O úvěrech s předsedou Asociace za ochranu trhu Ing. Jiřím Pěkným

Otázka:  Zabývá se vaše asociace i otázkou spotřebitelského úvěrování?  

Odpověď: Ano. V roce 2013 jsem ještě jako ředitel regionu objevil nesprávnosti, špatné údaje ve smlouvách, u smluv na ojetá vozidla špatně uváděnou RPSN a další údaje. Bohužel, podle mých dosavadních zkušeností úvěrové společnosti od té doby sice opravily RPSN, ale v dalších údajích pochybení zůstala.

Zásadním pochybením je, dle mého názoru, pro spotřebitele více zavádějící než nesprávné RPSN. Dochází k tomu, že ve smlouvách je smíchána varianta výpočtu podle modelu Finančního arbitra a varianta výpočtu podle Evropské komise, takže takové údaje jsou matoucí, protože náklady spotřebitelského úvěru se zdají být o desetitisíce nižší, než jsou ve skutečnosti.

Správný výpočet RPSN je možno dosáhnout buď cestou výpočtu Finančního arbitra, kdy se do celkové výše spotřebitelského úvěru a do celkové částky splatné spotřebitelem připočítává navíc poplatek za sjednání smlouvy anebo cestou podle Evropské komise, kdy se poplatek za sjednání smlouvy nepřipočítává. Úvěrové společnosti v úvěrových smlouvách uvádějí celkovou výši spotřebitelského úvěru podle Finančního arbitra (tj. navýšenou o poplatek za sjednání smlouvy) a celkovou částku splatnou spotřebitelem podle Evropské komise (tj. bez poplatku). V tu chvíli se spotřebitel domnívá, že jeho přeplatek je nižší o poplatek za sjednání smlouvy.

Nezbývá, než se ptát: ví o tom dozorové orgány?

Samozřejmě. Mně je známo, že již 19. 5. 2014 k této problematice byly vydány modelové příklady. A proč to úvěrové společnosti pořád dělají, když se o tom ví, píše se o tom v tisku, je to veřejné? Zřejmě z důvodu zisku. Tato otázka by však měla zajímat spíš dozorové orgány. Podle dostupných informací se tím zabývají a s některými firmami bylo zahájeno správní řízení. Přesto se stejný problém vyskytuje dál. Jako bývalý vrcholový manažer dozorové instituce se tedy ptám, je možné, aby úvěrové společnosti takto poškozovaly spotřebitele? Jsem optimista a věřím, že nový zákon, kde dohled bude na České národní bance tomuto protiprávnímu jednání ze strany úvěrových společností zabrání.

Jak se dá podobnému jednání čelit? Asociace nabízí spotřebiteli posouzení úvěrových smluv a případné zastupování ve sporech s úvěrovými společnostmi. Můžeme poskytnout i poradenství za účelem prevence. Napište nám!

 

Autor: Ing. Jiří Pěkný

předseda  Asociace za ochranu trhu

Povinnost informovat spotřebitele o mimosoudním řešení sporů

Předkládáme jasnou a srozumitelnou informaci o povinnosti, která platí pro všechny subjekty, které prodávají zboží nebo poskytují služby podle zákona 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele

§ 14

Informační povinnost o mimosoudním řešení spotřebitelských sporů

(1) Prodávající informuje spotřebitele jasným, srozumitelným a snadno dostupným způsobem o subjektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, který je pro daný typ nabízeného, prodávaného, poskytovaného nebo zprostředkovaného výrobku nebo služby věcně příslušný. Informace musí zahrnovat též internetovou adresu tohoto subjektu. Jestliže prodávající provozuje internetové stránky, uvede tyto informace i na těchto internetových stránkách. Pokud smlouva uzavřená mezi prodávajícím a spotřebitelem odkazuje na obchodní podmínky, uvede informace podle věty první a druhé rovněž v těchto obchodních podmínkách.

(2) V případě sporu mezi spotřebitelem a prodávajícím, který se nepodařilo mezi stranami urovnat přímo, poskytne prodávající spotřebiteli informace uvedené v odstavci 1 v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat.

Subjekty mimosoudního řešení spotřebitelských sporů

Subjektem mimosoudního řešení spotřebitelských sporů ve smyslu tohoto zákona je

a) v oblasti finančních služeb finanční arbitr v rozsahu působnosti stanoveném právním předpisem upravujícím finančního arbitra,

b) v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb Český telekomunikační úřad v rozsahu působnosti stanovené právním předpisem upravujícím elektronické komunikace a poštovní služby,

c) v oblasti elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství Energetický regulační úřad v rozsahu působnosti stanovené právním předpisem upravujícím elektroenergetiku, plynárenství a teplárenství,

d) v případech, kdy není dána působnost orgánů uvedených v písmenech a) až c), Česká obchodní inspekce nebo jiný subjekt pověřený Ministerstvem průmyslu a obchodu; je-li pověřeným subjektem profesní komora s povinným členstvím, vykonává působnost v oblasti stanovené jiným zákonem.

Správní delikty (v případě nesplnění povinnosti)

§ 24

(1)   Výrobce, dovozce, vývozce, dodavatel, prodávající nebo jiný podnikatel se dopustí správního deliktu tím, že …

m) neposkytne spotřebiteli informace podle § 14 nebo čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013.

Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 1000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 7 písm. b), e), m) …

Podmínky pro e-shopy

Dotaz: Vztahuje se povinnost mít podmínky pro e-shopy na každý obchod, i když si prodávám jenom svoje výrobky?

Pokud prezentujete výrobky za účelem nabídky a je možné si ze stránek nakoupit, tzn. udělat objednávku na jakékoli zboží, pak se na vás vztahují povinnosti vyplývající ze zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění a za porušení povinností můžete dostat sankci.

Údaje, které by měl spotřebitel v podmínkách najít jsou upraveny v ust. § 1811, 1820 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění a informace o rozsahu, způsobu, podmínkách uplatnění práva z odpovědnosti za vadná plnění, informaci, kde lze toto právo uplatnit a informace o subjektu pro mimosoudní řešení sporů (ADR i ODR).

Jak začít s e-shopem

Přišel mi hezký dotaz od neznámého pisatele, že si chce udělat internetový obchod a tam dovážet nějaký sortiment zboží, blíže neurčený a co prý má všechno dodržovat, aby neměl problém s kontrolou. 
               

Jo, milej zlatej, i kdybych chtěla, na takovou otázku si odpověď z prstu prostě nevycucám. Nevím totiž, o jaké zboží se jedná a tak aspoň takovým podobným, co by měli stejný záměr, poradím, kde se inspirovat.

Elektronický obchod jako takový je stejný, jako prodejna. Prodejna musí splňovat spoustu věcí, které v takové základní verzi obsahuje zákon o ochraně spotřebitele. Každý podnikatel, samozřejmě, musí hledat v začátku inspiraci hlavně v zákoně živnostenském, ale to předpokládám, že už ví.

Co se týká e-shopu, tak musí:

Zboží označit, napsat o něm všechny údaje, rozměry, přidat foto, popsat vlastnosti a cenu, a když to chce mít perfektní, tak třeba návod k použití nebo jiné údaje. Samozřejmě to musí mít v českém jazyce, a aby na nic nezapomněl, tak si to může podle výše uvedeného zákona zkontrolovat. Pozor, některé druhy se přes e-shop nesmí volně prodávat (kupříkladu alkohol), je dobré si zjistit, jestli existuje nějaké omezení. Svůj obchod musí řádně označit a rozsah takového označení, jakož i další povinnosti jsou upraveny hlavně v občanském zákoníku a to hodně podrobně. U e-shopu musí být třeba adresa, telefon, název provozovatele, další údaje, včetně možností zboží reklamovat nebo vrátit, pokud se zákazníkům nelíbí. A taky musí pro zákazníky vystavit obchodní podmínky a poslat jim je na základě objednávky v textové podobě. 

Až sem to bylo celkem jednoduché, všechno se dá dohledat, jenomže kdo chce i dovážet a zároveň uvádět na trh, měl by zvážit, kde bude zboží nakupovat. Doveze-li z Unie, tak by to neměl být problém, hlavně si pořádně schovat nabývací doklady. Ze třetích zemí už to tak jednoduché být úplně nemusí. Záleží na tom, jestli je to výrobek ze sféry neregulované (všelijaké drobné cetky, třeba dekorace) nebo nějak regulované (kosmetika, hračky, elektro a výrobky, které musí splňovat technické požadavky podle zvláštních předpisů). V takových případech se musí posoudit shoda s předpisy a někdy i testovat. Záleží právě na tom, o jaký výrobek se jedná. Ale i obyčejné výrobky musí splňovat některé věci nad rámec běžných (například složení materiálu – textil, obuv), všechny výrobky bez rozdílu pak musí být bezpečné!

Za bezpečnost, která souvisí se zdravím, životním prostředím i jiným ohrožením spotřebitele, odpovídají všechny články v obchodním řetězci, pokud to tedy někdo doveze ze třetích zemí, odpovídá za to prostě sám. Tak to bychom tak v hrubé kostce měli něco o e-shopu.

Zdroje z legislativy:
634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění
89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění
Další úprava dle sortimentu

Když se projeví vada u zboží

Nějakou dobu platí nový občanský zákoník, který zamotal věci skoro všude a týká se to i reklamací. Na zboží zakoupené před jeho účinností platila stará právní úprava, kde mohl spotřebitel u vad, které se projevily do 6 měsíců využít práva uplatnit rozpor s kupní smlouvou.

Obdobně se to řeší i teď, ale pojem rozpor s kupní smlouvou už v nové úpravě nehledejte. Pro snadnější orientaci napovím, že když se projeví vada v prvních šesti měsících, můžete se inspirovat při domáhání práv v ust. § 2161, který říká, že:

(1) Prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující věc převzal,

a) má věc vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li ujednání, takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné,

b) se věc hodí k účelu, který pro její použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá,

c) věc odpovídá jakostí nebo provedením smluvenému vzorku nebo předloze, byla-li jakost nebo provedení určeno podle smluveného vzorku nebo předlohy,

d) je věc v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti a

e) věc vyhovuje požadavkům právních předpisů.

Přeložme to do češtiny:

·         Prodávající odpovídá kupujícímu, že věc nemá vady – znamená, že reklamace se uplatňují u prodávajícího, nikoli u výrobce nebo jiných osob, jak se někdy spotřebitelé mylně domnívají.

·         Věc má vlastnosti, které si strany ujednaly a pokud neujednaly, pak vlastnosti očekávané s ohledem na povahu zboží – tzn., že výrobek bude plnit účel, který má a nedělat věci, které nemá.

·         Věc slouží svému účelu – prostě louskáček louská, nůž krájí, struhadlo strouhá, do kbelíku se dá nalít voda a nemá dírky jako cedník, na což by se třeba mohl prodávající vymlouvat. Prodávající někdy uplatní při vyřizování reklamace lekce drsného humoru a může je napadnout doporučit používat zboží k účelu jinému.

·           Věc odpovídá jakosti nebo provedením smluvenému vzorku nebo předloze – tohle je asi pro případy, kdy si necháme něco vyrobit na zakázku a požadujeme konkrétní materiál, popřípadě si smluvíme, co bude dodáno a v jaké kvalitě. V takových případech se písemná sjednání, předlohy i vzorky ukazují jako nezbytné, spory při dodání nábytku, který je nakonec jiný, než si spotřebitel objednal, nelze bez důkazů nikdy rozlousknout.

·         Věc je v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti – tohle je běžné, kontrolu míry, hmotnosti a množství zvládnou snad i školáci.

·         Věc vyhovuje požadavkům právních předpisů – do této věty se dá schovat spousta věcí, které spotřebitele možná při koupi ani nenapadnou. Patří tam jednak vše, co souvisí se správným uvedením výrobků na trh (posuzování bezpečnosti, technických požadavků), poskytnutí informací o výrobcích (zpravidla v rozsahu uvedeném v § 9, 10, 11 zákona o ochraně spotřebitele), například informace o účelu výrobku, výrobci, dovozci, dodavateli, návod k použití nebo montáži (podle povahy výrobku), označení zboží materiálovým složením (u textilu, bot), informace v českém jazyce, zatajení důležitých informací (nekalé obchodní praktiky), tedy i porušování práva duševního vlastnictví, pokud má spotřebitel takové podezření. U potravin a jiných druhů zboží to znamená i poskytování všech informací v souladu s předpisy EU. Tato věta je pro spotřebitele významná, dá se v ní odhalit spousta kliček a zákoutí.

  Vyskytne-li se vada v prvních šesti měsících, má se za to, že byl výrobek vadný již při převzetí. Spotřebitel by měl vždy specifikovat, jak si představuje řešení a pak nastává prostor k rozhodnutí prodávajícího. Když není spotřebitel někdy přesvědčený o spravedlivém řešení, může se domáhat žalobou u soudu. Jenomže komu by se chtělo soudit, co? Tak se zkuste aktivně bránit sami a přeji mnoho úspěchů.