor je dobré si dát zejména v případě
záruky kratší (další ustanovení zákona o ochraně spotřebitele ukládají
povinnost vyznačit na dokladu případnou vadu - § 16 odst. 3) nebo v případě
delší lhůty pro uplatnění práv z vadného plnění vydat písemné potvrzení o
právech z vadného plnění (dříve „Záruční list“).
Práva z odpovědnosti za vadná plnění obecně upravuje zákon 89/2012 Sb. - občanský zákoník
§ 2161
Jakost při převzetí
(1) Prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady.
Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující věc převzal,
a) má věc vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li ujednání,
takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující
očekával s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné,
b) se věc hodí k účelu, který pro její použití prodávající uvádí nebo ke
kterému se věc tohoto druhu obvykle používá,
c) věc odpovídá jakostí nebo provedením smluvenému vzorku nebo předloze,
byla-li jakost nebo provedení určeno podle smluveného vzorku nebo předlohy,
d) je věc v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti a
e) věc vyhovuje požadavkům právních předpisů.
(2) Projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to,
že věc byla vadná již při převzetí.
§ 2162
Připouští-li to povaha koupě, má kupující právo, aby byla věc před ním
překontrolována nebo aby byly předvedeny její funkce.
§ 2163
U zuživatelné věci se vyznačí doba nejkratší trvanlivosti, popřípadě, u
věci podléhající rychlé zkáze, doba, po kterou lze věc použít.
§ 2164
Má-li věc vadu, která nebrání užívat věc k určenému účelu, lze ji prodat
jen za nižší cenu, než je obvyklá cena bezvadné věci. Prodávající kupujícího
upozorní, že věc má vadu a o jakou vadu se jedná, není-li to zřejmé již z
povahy prodeje.
Práva z vadného plnění
§ 2165
(1) Kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u
spotřebního zboží v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí.
(2) Je-li na prodávané věci, na jejím obalu, v návodu připojenému k věci
nebo v reklamě v souladu s jinými právními předpisy uvedena doba, po kterou lze
věc použít, použijí se ustanovení o záruce za jakost.
§ 2166
(1) Požádá-li o to kupující, potvrdí mu prodávající v písemné formě, v
jakém rozsahu a po jakou dobu trvají jeho povinnosti v případě vadného plnění.
Prodávající má povinnosti z vadného plnění nejméně v takovém rozsahu, v jakém
trvají povinnosti z vadného plnění výrobce. V potvrzení uvede i své jméno,
sídlo a identifikující údaj, popřípadě i další údaje potřebné ke zjištění jeho
totožnosti.
(2) Je-li to potřebné, vysvětlí prodávající v potvrzení srozumitelným
způsobem obsah, rozsah, podmínky a dobu trvání své odpovědnosti i způsob, jakým
lze uplatnit práva z ní plynoucí. V potvrzení prodávající zároveň uvede, že
další práva kupujícího, která se ke koupi věci vážou, nejsou dotčena. Nesplnění
těchto povinností není na újmu platnosti potvrzení.
(3) Nebrání-li tomu povaha věci, lze potvrzení podle odstavce 1 nahradit
dokladem o zakoupení věci obsahujícím uvedené údaje.
§ 2167
Ustanovení § 2165 se nepoužije
a) u věci prodávané za nižší cenu na vadu, pro kterou byla nižší cena
ujednána,
b) na opotřebení věci způsobené jejím obvyklým užíváním,
c) u použité věci na vadu odpovídající míře používání nebo opotřebení,
kterou věc měla při převzetí kupujícím, nebo
d) vyplývá-li to z povahy věci.
§ 2168
Ujednají-li prodávající a kupující zkrácení doby pro uplatnění práv z
vadného plnění, nepřihlíží se k takovému ujednání. To neplatí, pokud strany
zkrátily tuto dobu na polovinu zákonné doby při koupi již použitého spotřebního
zboží; ujednaly-li si zkrácení větší, platí za ujednanou polovina zákonné doby.
§ 2169
(1) Nemá-li věc vlastnosti stanovené v § 2161, může kupující požadovat i
dodání nové věci bez vad, pokud to není vzhledem k povaze vady nepřiměřené, ale
pokud se vada týká pouze součásti věci, může kupující požadovat jen výměnu
součásti; není-li to možné, může odstoupit od smlouvy. Je-li to však vzhledem k
povaze vady neúměrné, zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má
kupující právo na bezplatné odstranění vady.
(2) Právo na dodání nové věci, nebo výměnu součásti má kupující i v
případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt
vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má kupující i právo
od smlouvy odstoupit.
(3) Neodstoupí-li kupující od smlouvy nebo neuplatní-li právo na dodání
nové věci bez vad, na výměnu její součásti nebo na opravu věci, může požadovat
přiměřenou slevu. Kupující má právo na přiměřenou slevu i v případě, že mu
prodávající nemůže dodat novou věc bez vad, vyměnit její součást nebo věc
opravit, jakož i v případě, že prodávající nezjedná nápravu v přiměřené době
nebo že by zjednání nápravy spotřebiteli působilo značné obtíže.
§ 2170
Právo z vadného plnění kupujícímu nenáleží, pokud kupující před převzetím
věci věděl, že věc má vadu, anebo pokud kupující vadu sám způsobil.
§ 2171
Má-li věc vadu, z níž je prodávající zavázán, a jedná-li se o věc
prodávanou za nižší cenu nebo o věc použitou, má kupující místo práva na výměnu
věci právo na přiměřenou slevu.
§ 2172
Práva z vady se uplatňují u prodávajícího, u kterého věc byla koupena.
Je-li však v potvrzení podle § 2166 uvedena jiná osoba určená k opravě, která
je v místě prodávajícího nebo v místě pro kupujícího bližším, uplatní kupující
právo na opravu u toho, kdo je určen k provedení opravy. Osoba takto určená k
opravě provede opravu ve lhůtě dohodnuté mezi prodávajícím a kupujícím při
koupi věci.
§ 2173
Uplatní-li kupující právo z vadného plnění, potvrdí mu druhá strana v
písemné formě, kdy právo uplatnil, jakož i provedení opravy a dobu jejího
trvání.
§ 2174
Ujednají-li strany ještě předtím, než kupující může uplatnit právo z vady
věci, že se jeho práva omezí nebo že zanikají, nepřihlíží se k tomu.
Narazila
jsem na internetu na dotaz týkající se vrácení zboží a uplatnění reklamace, z něhož
bylo patrné, že se tazatelka ve svých právech pěkně zamotala. A protože se to
občas stává každému, i když se to může zdát jako banální věc, tak si to můžeme zkusit
rozmotat.
Spotřebitel
má v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy spoustu práv. Některá se
týkají okolností, které rozhodují o koupi (cena, kvalita, účel užití), některá
souvisí s povinností výrobce a dovozce i dalších článků v řetězci
(například právo na bezpečný výrobek, právo na informace o výrobku, upozornění
na rizika z nesprávného použití, atd.), a tak si pro zjednodušení představme,
že už máme výrobek zaplacený, vybrali jsme si přesně to, co jsme chtěli a nyní
ho chceme užívat.
Pokud
jsme to udělali v kamenné provozovně a neuzavřeli smlouvu přes internet,
to znamená, že jsme si do prodejny došli, vybrali a zaplatili tam, ve většině
případů anonymně a nikoli s tzv. „dokladem do daní, nebo na IČO“, měli
jsme nejspíš příležitost si výrobek prohlédnout a pak už máme, v případě zjištění
vady, právo pouze na uplatnění reklamace, tedy uplatnění práva z vadného plnění.
Poznámku
o dokladu do daní nebo nákupu na IČO jsem uvedla proto, že u takového nákupu se
na uplatnění práv z vadného plnění nevztahuje ust. § 19 zákona č. 634/1992
Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění, to znamená, že postup
reklamace nemusí být totožný, jak je to tam uvedeno (neplatí 30denní lhůta na
odstranění vady). Postup a vyřízení reklamace se v takovém případě řídí
příslušnými ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění
pozdějších předpisů.
U
nákupu v kamenné provozovně za podmínek postupu popsaného shora nemá
spotřebitel právo na vrácení zboží do 14 dnů bez důvodu, takové právo lze
uplatnit pouze při nákupu přes internet. Idea toho, že si v 5 obchodech nakoupí
boty, doma si je vyzkouší ke svatebním šatům a pak nevhodné vrátí, se nevyplatila
jedné nevěstě, která spoléhala právě na toto právo, vztahující se jen na nákup
v e-shopech. Nakupovala v kamenných provozovnách.
Pokud
se ukáže, že zboží zakoupené přes internet nebo přes katalog nefunguje a
zjistíte to ve 14denní lhůtě, pak je nejjednodušší odstoupit od kupní smlouvy a
to písemně. Pro účely uplatnění
práva na odstoupení od smlouvy musíte o svém odstoupení prodávajícího
informovat (uvést jméno kontaktu, obchodní název, adresu sídla, telefon,
e-mail) formou jednostranného právního jednání (například dopisem zaslaným
prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, faxem nebo e-mailem). Můžete
využít vzorový formulář, není to však vaší povinností. Zpravidla
je umístěn na stránkách e-shopu, včetně dalších podmínek pro uplatnění tohoto
práva. Osobně bych nedoporučovala uplatnění práva bez možnosti později toto
prokázat (uplatnění e-mailem tedy není vhodné a dopis posílejte raději s dodejkou).
Pokud
je již po dvoutýdenní lhůtě a výrobek vykazuje nějaké vady, lze uplatnit právo
odpovědnosti za vadná plnění do 6 měsíců dle § 2161 zákona č. 89/2012 Sb.,
občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, pokud to nestihnete ani do 6
měsíců, reklamaci lze uplatnit do 2 let od uzavření kupní smlouvy.
Prodávající
má povinnost vždy reklamaci přijmout, sepsat o tom reklamační protokol, vyřídit
nejpozději ve 30denní lhůtě, pokud se nedohodnete na lhůtě delší (do lhůty se
počítá i odstranění vady). Spotřebitel má povinnost uplatnit právo ihned, jakmile
zjistí vadu výrobku. Rozhodně se nevyplatí otálet, či čekat, až se výrobek rozbije
ještě víc, aby byla vada ještě větší.
Aby
to nebylo tak jednoduché, tak u zboží, které přebírá dopravce k doručení,
může vzniknout vada i v průběhu dopravy. Toto právo se pak uplatňuje
jinak, ale tím se nyní nechci zabývat, vše je možné dohledat v občanském zákoníku.
Tak jsme zase uspěli v boji
s problémovým internetovým obchodem.
Obrátila se na nás zákaznice,
která si objednala zboží a s jeho kvalitou nebyla spokojená. Prozkoumali
jsme adresu e-shopu, kde si objednala zásilku a pro začátek jsme ji nepotěšili.
Z našeho pohledu byl obchod problematický, protože kontrolou údajů
dohledatelných ve veřejných rejstřících, o které jsme informovali již dříve,
jsme zjistili, že prodávajícím není obchod, který zboží nabízel a tváří se tak,
ale nebylo to tak.
Kde byl zádrhel?
Podrobnějším prozkoumáním
obchodních podmínek, na které si málokdo najde čas před uzavřením smlouvy, bylo
zjevné, že dodavatelem zboží je zahraniční obchod, nikoli společnost, která
stránky provozovala. Ta byla pouze zprostředkovatelem, nechala si posílat od
zákazníků peníze a pak objednala zboží u zahraničního obchodu přímo jménem
zákazníka, takže smluvní vztah byl uzavřen se zahraničním subjektem, nikoli s tuzemským
prodejcem. Zákazník tedy neměl zaručena práva v souvislosti s uzavřením
smlouvy (například vrácení peněz při odstoupení
ve lhůtě 14 dnů nebo práva z vadného plnění).
Přestože jsme odhalili chyby,
poradili jsme paní, aby postupovala podle zákona. V jejím případě se
naštěstí jednalo o prodejce z EU, takže doporučenou zásilkou v zákonné
lhůtě odstoupila od smlouvy.
Čas plynul bez odezvy, tak
jsme vyzkoušeli další pokus. Na stránkách byly uvedené klamavé pokyny pro
uplatnění reklamace, ale my jsme postup zkusili a poslali přesně podle pokynů požadované
údaje i důvody. Bohužel pokaždé přišla automatická odpověď se stejným textem, z níž
bylo patrné, že písemnost nikdo nečetl.
V rámci řešení problému jsme
zkusili i podání u dozorového orgánu (ČOI), bohužel přišla odpověď, z níž bylo
znát, že podání nikdo nestudoval. Inu …. asi měla vliv i doba covidu.
Už se zdálo, že je všechno
ztraceno, ale nakonec vše dobře dopadlo. Smír se vyřešil i bez přispění intervence
veřejných institucí a uplatnění práva se přece jenom nakonec vyplatilo.
Při nákupu přes e-shop
doporučujeme vždy prostudovat údaje, které pomohou odhalit, kdo zboží dodává a
zda jsou zaručena práva s tím
spojená. Vyplatí se přečíst si obchodní
podmínky, minimálně údaje o prodávajícím, ověřit si identifikační číslo v rejstříku
ARES, zda je opravdu správné a největší obezřetnost se vyplatí při platbě
předem.
Pokud již smlouvu uzavřete a
následně obdržíte zboží, s jehož kvalitou nejste spokojeni, uplatněte
právo, které vznikne při nákupu na dálku, a to zejména odstoupení od smlouvy do
14 dnů od koupi (§ 1829 a následující zákona č. 89/2012 Sb.), případně uplatnit
práva z vadného plnění. Vyzkoušejte všechny možnosti, hlavní je to nevzdat
bez boje.
Za činnosti epidemiologicky závažné se
považují, mimo jiné, též provozování holičství, kadeřnictví, pedikúry,
manikúry, solária, kosmetických, masérských, regeneračních nebo rekondičních
služeb, provozování živnosti, při níž je porušována integrita kůže. Fyzické
osoby přicházející při pracovních činnostech do kontaktu s tělem spotřebitele
musí mít zdravotní průkaz a znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví.
Zdravotní průkaz vydává lékař a provozovatel by ho měl mít u sebe a na vyzvání
jej musí předložit orgánu ochrany veřejného zdraví.
Při činnosti by mě provozovatel uplatňovat
a dodržovat zásady provozní a osobní hygieny. To znamená zejména zajistit
uplatňování zásad a dbát, aby nedošlo k ohrožení spotřebitele, poškození
zdraví fyzických osob infekčním nebo jiným onemocněním.
Podmínky provozování
činností epidemiologicky závažných
Osoba provozující činnosti epidemiologicky závažné je povinna dodržovat
zásady provozní hygieny upravené prováděcím právním předpisem, jakož i
zásady osobní hygieny upravené prováděcím právním předpisem,zajistit
uplatňování znalostí a zásad osobní a provozní hygieny podle § 20 písm. d)
zaměstnanci a spolupracujícími rodinnými příslušníky a zajistit, aby
výkonem činností epidemiologicky závažných nedošlo k ohrožení nebo poškození
zdraví fyzických osob infekčním nebo jiným onemocněním.
K výkonu činností epidemiologicky závažných je osoba, která je provozuje,
povinna používat jen vodu pitnou, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak
nebo druh činnosti nevyžaduje nebo neumožňuje užití vody jiné jakosti. K užití
vody jiné jakosti, nejde-li o teplou vodu podle § 3 odst. 3, je třeba povolení
příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Kosmetické přípravky používané k
výkonu činností epidemiologicky závažných musí odpovídat požadavkům upraveným
přímo použitelným předpisem Evropské unie (musí být bezpečné a nesmí překročit
dobu spotřeby).
Osoba provozující holičství, kadeřnictví, manikúru, pedikúru, kosmetické,
masérské, regenerační a rekondiční služby, solárium a činnost, při níž je
porušována integrita kůže, je povinna zabezpečit lékárničku první pomoci
vybavenou podle charakteru poskytované služby a vypracovat provozní řád. V
provozním řádu uvede podmínky činnosti, použití strojů, přístrojů a dalších
zařízení, zásady prevence vzniku infekčních a jiných onemocnění, ke kterým by
mohlo dojít nesprávně poskytnutou službou, včetně podmínek dezinfekce a
sterilizace, zásady osobní hygieny zaměstnanců a ochrany zdraví spotřebitele,
způsob zacházení s prádlem a očisty prostředí provozovny.
Provozní řád a jeho změny předloží provozovatel před jejich přijetím ke
schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Schválený provozní řád
vyvěsí při zahájení činnosti v provozovně. Provozní řád je povinen změnit vždy
při změně podmínek pro výkon činností epidemiologicky závažných.
Kromě
podmínek stanovených zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, …
jsou další povinnosti uložené předpisy na ochranu spotřebitele. Významný je
zejména zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v pozdějším znění,
který stanovuje některé další povinnosti, například:
-vyvarovat se nekalých praktik - obchodní praktika
je nekalá, je-li v rozporu s požadavky odborné péče a podstatně narušuje nebo
je způsobilá podstatně narušit ekonomické chování spotřebitele, kterému je
určena, nebo který je jejímu působení vystaven, ve vztahu k výrobku nebo
službě. Je-li obchodní praktika zaměřena na určitou skupinu spotřebitelů,
posuzuje se podle průměrného člena této skupiny. Jako příklad lze uvést třeba
nabídku péče nebo výrobku, které by měly mít efekt, jaký ve skutečnosti nemají
a spotřebitel se na základě nepravdivého tvrzení rozhodne pro tuto službu nebo
výrobek (lepší je nic nepřehánět)
-poskytovat
služby s odbornou péčí (to znamená celý soubor věcí, samozřejmě dodržování
hygienických zásad, ale i využití správných technik za účelem odborného
provedení služby, upozornit spotřebitele na případná rizika a probrat s ním
předpokládaný výsledek i s ohledem na jeho očekávání a požadavky
-podat
informace o kosmetice a prostředcích, které budou užity, případně zjistit, zda
jejich užití nebrání nějaké omezení (například alergie)
-na
žádost sdělit informace o výrobcích, které při poskytování služby užíváte
-před
poskytnutím služby je rovněž nutné určit cenu i s ohledem na to, aby
nevznikly následně zbytečné spory
Spotřebitel
by měl být informován, kde lze případné spory uplatnit a že jsou subjekty
určené k mimosoudnímu řešení sporů. Tuto informaci je vhodné mu poskytnout
někde na místě, které je snadno přístupné.
Provozujete-li
zároveň prodej služeb před internet, i formou voucheru nebo stránky s nabídkou,
kterou lze uzavřít smlouvu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, pak
byste měli splňovat podmínky, jako běžné e-shopy (prodej distančním způsobem
upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů).