Prodej tabákových výrobků

V trafice nedaleko mého bydliště nabízí v akci 2 krabičky cigaret s dárkem, v tomto případě se jedná o plechovku piva. Akce je časově omezená, dárek je zdarma, prodávající účtuje pouze cigarety. Je to v pořádku?

Problematiku prodeje tabákových výrobků upravuje několik předpisů, z nich minimálně dva se podrobněji zabývají otázkou prodeje cigaret (pomineme-li reklamu na tabákové výrobky).

Zákon  č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, se zabývá zejména dostupností tabákových výrobků a upravuje omezení prodeje osobám mladším 18 let i místa, kde se mohou či nemohou tabákové výrobky nabízet a podmínky s prodejem související.

Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, v platném znění, pak upravuje zejména oblast daní a označování tabákových výrobků nálepkami a cenou. Omezení související s prodejem cigaret jsou upravena zejména ve vztahu k účtování ceny cigaret a regulace cen.

Nabídku cigaret s dárky konkrétně zmiňuje ust. § 110 zákona takto: 

Zákaz prodeje za cenu nižší než cena pro konečného spotřebitele

(1) Prodejce nesmí prodávat cigarety konečnému spotřebiteli za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Prodejce nesmí při prodeji cigaret konečnému spotřebiteli poskytnout žádnou slevu z ceny pro konečného spotřebitele včetně slevy poskytované na základě odbytu.

(3) Pokud je k cigaretám přidán nebo přibalen jiný předmět, nesmí být při prodeji konečnému spotřebiteli celková cena odlišná od ceny pro konečného spotřebitele uvedené na tabákové nálepce. Prodej cigaret nesmí být vázán na prodej jiných předmětů.

Z vašeho dotazu je zjevné, že dárek přidávaný v akci cenu cigaret neovlivňuje, z toho vyplývá, že se nejedná o případ zmiňovaného ustanovení. Uvedené předpisy zmiňovaný způsob nabídky cigaret neřeší, jelikož předmět je přidáván zdarma a prodej cigaret se na něj neváže.

Prodej ovoce a zeleniny

Prodej sezónního ovoce a zeleniny, je často realizován tak, že cena je vztažena k tzv. "vaničce" nebo ke "koši" (jahody), popřípadě jinému balení. Je takový postup v souladu s platnou legislativou? Jedná se například o jahody, borůvky a jiné ovoce, popřípadě svazek mrkve, atd.

 

Co se týká odpovědi na váš dotaz, vycházíme z názoru MZ ČR, který jsme v minulosti obdrželi.

 

Při prodeji ovoce a zeleniny lze postupovat v souladu s bodem 1 písm. c) Přílohy IX nařízení č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, podle kterého „Uvedení údaje o čistém množství není povinné u potravin běžně prodávaných po kusech, za předpokladu, že počet kusů je zvnějšku jasně viditelný a snadno spočitatelný, nebo není-li tomu tak, že je uveden jako součást označení“. Takto se běžně prodávají např. kokosy, kiwi, limetky, paprika „trikolora“ (3 ks různé barvy), svazky mrkve, jarní cibulka a další druhy ovoce a zeleniny. V ostatních případech je nutno uvést údaj o hmotnosti výrobku.

Při nákupu on-line čtěte pozorně

Bohužel v současné době jsme zaznamenali indicie, které ukazují, že mezi námi se vyskytují „podnikatelé“, kteří chtějí využít situaci v souvislosti s nutným opatřením a přes internet nabízí zboží různým způsobem. Rozhodli jsme se znovu napovědět, jaké údaje si před nákupem více ohlídat, abychom nenaletěli podvodníkům nebo nepoctivým prodejcům.

V obchodních podmínkách je vhodné zaměřit pozornost zejména na to, zda se jedná o přímého prodejce nebo zprostředkovatele. Práva z kupní smlouvy lze uplatnit jen u prodávajícího, tzn. u subjektu, který zboží fakticky prodal, nikoli u zprostředkovatele.

Na internetu se vyskytuje řada subjektů, které nabízí zboží jako zprostředkovatelé. To samo o sobě není vada, pokud je to subjekt, který dodržuje legislativu a je snadno dohledatelný. Pro spotřebitele z toho vyplývá že by si měl zejména přečíst kontaktní údaje, zkontrolovat název subjektu a IČO, například na stránkách wwwinfo.mfcr.cz, popřípadě ověřit další údaje. U subjektů z České republiky by to neměl být problém, u zahraničních je to trochu komplikované.

Zvažujte zejména nákupy s platbou předem.

Ověřujte si pravdivost údajů uvedených na stránkách, například zda souhlasí kontaktní údaje s údaji ve veřejných registrech, zda je možné s prodávajícím komunikovat, zda je kontaktní.

V obchodních podmínkách je možné při pozornějším čtení vystopovat nesrovnalosti, zejména rozpor podmínek s platnou legislativou, nedostatek identifikačních údajů, podmínky prodávajícího, které nejsou akceptovatelné. Věnujte čtení více času a nespoléhejte pouze na štěstí.

Pro vaši inspiraci odkaz na dřívější rady zde.

Nákup občerstvení či jiné služby přes telefon

V dnešní době je běžné, že si někdo objedná přes telefon třeba pizzu, za dvacet minut má pokrm připravený a může si na něm pochutnat. Ale napadlo vás, že taková objednávka je vlastně nákup přes telefon či jiný prostředek komunikace na dálku a musí splňovat určitá pravidla jako každý jiný nákup?

Tuto problematiku upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v kapitole:

„Zvláštní ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných distančním způsobem“

Vybrali jsme nejdůležitější ustanovení pro vaši orientaci. Nabídku pokrmu a cenu na stránkách či nabídkových letácích zpravidla najdete, ale je dobré vědět i kolik stojí obal, zda jsou náklady na dodání, jaké jsou způsoby platby a kde uplatnit právo, pokud nebudete spokojeni. Na některé údaje poskytovatelé služeb zapomínají a to by neměli.

§ 1824
(1) Sjednává-li se smlouva prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, sdělí podnikatel spotřebiteli údaje uvedené v § 1811* odst. 2 a § 1820** odst. 1.

*§ 1811, odst. 2) Směřuje-li jednání stran k uzavření smlouvy a tyto skutečnosti nejsou zřejmé ze souvislostí, sdělí podnikatel spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku
a) svoji totožnost, popřípadě telefonní číslo nebo adresu pro doručování elektronické pošty nebo jiný kontaktní údaj,
b) označení zboží nebo služby a popis jejich hlavních vlastností,
c) cenu zboží nebo služby, případně způsob jejího výpočtu včetně všech daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,
d) způsob platby a způsob dodání nebo plnění,
e) náklady na dodání, a pokud tyto náklady nelze stanovit předem, údaj, že mohou být dodatečně účtovány,
f) údaje o právech vznikajících z vadného plnění, jakož i o právech ze záruky a další podmínky pro uplatňování těchto práv, (pozn:  prodávající je povinen spotřebitele řádně informovat o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění práva z vadného plnění (dále jen „reklamace“), spolu s údaji o tom, kde lze reklamaci uplatnit.) g) údaj o době trvání závazku a podmínky ukončení závazku, má-li být smlouva uzavřena na dobu neurčitou,

**§ 1820 odst. 1) Směřuje-li jednání stran k uzavření smlouvy a používá-li při něm podnikatel výhradně alespoň jeden komunikační prostředek, který umožňuje uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti stran (dále jen „prostředek komunikace na dálku“) nebo směřuje-li takové jednání k uzavření smlouvy mimo prostor obvyklý pro podnikatelovo podnikání, sdělí podnikatel spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku také

a) náklady na prostředky komunikace na dálku, pokud se liší od základní sazby,
b) údaj o případné povinnosti zaplatit zálohu nebo obdobnou platbu, je-li vyžadována,
c) v případě, že se jedná o smlouvu, jejímž předmětem je opakované plnění, nejkratší dobu, po kterou bude smlouva strany zavazovat, d) v případě smlouvy uzavírané na dobu neurčitou nebo jejímž předmětem je opakované plnění, údaj o ceně nebo způsobu jejího určení za jedno zúčtovací období, kterým je vždy jeden měsíc, pokud je tato cena neměnná,
e) v případě smluv uzavíraných na dobu neurčitou nebo jejímž předmětem je opakované plnění, údaje o veškerých daních, poplatcích, jiných obdobných peněžitých plněních a nákladech na dodání zboží nebo služby určených způsobem podle písmena b),
f) pokud lze využít práva na odstoupení od smlouvy, podmínky, lhůtu a postupy pro uplatnění tohoto práva, jakož i formulář pro odstoupení od smlouvy, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis,
g) údaj, že v případě odstoupení od smlouvy ponese spotřebitel náklady spojené s navrácením zboží, a jde-li o smlouvu uzavřenou prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, náklady za navrácení zboží, jestliže toto zboží nemůže být vráceno pro svou povahu obvyklou poštovní cestou,
h) údaj o povinnosti uhradit poměrnou část ceny v případě odstoupení od smlouvy, jejímž předmětem je poskytování služeb a jejichž plnění již začalo,
i) jde-li o smlouvu podle § 1837 písm. l), údaj, že spotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy, popřípadě za jakých podmínek mu právo na odstoupení od smlouvy zanikne, a
j) údaj o existenci, způsobu a podmínkách mimosoudního*** vyřizování stížností spotřebitelů včetně údaje, zda se lze obrátit se stížností na orgán dohledu nebo státního dozoru.

(2) Pokud prostředek komunikace na dálku neumožňuje poskytnout spotřebiteli všechny údaje, obdrží spotřebitel alespoň údaje podle § 1811 odst. 2 písm. a), b), c) a g) a údaje podle § 1820 odst. 1 písm. b), c) a h). Ostatní údaje sdělí podnikatel spotřebiteli v textové podobě nejpozději do doby plnění.

§ 1825
Sjednává-li se smlouva prostřednictvím telefonu, sdělí podnikatel spotřebiteli na začátku hovoru základní údaje o sobě a účel hovoru.

Výše uvedené povinnosti jsou vymahatelné pod sankcí, neboť řada z nich se promítá do některých ustanovení o nekalých praktikách podle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění. Vymáhání je pak na příslušných dozorových institucích, ale ignorovat povinnosti se moc nevyplácí, výše pokut nejsou příjemné. Proto jsme shrnuli aspoň ty nejdůležitější informace pro služby, které jsou v současné době  hodně rozšířené a využívané. Obdobné podmínky platí i pro jiné služby (třeba úklid), ale opravdu všechny povinnosti je třeba hledat v uvedených předpisech.

Pokud by někoho zajímaly podrobnější informace, může využít naši poradnu a zeptat se konkrétně.

***Subjektem oprávněným k řešení mimosoudních sporů je například Česká obchodní inspekce - www.coi.cz. Pro řešení mimosoudních sporů lze využít i platformu ODR.

Více o subjektech oprávněných k mimosoudnímu řešení sporů zde

Hodnotící zpráva o podmínkách na spotřebitelských trzích

Upozorňujeme na zajímavé srovnání podmínek na spotřebitelských trzích v Evropské Unii, které vyšlo na stránkách MPO  - celá zpráva zde.

Pro informaci vybíráme zajímavé pasáže.

Hlavní zjištění uvedená v Hodnotící zprávě o podmínkách na spotřebitelských trzích:

• po podstatných zlepšeních spotřebitelských podmínek v roce 2016 je v roce 2018 pozorován mírný pokles, což je způsobeno zejména poklesem důvěry spotřebitelů v některých západních státech EU;
• podmínky pro spotřebitele v ostatních regionech EU se stále zlepšují. Rozdíly mezi jižními a východními státy EU se stále více přibližují průměru EU, takže celkové podmínky pro spotřebitele se v různých regionech pomalu narovnávají. Nicméně rozdíl mezi státem s nejvyšším hodnocením (Švédsko – 71.4 bodů) a nejnižším hodnocením (Chorvatsko - s 53.2 bodů) je stále významný;
• více než 70 % spotřebitelů důvěřuje maloobchodním prodejcům, že respektují jejich práva a přes 60 % spotřebitelů má pozitivní zkušenosti s obchodníky při řešení stížností;
• maloobchodní prodejci hodnotí pozitivně dodržování právních předpisů na ochranu spotřebitele ve svém sektoru, což souvisí s oceněním aktivit k vymáhání práv spotřebitelů;
• nekalé obchodní praktiky se nejčastěji objevují při „nátlakovém“ prodeji (telefonáty, obchodní vzkazy), což potvrzují i maloobchodní prodejci při pozorování konkurence;
• více než polovina spotřebitelů je při nákupu ovlivněna environmentálními informacemi („zelenými“ značkami);
• stále více spotřebitelů využívá e-commerce, přičemž ale jejich důvěra v online nákup z jiných států EU je nižší, než v případě online nákupu od tuzemských obchodníků.

Zjištění uvedená v Hodnotící zprávě o podmínkách na spotřebitelských trzích ve vztahu k ČR

Hodnocení sledovaných oblastí vykazuje mírný nárůst, což je možné hodnotit pozitivně. Nicméně ČR je hodnocena nad průměrem EU pouze v jedné oblasti (znalosti a důvěra):

• znalosti a důvěra

V případě hodnocení znalostí práv spotřebitelů a důvěry zaujímá ČR třetí místo mezi členskými státy EU, za Dánskem a Finskem a s 60.2 body je nad EU průměrem (55.9). Pokud jde o znalosti o spotřebitelských právech, čeští spotřebitelé prokázali nejlepší úroveň znalostí. V ČR je druhý nejnižší podíl maloobchodních prodejců v EU, kteří pravděpodobně věří, že jejich tuzemská konkurence splňuje požadavky na bezpečnost výrobků a dodržuje právní předpisy na ochranu spotřebitelů.

• dodržování a vymáhání práva

Pokud jde o oblast “dodržování, vymáhání”, je ČR na 21. místě mezi členskými státy, s 67.1 body zaostává za průměrem EU (73.8).

• stížnosti a řešení sporů

Hodnotící zpráva dále uvádí, že podíl obchodníků, kteří jsou si vědomi mechanismu mimosoudního řešení sporů (ADR), je v ČR třetí nejvyšší ze všech členských států EU. Celkově po zhodnocení všech aspektů v této oblasti však ČR v rámci EU zaujímá 15. místo, s 57.2 body je toto hodnocení pod průměrem EU (59.5).