07.02.20

Nákup občerstvení či jiné služby přes telefon

V dnešní době je běžné, že si někdo objedná přes telefon třeba pizzu, za dvacet minut má pokrm připravený a může si na něm pochutnat. Ale napadlo vás, že taková objednávka je vlastně nákup přes telefon či jiný prostředek komunikace na dálku a musí splňovat určitá pravidla jako každý jiný nákup?
Tuto problematiku upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v kapitole:
„Zvláštní ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných distančním způsobem“

Vybrali jsme nejdůležitější ustanovení pro vaši orientaci. Nabídku pokrmu a cenu na stránkách či nabídkových letácích zpravidla najdete, ale je dobré vědět i kolik stojí obal, zda jsou náklady na dodání, jaké jsou způsoby platby a kde uplatnit právo, pokud nebudete spokojeni. Na některé údaje poskytovatelé služeb zapomínají a to by neměli.

§ 1824
(1) Sjednává-li se smlouva prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, sdělí podnikatel spotřebiteli údaje uvedené v § 1811* odst. 2 a § 1820** odst. 1.

*§ 1811, odst. 2) Směřuje-li jednání stran k uzavření smlouvy a tyto skutečnosti nejsou zřejmé ze souvislostí, sdělí podnikatel spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku
a) svoji totožnost, popřípadě telefonní číslo nebo adresu pro doručování elektronické pošty nebo jiný kontaktní údaj,
b) označení zboží nebo služby a popis jejich hlavních vlastností,
c) cenu zboží nebo služby, případně způsob jejího výpočtu včetně všech daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,
d) způsob platby a způsob dodání nebo plnění,
e) náklady na dodání, a pokud tyto náklady nelze stanovit předem, údaj, že mohou být dodatečně účtovány,
f) údaje o právech vznikajících z vadného plnění, jakož i o právech ze záruky a další podmínky pro uplatňování těchto práv, (pozn:  prodávající je povinen spotřebitele řádně informovat o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění práva z vadného plnění (dále jen „reklamace“), spolu s údaji o tom, kde lze reklamaci uplatnit.) g) údaj o době trvání závazku a podmínky ukončení závazku, má-li být smlouva uzavřena na dobu neurčitou,

**§ 1820 odst. 1) Směřuje-li jednání stran k uzavření smlouvy a používá-li při něm podnikatel výhradně alespoň jeden komunikační prostředek, který umožňuje uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti stran (dále jen „prostředek komunikace na dálku“) nebo směřuje-li takové jednání k uzavření smlouvy mimo prostor obvyklý pro podnikatelovo podnikání, sdělí podnikatel spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku také

a) náklady na prostředky komunikace na dálku, pokud se liší od základní sazby,
b) údaj o případné povinnosti zaplatit zálohu nebo obdobnou platbu, je-li vyžadována,
c) v případě, že se jedná o smlouvu, jejímž předmětem je opakované plnění, nejkratší dobu, po kterou bude smlouva strany zavazovat,
d) v případě smlouvy uzavírané na dobu neurčitou nebo jejímž předmětem je opakované plnění, údaj o ceně nebo způsobu jejího určení za jedno zúčtovací období, kterým je vždy jeden měsíc, pokud je tato cena neměnná,
e) v případě smluv uzavíraných na dobu neurčitou nebo jejímž předmětem je opakované plnění, údaje o veškerých daních, poplatcích, jiných obdobných peněžitých plněních a nákladech na dodání zboží nebo služby určených způsobem podle písmena b),
f) pokud lze využít práva na odstoupení od smlouvy, podmínky, lhůtu a postupy pro uplatnění tohoto práva, jakož i formulář pro odstoupení od smlouvy, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis,
g) údaj, že v případě odstoupení od smlouvy ponese spotřebitel náklady spojené s navrácením zboží, a jde-li o smlouvu uzavřenou prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, náklady za navrácení zboží, jestliže toto zboží nemůže být vráceno pro svou povahu obvyklou poštovní cestou,
h) údaj o povinnosti uhradit poměrnou část ceny v případě odstoupení od smlouvy, jejímž předmětem je poskytování služeb a jejichž plnění již začalo,
i) jde-li o smlouvu podle § 1837 písm. l), údaj, že spotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy, popřípadě za jakých podmínek mu právo na odstoupení od smlouvy zanikne, a
j) údaj o existenci, způsobu a podmínkách mimosoudního*** vyřizování stížností spotřebitelů včetně údaje, zda se lze obrátit se stížností na orgán dohledu nebo státního dozoru.

(2) Pokud prostředek komunikace na dálku neumožňuje poskytnout spotřebiteli všechny údaje, obdrží spotřebitel alespoň údaje podle § 1811 odst. 2 písm. a), b), c) a g) a údaje podle § 1820 odst. 1 písm. b), c) a h). Ostatní údaje sdělí podnikatel spotřebiteli v textové podobě nejpozději do doby plnění.
§ 1825
Sjednává-li se smlouva prostřednictvím telefonu, sdělí podnikatel spotřebiteli na začátku hovoru základní údaje o sobě a účel hovoru.


Výše uvedené povinnosti jsou vymahatelné pod sankcí, neboť řada z nich se promítá do některých ustanovení o nekalých praktikách podle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění. Vymáhání je pak na příslušných dozorových institucích, ale ignorovat povinnosti se moc nevyplácí, výše pokut nejsou příjemné. Proto jsme shrnuli aspoň ty nejdůležitější informace pro služby, které jsou v současné době  hodně rozšířené a využívané. Obdobné podmínky platí i pro jiné služby (třeba úklid), ale opravdu všechny povinnosti je třeba hledat v uvedených předpisech.

Pokud by někoho zajímaly podrobnější informace, může využít naši poradnu a zeptat se konkrétně.

***Subjektem oprávněným k řešení mimosoudních sporů je například Česká obchodní inspekce - www.coi.cz. Pro řešení mimosoudních sporů lze využít i platformu ODR.



05.02.20

Hodnotící zpráva o podmínkách na spotřebitelských trzích

Upozorňujeme na zajímavé srovnání podmínek na spotřebitelských trzích v Evropské Unii, které vyšlo na stránkách MPO  - celá zpráva zde.

Pro informaci vybíráme zajímavé pasáže.

Hlavní zjištění uvedená v Hodnotící zprávě o podmínkách na spotřebitelských trzích:
  • po podstatných zlepšeních spotřebitelských podmínek v roce 2016 je v roce 2018 pozorován mírný pokles, což je způsobeno zejména poklesem důvěry spotřebitelů v některých západních státech EU;
  • podmínky pro spotřebitele v ostatních regionech EU se stále zlepšují. Rozdíly mezi jižními a východními státy EU se stále více přibližují průměru EU, takže celkové podmínky pro spotřebitele se v různých regionech pomalu narovnávají. Nicméně rozdíl mezi státem s nejvyšším hodnocením (Švédsko – 71.4 bodů) a nejnižším hodnocením (Chorvatsko - s 53.2 bodů) je stále významný;
  • více než 70 % spotřebitelů důvěřuje maloobchodním prodejcům, že respektují jejich práva a přes 60 % spotřebitelů má pozitivní zkušenosti s obchodníky při řešení stížností;
  • maloobchodní prodejci hodnotí pozitivně dodržování právních předpisů na ochranu spotřebitele ve svém sektoru, což souvisí s oceněním aktivit k vymáhání práv spotřebitelů;
  • nekalé obchodní praktiky se nejčastěji objevují při „nátlakovém“ prodeji (telefonáty, obchodní vzkazy), což potvrzují i maloobchodní prodejci při pozorování konkurence;
  • více než polovina spotřebitelů je při nákupu ovlivněna environmentálními informacemi („zelenými“ značkami);
  • stále více spotřebitelů využívá e-commerce, přičemž ale jejich důvěra v online nákup z jiných států EU je nižší, než v případě online nákupu od tuzemských obchodníků.
Zjištění uvedená v Hodnotící zprávě o podmínkách na spotřebitelských trzích ve vztahu k ČR
Hodnocení sledovaných oblastí vykazuje mírný nárůst, což je možné hodnotit pozitivně. Nicméně ČR je hodnocena nad průměrem EU pouze v jedné oblasti (znalosti a důvěra):
  • znalosti a důvěra
V případě hodnocení znalostí práv spotřebitelů a důvěry zaujímá ČR třetí místo mezi členskými státy EU, za Dánskem a Finskem a s 60.2 body je nad EU průměrem (55.9). Pokud jde o znalosti o spotřebitelských právech, čeští spotřebitelé prokázali nejlepší úroveň znalostí. V ČR je druhý nejnižší podíl maloobchodních prodejců v EU, kteří pravděpodobně věří, že jejich tuzemská konkurence splňuje požadavky na bezpečnost výrobků a dodržuje právní předpisy na ochranu spotřebitelů.
  • dodržování a vymáhání práva
Pokud jde o oblast “dodržování, vymáhání”, je ČR na 21. místě mezi členskými státy, s 67.1 body zaostává za průměrem EU (73.8).
  • stížnosti a řešení sporů
Hodnotící zpráva dále uvádí, že podíl obchodníků, kteří jsou si vědomi mechanismu mimosoudního řešení sporů (ADR), je v ČR třetí nejvyšší ze všech členských států EU. Celkově po zhodnocení všech aspektů v této oblasti však ČR v rámci EU zaujímá 15. místo, s 57.2 body je toto hodnocení pod průměrem EU (59.5).

13.01.20

Kdy nejde využít právo na odstoupení od smlouvy


U kupní smlouvy uzavřené distančním způsobem (mimo provozovnu) jsou zvláštní pravidla, která umožňují od smlouvy odstoupit ve 14 denní zákonné lhůtě (podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Existují však výjimky, které stanovuje ustanovení § 1837 tohoto zákona a je vhodné je znát, neboť se vztahují na některé druhy zboží, jehož vrácení není za uvedených podmínek možné (například z důvodu jeho individuální úpravy, rychlé zkázy nebo z důvodu porušení hygienického obalu). Níže je uvedena citace příslušného ustanovení.
Pokud bychom uvažovali tak, že prodávající má povinnost umožnit spotřebiteli zboží vrátit, musíme připustit, že má zároveň oprávnění uvést výrobek do původního stavu a účtovat tyto náklady spotřebiteli. Tady je však potřeba mít na zřeteli, zda a jakým způsobem je možné uvést výrobek do bezvadného stavu, neboť to není možné v každém případě a někdy by náklady na uvedení výrobku do původního stavu mohly převýšit hodnotu výrobku. Z toho důvodu je vhodné pečlivě zvážit kroky při uzavírání smlouvy, resp. jejího zrušení a zejména zvážit účel užití výrobku.

§ 1837
Spotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy
a) o poskytování služeb, jestliže byly splněny s jeho předchozím výslovným souhlasem před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy a podnikatel před uzavřením smlouvy sdělil spotřebiteli, že v takovém případě nemá právo na odstoupení od smlouvy,
b) o dodávce zboží nebo služby, jejichž cena závisí na výchylkách finančního trhu nezávisle na vůli podnikatele a k němuž může dojít během lhůty pro odstoupení od smlouvy,
c) o dodání alkoholických nápojů, jež mohou být dodány až po uplynutí třiceti dnů a jejichž cena závisí na výchylkách finančního trhu nezávislých na vůli podnikatele,
d) o dodávce zboží, které bylo upraveno podle přání spotřebitele nebo pro jeho osobu,
e) o dodávce zboží, které podléhá rychlé zkáze, jakož i zboží, které bylo po dodání nenávratně smíseno s jiným zbožím,
f) o opravě nebo údržbě provedené v místě určeném spotřebitelem na jeho žádost; to však neplatí v případě následného provedení jiných než vyžádaných oprav či dodání jiných než vyžádaných náhradních dílů,
g) o dodávce zboží v uzavřeném obalu, které spotřebitel z obalu vyňal a z hygienických důvodů jej není možné vrátit,
h) o dodávce zvukové nebo obrazové nahrávky nebo počítačového programu, pokud porušil jejich původní obal,
i) o dodávce novin, periodik nebo časopisů,
j) o ubytování, dopravě, stravování nebo využití volného času, pokud podnikatel tato plnění poskytuje v určeném termínu,
k) uzavírané na základě veřejné dražby podle zákona upravujícího veřejné dražby, nebo
l) o dodání digitálního obsahu, pokud nebyl dodán na hmotném nosiči a byl dodán s předchozím výslovným souhlasem spotřebitele před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy a podnikatel před uzavřením smlouvy sdělil spotřebiteli, že v takovém případě nemá právo na odstoupení od smlouvy.

07.01.20

Označování textilních výrobků materiálovým složením

Zajímalo by mne, jaký předpis upravuje povinnost označování textilních výrobků údaji o materiálovém složení a existují-li výjimky.


Povinnost označovat textilní výrobky údaji o materiálovém složení ukládá NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1007/2011 ze dne 27. září 2011 o názvech textilních vláken a souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků a o zrušení směrnice Rady 73/44/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 96/73/ES a 2008/121/ES. Výjimky upravují přílohy V. a VI. tohoto nařízení a vztahují se na níže uvedené výrobky.

PŘÍLOHA V

Textilní výrobky, pro které není označení povinné
(podle čl. 17 odst. 2)
1. Pásky na přidržování rukávů
2. Pásky k hodinkám z textilních materiálů
3. Etikety a štítky
4. Kuchyňské chňapky z textilních materiálů s výplní
5. Kryty na kávové konvice
6. Kryty na čajové konvice
7. Chrániče rukávů
8. Rukávníky jiné než z vlasových materiálů
9. Umělé květiny
10. Jehelníčky
11. Pomalovaná malířská plátna
12. Podkladové a výztužné textilie
13. Použité zhotovené textilní výrobky, výslovně takto označené
14. Kamaše
15. Použité obaly, prodávané jako takové
16. Kožené a sedlářské zboží z textilních materiálů
17. Cestovní potřeby z textilních materiálů
18. Ručně vyšívané tapisérie, též nedohotovené, a materiály pro jejich výrobu, včetně vyšívacích nití zvláště určených pro tyto tapisérie a prodávaných samostatně
19. Zdrhovadla
20. Knoflíky, přezky a spony potažené textilním materiálem
21. Obaly na knihy z textilních materiálů
22. Hračky
23. Textilní části obuvi
24. Stolní podložky z několika částí o ploše nejvýše 500 cm 2
25. Ohnivzdorné rukavice a utěrky
26. Kryty na vajíčka
27. Pouzdra na kosmetické potřeby
28. Váčky na tabák z textilních materiálů
29. Pouzdra na brýle, cigarety a doutníky, zapalovače a hřebeny z textilních materiálů
30. Pouzdra na mobilní telefony a přenosné přehrávače médií o ploše nejvýše 160 cm 2
31. Sportovní chrániče, s výjimkou rukavic
32. Pouzdra na toaletní potřeby
33. Pouzdra na potřeby k čištění bot
34. Výrobky pro použití při pohřbech
35. Výrobky pro jednorázové použití, s výjimkou vaty
36. Textilní výrobky podléhající pravidlům Evropského lékopisu a v tomto smyslu označené, lékařské a ortopedické obvazy pro opakované použití a obecně ortopedické textilní výrobky
37. Textilní výrobky včetně provazů, lan a šňůr s výhradou položky 12 přílohy VI, běžně určené:
a) k použití jako součásti nástrojů při výrobě a zpracování zboží;
b) k začlenění do strojů, zařízení (např. topných, klimatizačních nebo osvětlovacích), domácích a jiných spotřebičů, vozidel a dalších dopravních prostředků nebo k jejich provozu, údržbě nebo vybavení, jiné než krycí plachty a textilní příslušenství motorových vozidel prodávané odděleně od těchto vozidel.
38. Ochranné a bezpečnostní textilní výrobky, jako např. bezpečnostní pásy, padáky, záchranné vesty, záchranné skluzavky, věcné prostředky požární ochrany, neprůstřelné vesty a speciální ochranné oděvy (např. pro ochranu proti ohni, chemickým látkám nebo jiným bezpečnostním rizikům)
39. Nafukovací konstrukce (např. sportovní haly, výstavní stánky, skladovací prostory apod.) za předpokladu, že jsou poskytnuty údaje o užitných vlastnostech a technických specifikacích těchto výrobků
40. Lodní plachty
41. Oblečení pro zvířata
42. Vlajky a prapory

PŘÍLOHA VI
Textilní výrobky, pro které postačuje označení společnou etiketou
(podle čl. 17 odst. 3)
1. Hadry na podlahu
2. Čistící hadry, prachovky
3. Lemovky a paspulky
4. Prýmky
5. Pásky
6. Šle
7. Podvazky
8. Šněrovadla do bot
9. Stuhy
10. Pruženky
11. Nové obaly, prodávané jako takové
12. Motouzy určené k balení a pro použití v zemědělství; šňůry, provazy a lana, jiné než zařazené do položky 37 přílohy V 
13. Podložky na stůl
14. Kapesníky
15. Síťky na vlasy
16. Dětské vázanky a motýlky
17. Slintáčky a mycí žínky
18. Šicí, látací a vyšívací nitě určené k maloobchodnímu prodeji v malých množstvích, jejichž čistá hmotnost nepřekračuje 1 g
19. Tkanice k záclonám, roletám a žaluziím

Oblíbené

Translate